Ojetiny, které si musíte koupit hned teď

Předpředposlední BMW řady 3, první generace Nissanu Primera, Renault Clio ze začátku 90. let nebo "stará" Mazda MX-5 - skvělá auta, která už mají léta služby za sebou. Rozhodně ale nepatří do sběru. Hledali jsme auta, která se vyplatí koupit do konce letošního roku, od ledna za ně budete muset zbytečně připlácet.

Opel Calibra | foto: Opel

Na Nový rok vstoupí v platnost novela zákona o odpadech. Ta zavádí "poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků" . Pro případné zájemce o ojetiny to znamená zaplatit úřadům peníze navíc. 

. Více o nových poplatcích za převod ojetin čtěte ZDE

Toto nepopulární a občas možná i zbytečné opatření odsoudí do záhuby mnoho zajímavých automobilů, které pokud fungují, dokážou stále poskytnout své služby, či dokonce pobavit. Vybrali jsme auta, která do šrotu rozhodně nepatří, jen už mají pár let za sebou.

Mercedes-Benz W124

Dodnes mnohými obdivovaný vůz platí stále za etalon kvality a spolehlivosti. A to i přesto, že řada jich má za sebou klidně přes půl milionu kilometrů.

Při svém představení 124 doslova šokovala tuhostí karoserie a z ní pramenící úrovní pasivní bezpečnosti. Při nárazovém testu dle metodiky Auto Motor und Sport, při němž vůz vráží polovinou přídě do tuhé bariéry rychlostí 56 km/h, obstála W124 tak dobře, že záběr z interiéru skoro neprozrazuje, že absolvovala nějaký crashtest.

Mimo to dokázal už tehdy výrobce nabídnout rychle pracující ABS, vyspělý pohon všech kol 4Matic, dvojici čelních airbagů, či třeba pětiprvkovou zadní nápravu. Výbava legendárního mercedesu mohla být velice bohatá, byť vozy, které se běžně vyskytují, vypovídají spíše o opaku.

Za všechno totiž bylo třeba připlácet. Sice jste mohli mít plně samočinnou klimatizaci či elektricky stavitelná sedadla s pamětí, avšak základní verze byly až nestydatě holé. Při stahování oken se točilo kličkou, místo otáčkoměru byly hodiny a převodovka vystačila pouze se čtyřmi rychlostmi.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

300D (80 až 100 kW). Atmosférický vznětový řadový šestiválec s dvanáctiventilovým či čtyřiadvacetiventilovým (od r.v. 1993 – 100 kW) rozvodem OHC, nepřímé vstřikování paliva do předkomůrky.

Ač W124 láká celou plejádou výkonných motorů, nadšenci, který chce hlavně spolehlivě jezdit, daleko lépe poslouží atmosférický diesel. Od roku 1993 motor dostal v rámci modernizace řady a přejmenování na třídu E čtyřventilový rozvod a hlavně ještě vyšší výkon.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem OHC: 2,0i (77 až 90 kW) 2,3i (97 až 100 kW), resp. DOHC: 2,0i 16V (100 kW), 2,2i 16V (110 kW), řadové šestiválce OHC: 2,6i (122 kW), 3,0i (132 kW), 3,0i 24V (162 kW), resp. DOHC: 2,8i 24V (142 kW), 3,2i 24V (162 kW) a osmiválce s rozvodem DOHC: 5,0i V8 32V (240 kW), 4,2i V8 32V (205 kW). Vznětové řadové čtyřválce s rozvodem OHC: 2,0D (53 kW), pětiválce OHC: 2,5D (66 kW), 2,5TD (93 kW) a šestiválce OHC: 3,0D (80 kW), 3,0TD (108 kW), 3,0D 24V (100 kW).

BMW řady 3 E36

Jen málokdy se nějaké značce podaří takový vzhledový, konstrukční a technologický skok, jaký doprovázel v roce 1990 přechod z poněkud konzervativnější řady E30 na mnohem modernější E36. A při obměně téměř nezůstal kámen na kameni.

Kromě zcela nové a výrazně aerodynamičtější karoserie dostala E36 moderní zadní nápravu původem z roadsteru Z1, pojmenovanou Z-Axle. Novinkou byly též řadové šestiválcové motory se čtyřventilovým rozvodem a dvojicí vačkových hřídelí.

Ještě více dynamiky značka nabídla v roce 1995, kdy se představila další generace řadových šestiválců, už téměř zbavená dřívější objektivní slabiny, kterou je omezený tah v nízkých otáčkách.

