Octavia Combi zanechala v dlouhodobém testu celkově dobrý dojem

- Patnáct tisíc kilometrů najela Škoda Octavia Combi 1,8 turbo v rámci tradičního dlouhodobého testu. Vůz, který získala redakce MF DNES při dražbě ve prospěch Centra paraplegiků Paraple, sice neabsolvoval test se zcela čistým štítem, na jezdce však zapůsobil příznivým dojmem. Negativním překvapením byla závada spojky hned na začátku testovacích jízd, pár problémů ve fungování servisní sítě odhalil i test zahraničních značkových opraven. Ze srovnávacího testu praktičnosti kombíků nižší střední třídy vyšla Octavia vcelku jako nadprůměrný vůz, podrobné srovnání ukázalo i na detaily, ve kterých Octavia za konkurencí pokulhává.

Může se hodit

Nabídka nových i ojetých vozů Škoda Octavia
na inzertním serveru www.automodul.cz

Na start srovnávacího testu se seřadilo šest vozů v provedení kombi. Pět jich pocházelo z nižší střední třídy (Opel Astra Caravan, Honda Civic Aerodeck, Ford Escort Kombi, Citroen Xsara Break, Škoda Octavia Combi), šestým srovnávaným vozem byla Škoda Felicia Combi, která svým rozvorem zapadá mezi malé vozy. Octavia Combi má podle papírových údajů nejobjemnější zavazadlový prostor jak při sklopených, tak i při nesklopených zadních sedadlech. To může být důležitý argument při rozhodování o koupi kombíku pro ty, kdo své auto několikrát za rok naloží zavazadly až po střechu. Výborně vyšla Octavia Combi i ze srovnání délky plochy pro zavazadla a výšky kufru. Kladné body získala za příplatkovou dvojitou podlahu (4700 korun). K průměru patřila svou šířkou nákladového prostoru. Za konkurencí naopak zaostala díky vysoké hraně kufru, také krátká uhlopříčka otvoru do zavazadlového prostoru zařadila Octavii až za konkurenční kombíky.
Nedílnou součástí každého dlouhodobého testu je i mapování jednotlivých závad. Když se po ujetí necelých dvou tisíc kilometrů z motoru Octavie zakouřilo a začala prokluzovat spojka, vynořila se otázka, zda šlo o náhodu, nebo o špatnou konstrukci spojky. Jelikož motor i spojka pocházejí z koncernové produkce a kromě Octavie jsou již několik let montovány i do jiných koncernových modelů, bylo možné druhou možnost vyloučit. Několik prasklin na přítlačném kotouči spojky může signalizovat, že byl kotouč před závadou zahřátý na příliš vysokou teplotu, nelze ale ani vyloučit, že použitý materiál byl nekvalitní. Mladoboleslavská továrna kotouč poslala na expertízu k německému výrobci a tvrdí, že "závada není konstrukčního, technického ani materiálového charakteru". Bylo by však bláhové si myslet, že továrna přizná svou chybu u vozu, o kterém ví, že prochází dlouhodobým testem na stránkách sledovaného deníku.
Kromě spojky netrpěla testovaná Octavia žádnými vážnými závadami. V rámci patnáctitisícové prohlídky bylo reklamováno pouze centrální zamykání. Při otvírání kličkou na víku zavazadlového prostoru pravidelně docházelo k jejímu zapadnutí. Kličku stačilo nechat v servise promazat. Zajímavé je, že stejný problém trápil i Octavii 1,8, která se podrobila dlouhodobému testu MF DNES loni a předloni. Kromě zmíněných závad lze mezi neduhy zařadit i jemné vrzání přístrojové desky a pazvuky přicházející od pravého zadního kola. Nepříjemné zvuky se však dříve či později objevují u každého auta a je těžké říci, zda se u testované Octavie objevily brzy či pozdě.
Součástí dlouhodobého testu Octavie bylo objíždění značkových servisů Škoda v sousedních zemích. Nikoho asi nepřekvapilo, že ve všech testovaných státech přišla oprava Octavie dráž než v tuzemsku. Šokem pro peněženku může být oprava auta v Rakousku a Německu. Zatímco hodina práce v českém servisu přijde maximálně na pětistvoku, v obou sousedních měmecky mluvících zemích si za šedesát odpracovaných minut účtují v přepočtu až dva tisíce korun. Poslední vývoj na Slovensku a hlavně pád slovenské koruny naopak opravy v této zemí o dost zlevní.
