"Německo zavádí nízkoemisní zóny postupně od roku 2008 a používá je jako jeden z nástrojů pro řešení problému znečištění ovzduší jemným prachem v oblastech s intenzivní automobilovou dopravou," vysvětluje Miroslav Šuta z plzeňského Centra pro životní prostředí a zdraví.
Regulace se vztahuje na osobní i nákladní vozy a povinnost opatřit si příslušnou emisní plaketu pro vjezd do těchto lokalit mají i čeští řidiči. "Změna pravidel se týká mimo jiné řady významných center jako jsou Kolín nad Rýnem, Karlsruhe, Dortmund, Duisburg, Halle nebo Magdeburg," upozorňuje Šuta.
Podle Šuty je problému znečištění ovzduší jemným prachem věnována velká pozornost. "Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti," uvedl. Dlouhodobé působení zhoršuje plicní funkce dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délku života.
Čekání na prováděcí předpis
Se zavedením systému emisních zón a plaket počítá loni schválený nový zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb). Kromě aut se bude týkat i motorek a skútrů, což je evropská rarita. "Stále ještě nevyšla prováděcí vyhláška," říká Jakub Unucka, místostarosta Klimkovic na Ostravsku, které se jako první přihlásily k tomu, že emisní zóny zřídí.
Návrh vyhlášky šel ke schválení vládě v září a od té doby tam leží. "Prozatím nevíme, kdy se prováděcí vyhláška dostane na program jednání vlády," upřesňuje Matyáš Vitík, tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí, které nařízení o nízkoemisních zónách vytvořilo a od 26. září 2012 čeká na zařazení do programu jednání vlády.
"Nemůžeme vydat vyhlášku, dokud nebude vydán prováděcí předpis," popisuje Unucka pro iDNES.cz. Klimkovice chtěly první nízkoemisní zónu vyhlásit v březnu 2013. "Krajský úřad nám to bez prováděcího předpisu nepovolí. Až to projde vládou, v tu chvíli tu emisní zónu vyhlásíme. Stejně pak bude ještě rok trvat, než vstoupí v platnost," popisuje Unucka.
"Rok, který je daný mezi účinností obecní vyhlášky a reálným zavedením zóny, je doba na přípravu nízkoemisní zóny, vytvoření značek a podobně," vysvětluje Matyáš Vitík.
"Ve svém plánu zlepšování kvality ovzduší se zavedením zóny počítá například Praha, jež si zadala zpracování studie proveditelnosti zóny," dodává Miroslav Šuta. Plánuje je i Ostrava a dlouhodobě i Ústí nad Labem. Brno je naopak prozatím odmítá.
Řidičům, kteří by do zóny vjeli nevyhovujícím vozidlem, by hrozila pokuta za porušení zákazu vjezdu. Výjimku mají mít například místní obyvatelé nebo automobily záchranného systému. Zóny mají v Česku být jen v oblastech, které zároveň mohou motoristé objet po silnici stejné nebo vyšší třídy.
Klimkovice měĺy podle Unucky připomínky k návrhu prováděcí vyhlášky. Hlavně k systému vydávání plaket, které měly podle původního návrhu vydávat jen úřady obcí s rozšířenou působností, což by podle Unucky bylo technicky neproveditelné. "Chtěli jsme rozšířit počet subjektů oprávněných plakety vydávat," dodává. Nakonec budou podle místostarosty Klimkovic vydávat emisní nálepky i stanice technické kontroly. Emisní plakety budou podobné dálničním známkám, cena plakety má být 80 korun.
Německá plaketa za tři sta
Češi chystající se autem do německých měst, které vjezd vozů regulují, si mohou dnes emisní plaketu opatřit na českých stanicích technické kontroly, potřebují k tomu velký technický průkaz. "Stojí asi 300 korun, není časově omezena, etiketa vypadá podobně jako dálniční známka a lepí se za sklo vozu," vysvětluje Šuta. Pokud řidič vjede v Německu bez známky do dané zóny, hrozí mu pokuta odhadem asi 40 eur (cca 1 000 korun).
V Německu se nyní pravidla zpřísnila, byly vyhlášeny i čtyři nové nízkoemisní zóny, včetně druhé regionální zóny zahrnující Ludwigsburg a okolí.
"Německé právo rozděluje vozidla podle výše emisí výfukových plynů do čtyř kategorií, přičemž města mají pravomoc omezit vjezd pro vozidla některých z těchto kategorií," vysvětlil Šuta.
Automobily s nejhoršími emisemi škodlivin jako například vozy s benzinovým motorem bez katalyzátoru nemají nárok na žádnou plaketu a nesmějí do žádné z nízkoemisních zón. Automobily s nejnižšími emisemi pak získávají plaketu zelenou a mohou vjíždět do kterékoli zóny. "Dvě kategorie mezi nimi jsou označeny červenou nebo žlutou plaketou podle emisních standardů, které splňují. Automobily s dieselovými motory mohou získat lepší plaketu, pokud jsou dodatečně vybavena schváleným typem tzv. filtru pevných částic," řekl.
Třeba do Mnichova nebo Frankfurtu nad Mohanem dnes už mohou jen auta se zelenou známkou. Aktuální mapa německých emisních zón zde
Inspirovat se Němci nechali podobnými zónami zřízenými v 90. letech ve švédském Göteborgu nebo Stockholmu, kde se díky nim snížily emise velmi nebezpečných jemných prachových částic až o 40 procent.
Nízkoemisní zóny fungují v Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a Británii. Zavedení připravují Francie nebo Rakousko a diskutuje se o nich i jinde.
