Podle serveru Automotive News Europe dosáhl Opel za první pololetí na německém trhu podíl 7,1 procenta jen díky tomu, že do počtu prodaných aut zahrnoval i registrace zhruba 60 000 aut, která si vzali do výhodného pronájmu stávající či bývalí zaměstnanci automobilky. Bez toho by byl její podíl pouze 4,5 % a před Opel by se tak dostala třeba značka Škoda, konstatoval magazín Automobilwoche.
Opel ale nevidí za takovým počínáním nic špatného. „Jsme rádi, že naši zaměstnanci stojí za Opelem a že počet našich osobních vozů, které soukromě využívají zaměstnanci a jejich rodiny, se neustále zvyšuje,“ řekl mluvčí.
Importéři ale manipulují s prodejními čísly napříč celou Evropou. Do prodejních statistik zahrnují reexportovaná i předváděcí auta, na značky registrují i skladové vozy a podobně.
O rozsahu této manipulace jen na českém trhu svědčí pohled do veřejně dostupných statistik. Třeba v České republice se za loňský rok registrovalo 259 693 nových a 164 422 ojetých osobních aut, tzn. dohromady 424 115. Ovšem celkový počet aut ve vozovém parku stoupl meziročně z 5 158 516 na 5 368 661, tedy pouze o 210 145 kusů. Kam tedy zmizelo oněch 213 970 aut?
Argument, že šlo o stará auta, která jejich majitelé dali do šrotu a vyměnili za nová, neobstojí při pohledu na stáří vozového parku. Ten totiž v České republice za rok 2016 naopak zestárnul z 14,33 na 14,48 roku.
Podstatná část z oněch 200 tisíc „chybějících“ aut tak skončila jako reexporty v sousedních zemích, případně se během krátké doby dostala do statistik jako nová i ojetá. Importérům to ale nebrání v tom, aby si je započítávali do svých úspěchů a stále rostoucích čísel.