Ke každému novému vozu z Mladé Boleslavi dostává majitel i brožuru se seznamem značkových opraven v evropských i mimo evropských zemích. Jak se ukázalo, ne vždy tento seznam hlásá pravdu, protože třeba v brožuře uvedený servis v německém Rosenheimu již asi čtyři roky opravuje pouze vozy značky Seat. Oproti ostatním automobilkám ve "škodováckém" seznamu chybí třeba otvírací doba jednotlivých servisů. Pozitivním zjištěním testu zahraničních servisů byla skutečnost, že spoustu součástek mají servisy na skladě a v případě netradiční poruchy jsou schopni díly poměrně rychle sehnat. Například na Slovensku funguje hustá servisní síť značky Škoda, a tak není v případě potřeby probém sehnat chybějící díl od jiného servisu v okolí. V Polsku rozvážejí nákladní auta díly z centrálního skladu jednou týdně, na Slovensku dvakrát týdně a v Rakousku a v Německu dokonce ještě častěji.
Na test zahraničních servisů plynule navázal i minitest tuzemských značkových servisů. Podnětem se stala napozornost ostravského řidiče, který testovací auto zezadu naboural. Protože oprava není levnou záležitostí, je v zahraničí obvyklé, že se zákazník před přijetím auta do opravy dozví co možná nejpřesnější předběžnou kalkulaci ceny. Jak už ukázal velký test zaměřený na tento nedostatek tuzemských servisů, který redakce MF DNES uspořádala před půldruhým rokem, jen málokterý zaměstnanec servisu je ocotný cenu opravy a náhradních dílů v servisním počítači vyhledat. Havarovaná Octavia je dnes před výměnou zadního nárazníku, zadního čela a nějaký čas bude muset strávit na rovnací stolici. Tři navštívené pražské servisy se shodli na rozsahu opravy, nikdo ze zaměstnanců však neusedl k počítači a nepokusil se dát zákazníkovi přesnou informaci o nákladech na opravu. V prvním servise se řidič dověděl, že oprava přijde na dvacet, ve druhém na třicet a ve třetím na čtyřicet tisíc. Co si vybrat...?
Od uvedení Škody Octavie na trh vzbuzuje diskuse spotřeba dvacetiventilového motoru 1,8. Třicetitisícový test prvního prodaného vozu, který získala před dvěma lety redakce MF DNES opět ve dražbě ve prospěch konta Paraple, ukázal, že Octavia s tímto motorem jezdí v závislosti na stylu jízdy v průměru za osm až dvanáct litrů benzinu na sto kilometrů. K těmto výsledkům vedl test spotřeby ve dvou jízdních režimech - s lehkou nohou a ve stylu "cihla" na plynu. Oba tyto režimy projela Octavie dvakrát: nezatížená, pouze s řidičem za volantem, podruhé zatížená, kdy kromě řidiče pružiny poklesly pod umělým, asi 370-tikilogramovým nákladem. Při pomalé jízdě a nezatíženém autě spolykala Octavia osm litrů, při stejném zatěžování motoru s plným nákladem si řekla asi o litr více. Když řidič přestal dbát na jemnou práci s plynem, vzrostla spotřeba u nezatíženého auta na jedenáct a u naloženého na dvanáct litrů benzinu na sto kilometrů.
Stejný test a na podobný okruh, kde se střídaly městské silnice s dálnicemi a mimoměstskými vozovkami, absolvovala i Octavia Combi 1,8 s přeplňovaným motorem. Potvrdily se údaje výrobce, že turbomotor je méně žíznivý než klasická osmnáctistovka. Spotřeba se pohybovala mezi sedmi a půl a jedenácti a půl litry benzinu na sto kilometrů. Turbomotor má navíc citelný zátah už od nižších otáček, zatímco nepřeplňovaný motor 1,8 se pružností odvděčí až po překročení čtyř tisíc otáček za minutu. Za motor 1,8 turbo se připlácí čtyřicet tisíc korun, což určitě není zbytečná investice, protože vozy jsou v pružnosti a zrychlení nesrovantelné. Současná cena Octavie Combi 1,8 turbo je 589 900 korun.

Během dlouhodobého testu nebrázdila Octavia jen české a moravské silnice, ale podívala se i do všech sousedních zemí.

Například v Rakousku musí majitel Škodovky za hodinu práce zaplatit v přepočtu až dva tisíce korun.

Octavia Combi 1,8 turbo projevila menší apetit než nepřeplňovaná verze.

Octavia Combi boduje zejména velikostí zavazadlového prostoru.

Při testu spotřeby Octavia jezdila zatížená kromě řidiče třemi sty sedmdesáti kilogramy.