BMW E36 má dodnes lepší jízdní vlastnosti než většina moderních aut. Kromě propracovaného podvozku zde hraje roli i rovnoměrné rozložení hmotnosti mezi obě nápravy. Jízdně tak i dnes E36 nadchne.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

1,8i 16V (103 kW): zážehový řadový čtyřválec s rozvodem DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva.
Dvouvačková 1,8 poskytuje dostatek tahu od 1 500 otáček za minutu, čímž se původní dvoulitr M50 (320i) pochlubit rozhodně nemůže. Skvělá pružnost, spontánní reakce na přidání plynu, jakož i schopnost rychle se vytáčet uspokojí nejednoho příznivce sportovního svezení. A navíc je motor překvapivě úsporný a po překonání problému s těsněním hlavy válců také veskrze spolehlivý.

2,8i 24V (142 kW): zážehový řadový šestiválec s rozvodem DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva.
Špičkový zástupce řady M52 (328i) se s grácií vypořádal s typickou slabinou této koncepce, jíž je omezený tah v nízkých otáčkách. Jeho kultivovanost a schopnost se vytáčet je dech beroucí a k tomu navíc jako bonus přidává překvapivě solidní spotřebu paliva. Pozor na nadměrný modrý kouř z výfuku a nepravidelný chod. To by mohlo ukazovat na poškozenou Nikasilovou vrstvu válců.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem OHC 1,6i (75 kW), 1,8i (85 kW), resp. DOHC: 1,8i 16V (103 kW), zážehové řadové šestiválce s rozvodem DOHC: 2,0i 24V (110 kW), 323i 2,5 24V (125 kW), 325i 2,5 24V (141 kW), 2,8i 24V (142 kW), M3 3,2i 24V (210 nebo 236 kW).Vznětové řadové čtyřválce s rozvodem OHC: 318 tds 1,7 (66 kW), vznětové řadové šestiválce s rozvodem OHC: 2,5 (85 nebo 105 kW)

Nissan Primera P10

První generace úspěšné primery nahradila v roce 1990 stárnoucí a u nás málo známý sedan Bluebird. Tvarovou inspirací pro Nissanovy designéry se stal zcela jistě Opel Vectra A a Peugeot 405, což ovšem nebylo nijak na závadu. Technicky se totiž vůz spoléhal na své vlastní hodnoty. A ty byly vysoké.

Namísto přední nápravy modifikovaného typu McPherson nissan použil originální lichoběžníkové zavěšení s nezvykle krátkou těhlicí. Moderní zavěšení však bylo i vzadu, což v kombinaci se zdařile vyladěným podvozkem ihned katapultovalo primeru do čela žebříčku jízdních vlastností a ovladatelnosti vozů střední třídy.

Lépe si v zatáčkovitých partiích vedlo pouze BMW E36, které však mělo odlišnou koncepci. Ani po motorické stránce se neměla primera za co stydět. Zejména dvoulitry řady SR prokázaly s léty vynikající spolehlivost a dodnes tak dokážou rozdávat tu správnou radost z jízdy. A ani se nemusí jednat o vzácné, ale opravdu skvělé provedení GT.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

2,0i 16V GT (110 kW): Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, vícebodové elektronické vstřikování paliva.

Sehnat tuto rychlou verzi v dobrém stavu začíná být stále větší problém. Pokud se to však podaří, získáte v ní vynikající zdroj zábavy, kombinovaný s praktičností. Na rozdíl od mnoha jiných takto starých a výkonných motorů není tento na štíru s životností a spolehlivostí. Součástí verze GT byl i sportovně laděný podvozek, vynikající sedadla a bohatá výbava, nepostrádající třeba klimatizaci.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva: 1,6i 16V (66 až 73 kW), 2,0i 16V (85, 92) kW, 2,0i 16V GT (110 kW), vznětový přeplňovaný řadový čtyřválec s nepřímým vstřikováním nafty: 2,0TD (67 kW).

Volkswagen Golf III

Třetí vydání úspěšného kompaktního VW se neslo ve znamení maximální bezpečnosti posádky v případě nárazu. Vůz proto dostal do té doby nevídané množství výztuh, pečlivě řešenou deformační zónu a prahy, které byly spíše traverzami. V ostatních komponentech se však opíral spíše o zavedená řešení, ať už šlo o osmiventilové zážehové motory, či konvenční konstrukci podvozku.

