Do Petra jsme nalili osm velkých puldecových vodek. Po takové náloži panáků v našem testu odešel ve tři odpoledne napohled střízlivý, plně funkční, s 0,8 promile alkoholu v krvi.
Právě ta zdánlivost může být nebezpečná. Kdyby si plně neuvědomoval, že nesmí za volant – přijela pro něj manželka – mohlo by ho lákat odjet domů sám. Možná by to dokázal, ale s takovým množstvím alkoholu v krvi by měl sklon k ostřejší, riskantnější jízdě, sebepřeceňování a větší agresivitě – zvlášť proto, že normálně jezdí klidně a vyrovnaně, byť trochu rychleji. Úplně čistý, s „nulou“ v krvi, by se stoprocentní jistotou mohl řídit až v osm večer.
Tedy po pěti hodinách od doby, kdy mu lékařka naposledy těsně před třetí odpolední odebrala krev. A to na tom byl jako pořádné chlapisko se 190 cm výšky a 92 kg váhy výborně; ve dvě odpoledne měl v krvi jako své maximum pouze 0,9 promile, a to ve chvíli, kdy už měl v sobě všech osm testovacích panáků. Jeho tělo odbourává alkohol velmi dobře.
Zato Irena, drobná žena (výška 159, 65 kg), získala svou „špičku“ velice rychle – maximálních 1,6 promile měla o půl hodiny dříve. Ale hlavně z pouhých šesti panáků. Pak svůj test ukončila. „Já se znám, to mi stačí. Vždycky se rychle opiju a pomalu střízlivím,“ smála se. A laboratorní výsledky její zkušenost potvrdily. Zatímco Petrovi stačilo k vystřízlivění pět hodin, Irena by potřebovala dvojnásobek.
Oba byli mezi desítkou figurantů, kteří testovali, jak rychle dokážou různí lidé odbourávat alkohol. Jak osm vodek zvládnou a jaké to na nich zanechá (dočasné) následky.
Podívejte se na velký test alkohol testerů:
10. dubna 2017 |
Všichni testeři měli k alkoholu normální, tedy mírně pozitivní vztah. Pokud by k němu měli odpor nebo se báli jeho účinků ve větším množství, do testu by dobrovolně nešli – buď se přihlásili na naši výzvu na Facebooku, nebo byli pozváni přímo někým z redakce. To ovšem také znamená, že nám mezi testovanou desítkou chybí vzorek populace, která se alkoholu vyhýbá.
Úplně netrénovaný člověk by totiž jeho účinky pocítil mnohem silněji a také by se pomaleji své intoxikace zbavoval. „Tento proband je poměrně trénovaným pijákem, už po třetím panáku začal odbourávat,“ poznal okamžitě jen podle čísel Radomír Čabala, primář oddělení toxikologie Ústavu soudního lékařství VFN v Praze, který na přípravě a vyhodnocení testu spolupracoval.
Alkotesterům nevěřteTest domácích testerů alkoholu Osobní alkoholtestery jsou na nic. Nula na displeji totiž vůbec nic neznamená, jak zjistil velký test. KOMPLETNÍ VÝSLEDKY NAJDETE ZDE |
Proč velcí chlapi víc vydrží? Jak je možné, že se rychlost odbourávání alkoholu u různých lidí tak dramaticky liší? Hlavní roli totiž při něm má velikost těla a rychlost metabolismu. Ač se to někomu bude zdát nespravedlivé, vysoký a mohutný člověk bude mít výhodu – snese víc. „Má větší objem tkáně a krve, takže stejné množství alkoholu se má kam naředit. Individuální rozdíly samozřejmě existují, někdo tráví rychleji, jiný pomaleji. A záleží i na pohlaví: ženy metabolizují pomaleji, proto snesou méně – asi polovinu objemu alkoholu než muži,“ říká doktor Čabala.
Samotná informace, že někdo alkohol odbourává pomaleji a opačně, však nikomu z řidičů příliš nepomůže. I různé tabulky - například i Alkulacka.iDNES.cz - jsou jen orientační, lépe je vždycky ještě třeba hodinu přidat.
Odbourávání alkoholu v těle je totiž složitá věda. Nejzajímavější je, že samotný proces prakticky není možné nijak urychlit, ačkoli lidové báje a pověsti tvrdí pravý opak. Maximálně můžete mít k odbourávání o něco lepší genetické dispozice, ale vlastní snahou mu pomoci nemůžete. Velmi zjednodušeně řečeno – enzym, který alkohol rozkládá na jiné složky, se povětšinou nachází v jaterních buňkách. A je ho tak málo, že stihne odbourat vždy jen malounko alkoholu.
„Enzym už pak jede na sto procent a rychleji to nedokáže. Je to, jako kdybyste měli pětilitrový motor spojený s třístupňovou redukční převodovkou, s níž byste z auta nevytáhli více než šedesátku, ať byste šlapali na plyn, jak chtěli,“ přibližuje příměrem primář Čabala.
A právě proto, že enzym odbourává vždy stejnou rychlostí, nezáleží ani na tom, jestli ležíte, nebo běžíte; fyzická námaha nemá na odbourávání vliv. Ostatně tato stejnoměrnost odbourávání může za to, že množství alkoholu v krvi se dá celkem přesně dopočítat zpětně (výchozí množství v těle) i dopředu (jak dlouho tam bude, než se ho zbavíme). Třeba u léků je to jinak – enzymů, které je zpracovávají, může v případě nutnosti přibývat a odbourávají pak rychleji.
