Zákonodárci chtěli zabránit stávající praxi, kdy vlastníci automobilů na policejní stanici při předvolání k podání vysvětlení za špatné parkování případně rychlou jízdu, odmítají odhalit identitu řidiče. "Podle stávající právní úpravy musí policie prokázat, že jste s autem jel právě vy," říká Jan Černý z právní kanceláře Černý-Raupachová.
Odstavec 3 paragrafu 10 nového zákona proto říká: "Provozovatel vozidla a osoba, které provozovatel svěřil vozidlo, s výjimkou, kdy provozovatelem vozidla je zpravodajská služba, jsou povinni na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení ustanovení tohoto zákona; tímto ustanovením není dotčeno ustanovení zvláštního právního předpisu."
A právě poslední věta dává možnost záměrům zákona vyklouznout.
Zvláštním právním předpisem se v tomto případě rozumí zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb. kde se v paragrafu 60 píše: "Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám blízkým hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin..."
Podle odstavce 4 paragrafu 68 téhož zákona je osobou blízkou příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel.
Nutno dodat, že toto právo vychází z listiny základních práv a svobod, kterou musí silniční zákon samozřejmě respektovat.
Nový zákon tedy v tomto ohledu velké změny nepřinesl. Jan Černý ovšem varuje před zneužitím tohoto postupu: "V případě, že se majitel vozidla odvolá na to, že auto řídila osoba blízká a police prokáže, že tomu tak není, čeká jej minimálně postih podle přestupkového zákona."
"Pokud by pokuta za původně spáchaný přestupek činila více jak pět tisíc, mohlo by se dokonce jednat o trestný čin," dodává Černý.
