Prvním autům sloužila světla k tomu, aby byla vůbec vidět. Ilustrační foto

Prvním autům sloužila světla k tomu, aby byla vůbec vidět. Ilustrační foto | foto: Martin Stolař, MF DNES

Od svíčky k natáčecímu bixenonu

  • 7
Nadskakuju na sedadle, snažím se z něj nespadnout, křečovitě svírám obrovský tenoučký volant. Je lednová noc, skoro nic nevidím, světla mžourají jen pár metrů před majestátním Opelem Olympia z roku 1959, s nímž bloudím po testovacím polygonu této automobilky.

Navíc začíná pršet – co pršet, lít; a pod volantem žádná páčka se stěrači. Někde budou, ale uvnitř auta nesvítí jediné světélko, žádný ovladač není podsvícený.

Zastavuju s nadávkami, jak vůbec kdysi mohli řidiči takhle jezdit; stěrače se zapínají až skoro u spolujezdce. Objevuju dálková světla, ovládají se šlapacím vypínačem na podlaze vedle spojky, ale jako by se nic nezměnilo. Pořád toho moc nevidím.

Vracím se na "základnu" a beru si dalšího veterána, Opel Kadett z roku 1963, pak o tři roky novější GT, mantu o rok mladší než já (1973) – ta už konečně svými halogenovými žárovkami svítí jakžtakž normálně. Calibra z roku 1991 je téměř na úrovni současných aut, ale s tím, co mě čeká, se to srovnat nedá.

Sedám za volant Opelu Vectra, vedle mne technik, který mi vysvětluje, co dokážou "adaptivní světlomety" nové generace, chystané pro budoucí vlajkovou loď s názvem Insignia – premiéru bude mít v červnu v Londýně.

Ani nic vysvětlovat nemusí, vidím to sám – v režimu maximálního výkonu se bixenonové výbojky rozzáří natolik, že noc vlastně zmizí.

Pak zkoušíme další výbornou věc: takzvaný městský režim, funkční do rychlosti 40 kilometrů v hodině – otočím volantem a pomocné světlo zasvítí "až za roh", takže hypotetického chodce bych v zatáčce určitě nepřehlédl.

Světlomety toho umějí mnohem víc – při rychlejší jízdě posunují vyzařovaný paprsek dopředu, až na 140 metrů před auto, při pomalejší jej vychylují na pravou stranu kvůli lepšímu osvětlení krajnice... nestačím to ani všechno vnímat, ale funguje to stoprocentně.

Dozvídám se, že nové světlomety vyvinul Opel s firmou Hella. Ta dodala základ natáčecího systému zvaného AFL (Adaptive Forward Lighting), který bude používat třeba také nová Škoda Superb; byť nebude mít tolik režimů jako Opel Insignia.

Právě tato světla jsem už měl možnost vyzkoušet loni na podzim na předsériových testech superbu; dnes však zažívám na vlastní kůži to neuvěřitelné srovnání docela nedávné minulosti s bezprostředně blízkou současností.

Stokrát si můžu říkat, jasně že nové auto bude svítit líp než staré, ale o tolik? Vždyť už od roku 1965 se používají halogenová světla, ale současný sofistikovaný reflektor se nedá se starým "hrncem" srovnat. Natož pak, když si uvědomíme, že v prvních světlech se zapalovaly voskové svíčky, pak acetylenové hořáky (do roku 1913) – sloužily však spíše k tomu, aby auto bylo vidět, šofér se musel spolehnout na vlastní bystrozrak.

Budoucnost pak má patřit technologii LED diod – Opel Insignia je bude používat v potkávacích světlech. Hlavní přínos je v úsporách energie – "ledky" spořádají šedesátkrát méně proudu než běžný světlomet, a vůz tak vyprodukuje výrazně méně emisí.

,