Přesně z opačného soudku jsou některé vrcholné verze. Pod označením VR6 se skrývá první aplikace šestiválcového motoru pod kapotou kompaktního vozu. Nezvykle řešený motor s úzkým rozevřením válců dnes někteří nenávidí, jiní naopak milují.

To revoluční 1,9 TDI zavedená do výroby v roce 1993 je o něčem jiném. Její úspornost je přímo legendární a k tomu nabízí i obstojnou spolehlivost. Ani horalům se Golf III nezpronevěřil, neboť v duchu tradic nabídl i verzi s pohonem všech kol Syncro. Pozdější IV. generace golfu je obecně považována za horší, neboť technicky nic nového až na pár výjimek nepřinesla a kvalitativně se zhoršila.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

1,9 TDI 8V (66, nebo 81 kW): Vznětový přeplňovaný řadový čtyřválec s přímým vstřikováním paliva rotačním čerpadlem Bosch VE4. Původní 1,9 TDI vystačila až do roku 1997 s mechanickou regulací, již následně vystřídala na samý závěr regulace elektronická. S oběma však funguje na výbornou, když za své služby žádá opravdu skromný příděl nafty. Ani dynamika není špatná a tak jí jistě rádi odpustíte méně kultivovaný projev. Aby však dlouze sloužila, je třeba věnovat pravidelnou pozornost rozvodům, které zde často rády selhávají.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem OHC a centrálním, případně vícebodovým vstřikováním paliva: 1,4i 8V (44 kW), 1,6i 8V (55 nebo 74  kW), 1,8i 8V (55 nebo 66 kW), 2,0 GTI 8V (85 kW), respektive s rozvodem DOHC: 2,0 GTI 16V (110 kW), zážehové vidlicové šestiválce VR6 s rozvodem DOHC a vstřikováním MPI: 2,8 12V (128 kW), 2,9 12V (140 kW) či vznětové řadové (případně přeplňované) čtyřválce 1,9D (47 kW), 1,9 TD (55 kW), resp. s přímým vstřikováním paliva: 1,9 TDI 8V (66 nebo 81 kW).

Renault Clio I

Clio první generace byl prvním renaultem, u něhož výrobce opustil tradiční číselné pojmenování. V portofoliu značky měl nahradit model Super 5, který se však nakonec vyráběl několik let souběžně s touto novinkou.

V době vzniku byl tento malý renault natolik technicky propracovaný, že neměl ve své třídě faktického konkurenta. Záhy po svém představení byl ověnčen titulem Evropský vůz roku 1991. Clio zavedlo do své třídy řadu dříve neobvyklých prvků výbavy. Kromě hydraulického posilovače řízení bylo možné objednat dokonce i ABS. V lepších verzích byla standardem elektricky ovládaná okna či dálkově ovládané centrální zamykání, které je patentem Renaultu.

O dobré jízdní výkony se staraly moderní zážehové motory řady Energy s rozvodem OHC a vstřikováním paliva. Clio I dones upoutá architektonickým ztvárněním svého interiéru, který velmi připomíná tehdejší vlajkovou loď, model 25.

Zvláštní zmínku zaslouží ostré verze RSi, 16V, či velevzácný Williams. Poslední dvě prozrazovaly vytažené blatníky, specifická litá kola a boule na kapotě. A také vynikající šestnáctiventil F7P, případně F7R, s nápisem  F16ie na ventilovém víku.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

2,0i 16V Williams (110 kW): Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, elekronické vícebodové vstřikování paliva.

Verze, která se začíná pomalu stávat sběratelskou záležitostí. Dynamika uragánu a podvozek nabízející agilitu beroucí dech. To vše jsou atributy, které nadšence prahnoucí po sportovním svezení dodnes přitahují. Počítejte však s tím, že za 50 000 korun tato verze jednoduše nebude.

1,2i 8V (43 kW): Zážehový řadový čtyřválec, osmiventilový rozvod OHC, elekronické centrální vstřikování paliva.

Přesně z opačného konce nabídky je klasický osmiventilový čtyřválec řady Energy, vynikající skvělou pružností, znamenitou úsporností a spolehlivým provozem. Jako malý vůz dokáže tato verze stále odvést skvělé služby.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem OHC a vstřikováním paliva: 1,1i (35 kW), 1,2i (43 kW), 1,4i (58 kW), 1,7 (69 kW), 1,8 RSi (83 kW), resp. s rozvodem DOHC: 1,8i 16V (99 kW), 2,0i 16V (110), vznětové řadové čtyřválce s rozvodem OHC: 1,9D (47 kW).