Zajídat, zajídat, zajídat. A zapíjet...
A co tedy s oblíbenými radami, že při popíjení se má alkohol „zajídat“ a prokládat pitím vody? Ty stále platí. „Když budete mít v žaludku věci, v nichž se alkohol rozpouští a které ho vážou – třeba tuky, když ho zajídáte špekem, zpomalí se jeho vstřebávání do krve. Získáte tím čas, aby tělo mezitím alkohol v játrech odbouralo. To platí, pokud si co hodinu dáte panáka a zajíte ho, hladina v krvi se nebude zvyšovat. Kdežto když budete pít a nebudete jíst, alkohol se rychle dostane do krve a náběh vlivu bude rychlejší,“ vysvětluje mechanismus toxikolog.
Ovšem ke snížení samotné hladiny alkoholu v krvi už jídlo nepomáhá. „Jakmile je jednou v krvi, není cesty zpátky. Všechny zázračné tablety jsou nesmysl. Jediné, co by pomohlo, by byla krevní transfuze,“ dodává s nadsázkou doktor Čabala. Po takovém umírněném pití, kombinovaném s jídlem, vám bude celkově lépe – nemusí to ale znamenat, že si budete moci dříve sednout za volant. To pořád záleží jen na tom, kolik celkem alkoholu do těla dostanete. V Česku totiž musíte počkat, až v krvi budete mít „absolutní nulu“ (s tím, že do 0,15–0,20 promile je hladina tolerována kvůli možným nepřesnostem měřicích přístrojů). Pořád tedy funguje absolutní rovnice: čím méně piju = tím dříve jedu.
Kafe nepomáhá
A co „zaručený“ pomocník v podobě černé kávy? Kdepak, když je alkoholu moc, ani ona nepomůže. „Kofein vás jen nabudí psychicky i fyzicky, je to stimulant. Stejně jako třeba amfetaminy, u nichž se však účinek s alkoholem sčítá, takže jsou velmi nebezpečné. Ale na odbourávání alkoholu kofein žádný přímý vliv nemá,“ vysvětluje odborník. Mizení alkoholu z těla nepomůžou ani žádné vitaminové „vyprošťováky“. Ty zařídí jen to, že vám bude lépe od žaludku a po těle. Oblíbené šumivé tablety na kocovinu jsou totiž vlastně energetickými nápoji v prášku.
„Metabolity, vznikající při rozkladu alkoholu, způsobují dehydraci organismu. I proto je dobré na alkohol hodně pít. A s dehydrací je spojená iontová nerovnováha, která způsobuje stahování nebo rozšiřování cév, takže vás pak bolí hlava a je vám zle. Dalším problémem je vznikající acetaldehyd, jehož další odbourávání také narušuje iontovou rovnováhu v buňkách. A tyhle alkalické nápoje vám neutralizují překyselený žaludek a dodají chybějící soli a tekutiny,“ vysvětluje doktor Čabala. Ovšem stejnou službu vám podle něj udělá silný vývar, hovězí nebo slepičí. „Ten je na kocovinu nejlepší. Iontově vás dorovná a to je hlavní,“ říká toxikolog.
Jak se odbourává alkoholCo se děje v těle Jak je možné, že přestože odbourávání alkoholu v podstatě nelze urychlit, někteří lidé ho dokážou zpracovat lépe než ostatní? Odpověď spočívá ve zvláštním mechanismu odstraňování alkoholu z lidského těla. Rozklad (oxidace) alkoholu probíhá asi ze 60 až 90 % v jaterních buňkách. Jejich cytosol (vnitrobuněčná tekutina) obsahuje aktivní enzym alkoholdehydrogenázu. Jejím prostřednictvím se alkohol mění na acetaldehyd, který je dále rozkládán na kyselinu octovou a acetylkoenzym A. Kapacita těchto enzymů je omezená, jejich „výkon“ nelze nijak navýšit ani urychlit. V mnohem menší míře se alkohol rozkládá i v jiné části jaterní buňky, v plazmatickém retikulu. A kapacitu tohoto systému zvaného MEOS zvýšit lze. Chronické pití alkoholu způsobuje nárůst aktivity MEOS, takže alkoholici pak skutečně odbourávají rychleji. Touto cestou se u „nepijáka“ odbourává do 10 %, u alkoholiků ale až do 40 % alkoholu. To vysvětluje vysokou toleranci některých osob, které jsou navyklé pití, k alkoholu. Zmíněnou oxidací v procesu látkové přeměny se z těla vyloučí 90 až 95 % alkoholu, 5 až 10 % se vylučuje v nezměněné formě, 4 až 7 % dechem a 1 až 3 % močí. Vylučování jinými cestami je zanedbatelné. Rozdíly v citlivosti na účinky alkoholu jsou dány geneticky. Jaterní buňky některých lidí mají nízkou hladinu enzymu, takže hůře odbourávají a do krve se jim dostává více acetaldehydu. To způsobuje například výraznější červenání kůže (třeba v obličeji) a rychlejší nárůst hladiny alkoholu (i acetaldehydu) v krvi. |
