Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nissan Tino pro rodinné cestování za pár tisíc. Vyberte dobře motor

  11:00aktualizováno  11:00
Almera Tino byla pokusem Nissanu přetáhnout část zákazníků úspěšného Citroënu Xsara Picasso či Renaultu Mégane Scénic. Moc úspěšný však nebyl, takže dnes na něj narazíte spíše sporadicky. Rodinu, která hledá laciné MPV, nadchne, pozor však na výběr motoru.

Nissan Almera Tino | foto: Nissan

Přitom z hlediska užitné hodnoty mělo tino vše, co má kompaktní MPV nabízet. Velký vnitřní prostor, vynikající variabilitu a k tomu téměř dvě desítky různých přihrádek a odkládacích míst. Však také bylo tino určeno hlavně pro rodiče s dětmi.

Plusy a minusy

PLUSY: prostornost, variabilita, celkové uspořádání kabiny, bezpečné jízdní vlastnosti, vysoce komfortní odpružení, citlivé řízení, rozvody řetězem, nezájem zlodějů

MINUSY: houpání na nerovnostech, motor 2.0i pouze s CVT, značný turboefekt (obě verze dieselů, hlučný projev (motor 2.2 Di), mírně rezervovaná antikorozní ochrana

I přes menší rozměry tino uvnitř překvapí. Variabilita je příkladná, využití vnitřního prostoru taktéž.

Bohužel pro něj, obdobné vlastnosti nabízel také výše zmíněný citroën či renault, které navíc měly bohatší paletu pohonných jednotek a nižší cenu.

Nissan Almera Tino

Svoji roli zde také mohl sehrát design vozu, který již tradičně nebyl prvoplánově líbivý. V roce 2006 odešlo tino do výslužby a na vhodného nástupce čeká Nissan dodnes. Teď je tino volbou nejspořivějších rodin, vždyť nejlevnější kousky seženete pod padesát tisíc.

Který motor zvolit

Doporučujeme: 2.2 dCi 16V (82 nebo 100 kW): Vznětový čtyřválec vyvinutý vlastními silami není ani ve své poslední verzi zcela prostý nedostatků. Kromě citelného turboefektu a hrubšího chodu také převodovka ne vždy zcela suverénně zvládá přívaly značného točivého momentu, čehož výsledkem bývá opotřebená synchronizace. Doporučit jiný motor však bohužel nemůžeme.

Neberte: Při volbě kterékoliv z ostatních pohonných jednotek je třeba počítat s tím, že dříve či později budou žádat nějaké ty investice nad rámec běžné údržby, které navíc nemusejí být malé. U 1.8 se jako problém jeví zvýšená spotřeba oleje, větší dvoulitr je sice skvělý, ale degraduje jej použitá převodovka a konečně starší 2.2 Di využívá vstřikovací systém Bosch VP44, který je drahý na opravy.

Ač vozy značky Nissan jsou vyhlášeny spolehlivostí, přesto se Almera Tino potýkala s některými vrtochy. Řadu z nich znají i majitelé výchozí Almery N16, neboť právě z ní tino vycházelo.

Kontrolujte olej

Přesto vozy úplně stejné nejsou. Důvodem jsou použité pohonné jednotky. Zatímco Almera začínala na 1.5, dostalo tino, snad z důvodu vyšší hmotnosti, jako základ až větší 1.8 známou jako QG18DE.

Řada QG si svůj debut odbyla v modernizované Primeře P11/144, přičemž byla zamýšlena jako náhrada za spolehlivou a odolnou řadu GA, dobře známou z posledního sunny (N14) či první almery (N15). Bohužel, oč více techniky nový motor nabízel, o to byl méně spolehlivý. Přitom výkon 84 kW budil očekávání, v praxi však nepotvrzené vinou omezené pružnosti zejména v nízkých otáčkách.

A to měl motor jak proměnné časování sání NVCS, tak variabilní sací potrubí, tedy systémy, mající tento parametr vylepšovat. Pokud opomeneme selhávající snímače polohy vačkového a klikového hřídele, vyřešené v roce 2003, pak tím největším problémem, který majitele trápí dodnes, je zvýšená spotřeba oleje. Na vině byly pístní kroužky, které prostě byly příliš tvrdé a navíc trpěly nadměrnou tepelnou roztažností.

Může se hodit

Líbí se vám auta značky Nissan? Tak si ho kupte. Vybírejte z nabídky na Automodul.cz/Nissan.

Kromě nich tak podléhaly rychlému opotřebení také vnitřní plochy válců. A aby toho nebylo málo, kroužky se navíc rády zapékaly, což zkázu ještě podporovalo. Bývaly případy, kdy k nápravě stačilo vyměnit pouze kroužky. Někdy však již byly válce natolik opotřebeny, že tato ekonomická oprava problém neřešila, takže se muselo přistoupit ke klasickému výbrusu válců litinového bloku.