Mazda MX-5 (NA)

Šedesátá léta byla zlatým věkem otevřených automobilů, které v následujícím desetiletí pohřbily bezpečnostní předpisy. Renesance kabrioletů začala až v letech devadesátých a vozem, který to všechno začal, je právě první generace MX-5.

Důkazem budiž fakt, že se stala nejprodávanějším roadsterem všech dob. Oproti některým konkurentům je opravdovým nefalšovaným sporťákem, neboť má motor uložený vpředu podélně a pohon zadních kol. Zajímavostí je takzvaný rám poháněcí soustavy PPF, což je vlastně nosník otevřeného tvaru U spojující zadní přírubu převodovky s přední přírubou diferenciálu.

Díky němu tvoří šasi vozu tuhý celek. Tuhá je však i samonosná karoserie (v měřítkách otevřených vozů). Spíše než na bezbřehou dynamiku je malá mazda zaměřena na ovladatelnost a mrštnost. Jejím rajónem tak jsou úzké silničky plné zatáček, kde si jízdu dokonale vychutnáte i přesto, že nemáte pod kapotou 200 koní. Generaci s charakteristickými výklopnými světlomety považují znalci za jednu u nejzdařilejších.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

1,6i 16V (85 kW): Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, elektronické vícebodové vstřikování paliva.

Původní pohonná jednotka řady B6 vyniká nadprůměrným litrovým výkonem a hlavně sportovní charakteristikou. Vrchol točivého momentu přichází až v 5 000 otáčkách. To dává tušit vynikající gradaci výkonu, která je pro sportovní jízdu klíčová.

Té sekundují i velmi krátké převody, které měníte kratičkou řadicí pákou na středovém tunelu. Samotné řazení je velmi přesné, ale také tuhé. Prostě sportovní atmosféra, jak se patří...

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva: 1,6i 16V (66, nebo 85 kW), 1,8i 16V (98 kW).

Opel Calibra

"Létající klín" nebo "rychlý, i když stojí", to jsou rčení, která doprovázela představení opelova krásného kupé. Při premiéře na Frankfurtském autosalonu v roce 1989 dokonce asistovala Steffi Grafová, někdejší hvězda světového tenisu. Co však bylo důležitější, opelu se s calibrou podařil naprosto husarský kousek.

S koeficientem čelního vzduchu Cx 0,26 se stal tento vůz světovým rekordmanem v aerodynamice mezi sériově vyráběnými automobily.

Technicky již vůz tak výstřední nebyl, neboť pod fešným kabátem vozil techniku z Opelu Vectra A. To znamená, že i jízdní vlastnosti jsou méně sportovní, než očekáváte.

Na druhou stranu v pohodlí posádky neměla calibra mezi podobně koncipovanými vozy dlouho konkurenci. Od roku 1991 budila nadšení hlavně verze Turbo 4x4. Její motor, šestnáctiventilový dvoulitr, se vyznačoval relativně vysokým statickým kompresním poměrem, tudíž byl i velice úsporný. Jezdit s 204koňovým autem za 8,9 l na 100 km, což byl údaj v prospektu, skutečně šlo.

Doporučený motor Auto.iDNES.cz

2,0i 16V (110 kW): Zážehový řadový čtyřválec, šestnáctiventilový rozvod DOHC, elektronické vícebodové vstřikování paliva

Dodnes tento motor, jehož charakteristickým znakem je červené víko ventilů, překvapí úderným tahem a fantastickou gradací výkonu. Jeho spolehlivost však poněkud degraduje občas praskající hlava válců.

Turbo verze je sice z hlediska dynamiky ještě o dost lepší, avšak kromě se šestistupňovou převodovkou byla spojena také výhradně s pohonem všech kol, který je u opelů velkou slabinou. Aby fungoval správně, vyžaduje velmi drahou údržbu, nad níž lamentoval i majitel nového vozu, natož současný kupující ojetiny.

Dostupné motory: Zážehové řadové čtyřválce s rozvodem OHC: 2,0i 8V (85 kW), respektive DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva: 2,0i 16V (110 kW), 2,0i 16V Ecotec (100 kW), 2,0i 16V Turbo (150 kW), zážehový vidlicový šestiválec s rozvodem DOHC a vícebodovým vstřikováním paliva:  2,5i V6 24V (125 kW).