Nissan Almera Tino

Jistou nápravu výrobce zjednal v roce 2004/2005, kdy byly motory v prvovýrobě osazovány měkčími pístními kroužky. To umožnilo častěji uplatnit metodu oprav, tzv. překroužkování, a navíc i klesla spotřeba oleje, která do té doby mohla být klidně jeden litr mezi servisy. To by ještě nebylo tak strašné, kdyby olejová
náplň nečinila pouhých 2,7 l. Tak málo nemají ani litrové tříválce.

Ceny dílů Tino 2.2 dci

  • Brzdové destičky přední: 1 601 Kč
  • Brzdový kotouč přední: 2 384 Kč (1 ks)
  • Rozvodová sada: řetěz
  • Sada spojky (ložisko, lamela, přítlačný kotouč): 8 922 Kč
  • Tlumič pérování přední: 3 926 Kč
  • Zadní díl výfuku: 2 372 Kč
  • Vodní pumpa: 1 755 Kč
  • Spodní příčné rameno: 10 748 Kč

Mnohem lepší volbou se může zdát větší slavný dvoulitr SR20DE. Dobře jej znají majitelé rychlých Nissanů Sunny či Almer GTI a dále řidiči kdysi skvělých Primer P10 a P11, a to až do roku 2002. Motor je to dodnes vynikající, byť přechod na normu Euro3 jeho dřívější ostrost mírně otupil. Pokud se u něj mění olej, nejsou s ním žádné problémy. Rozvody tady, stejně jako u zlobivé 1.8, pohání řetěz, jenž je tady spolehlivý.

Bohužel, zcela nepochopitelně se jinak skvostný dvoulitr pojil výhradně s převodovkou Hypertronic CVT. A variátor podléhá předčasnému opotřebení asi všude. Za strop její životnosti lze považovat hranici 130 až 140 000 km a tu už většina Almer Tino dnes má.

Diesel lepší volbou?

Jediný motor tohoto druhu poháněl Almeru Tino. Jde o agregát řady YD, tedy původní konstrukce Nissanu. Do roku 2003 se mu říkalo Di a o dodávku nafty se staralo rotační radiální čerpadlo Bosch VP44. A jeho četné a draze řešitelné vrtochy jsou už dobře známy.

Fotogalerie

Proti nim je občasné selhání snímače hmotnosti nasávaného vzduchu pouhou banalitou. V uvedeném roce v rámci modernizace přešel motor 2.2 z řady YD na Common-Rail. Spolu s tím došlo také na změnu označení z Di na dCi, jistě i v rámci alianční spolupráce (s Renaultem).

Jeho dodavatelem bylo japonské Denso (s čerpadlem HP2 nebo HP3). Narazit můžete na dvě výkonové verze, lišící se typem turbodmychadla. Ta s 82 kW je díky regulaci plnicího tlaku obtokem (Vastegate) spolehlivější. Výkonnější nabízí 100 kW a turbodmychadlo s variabilní geometrií.

V otázce projevu není ani jedna varianta bez výhrad. Původní verze otravuje hlukem a vibracemi. Druhá, s CR, je samozřejmě tišší a kultivovanější, avšak stále se potýká s citelným turboefektem. Přesto právě ta je nejdoporučitelnějším
motorem pro Almeru Tino, zvláště když mechanika motoru je příkladně odolná.

Časté závady

  • Vysoká spotřeba oleje u motoru 1,8 a vinou toho zadřený motor 1,8 (v případě, že spotřebuje všechnu svoji náplň, která je navíc velice malá).
  • Riziko selhání snímače otáček a polohy klikového/vačkového hřídele u motoru 1,8 (do roku 2003, řešeno svolávací akcí).
  • Kolísání volnoběhu, případně zhasínání motoru 1,8 (vinou vytahujícího se rozvodového řetězu, naštěstí nepraskne).
  • Předčasně opotřebená převodovka Hypertronic CVT (sériově s motorem 2,0 po cca 130–140 000 km).
  • Vadný SCV ventil čerpadla Denso (motor 2,2 dCi).
  • Závady čerpadla Bosch VP44 (zadřený přesuvník vstřiku, ucpané síto v kanálu čerpadla, kolabující koncový stupeň ovládací jednotky).
  • Opotřebená synchronizace manuální převodovky (nejčastěji na druhém a třetím stupni ve spojení se vznětovým motorem).
  • Opotřebení turbodmychadla (motor 2,2 Di/dCi).
  • Vadný snímač hmotnosti nasávaného vzduchu (2,2 Di).

Vytvořeno ve spolupráci s časopisem AUTOHIT

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.