Epilog na brněnském Masarykově okruhu

Epilog na brněnském Masarykově okruhu | foto: Automotodrom Brno, Radek Miča

Peklo v Brně: poprvé v historii se pojede v Česku 24hodinovka

  • 24
Poprvé se v Česku pojede čtyřiadvacetihodinový automobilový závod po vzoru Le Mans. Královská disciplína motorsportu zamíří v půlce října do Brna. A víc jak stovka jezdců se teď starostlivě škrábe na hlavě.

Poprvé v Česku

Ještě nikdy se v České republice nejel čtyřiadvacetihodinový automobilový závod. V polovině října čeká Masarykův okruh milník. Dvanáctihodinový závod Epilog, který je od loňska zapsaný v kalendáři prestižních 24H Series, se protáhne na dvojnásobek. Ortodoxní automobilové fanoušky tak čeká podívaná, za kterou dosud museli za hranice!

Od dvanácti do dvanácti

Epilog 24H odstartuje přesně v poledne v sobotu 15. října, skončí v neděli o 24 hodin později. Celkem se na start postaví víc jak padesát vozů, přihlášeny jsou i české posádky v čele s loňskými vítězi z týmu Scuderia Praha.

Vydržet tak dlouho na krkolomné brněnské trati totiž nebude vůbec jednoduché. Čeho se závodníci v Brně musí bát?

Divoký profil

O Masarykově okruhu se říká, že je kreslený podle pětikoruny. Tak totiž vypadá na obrázku – všechny zatáčky stejné. Jenže zdání klame. Okruh má na poměry závodních tratí obrovské převýšení, každá zatáčka je jinak klopená a jsou řazené do sérií po dvou. „V šikanách musíte vždycky správně najet do první zatáčky, abyste byli rychlí na výjezd,“ přemítá pilot 24H Series Isaac Lopez, který Brno vyzkoušel už loni při dvanáctihodinovce. „Brno je jako malý Nürburgring. Je to pořád nahoru a dolů,“ přitakává mu další matador vytrvalostních závodů Peter Schmidt. A oba zmiňují další specifický faktor – hluboký les, který okruh obklopuje.

Tma tmoucí

Zatímco většina moderních okruhů je obklopena parkovišti s pouličními lampami, průmyslovými zónami, nebo i městy, kolem Masarykova okruhu je les. Světelný šum ze zástavby je minimální, brněnská tma je opravdu dokonale černočerná, stejně jako třeba na legendární severní smyčce Nürburgringu. Anebo ve Spa. „Myslím, že podmínky budou podobné. Nejisté počasí, nad ránem mlha, vlhko, hodně velká tma,“ porovnává Josef Král, formulový závodník, který letos usedá za volant Ferrari Scuderie Praha – vítězného týmu loňské dvanáctihodinovky.

Epilog na brněnském Masarykově okruhu
Epilog na brněnském Masarykově okruhu

Ze tmy mají ostatně vrásky i pořadatelé. S vytrvalostními závody sice v Brně zkušenost mají, rekordem je ale loňská dvanáctihodinovka, která skončila o půlnoci. Teď se bude závodit potmě dobrých dvanáct hodin. „Místo vlajek vybavujeme traťové komisaře světelnými LED tabulemi, na kterých lze měnit barvu signalizace. Budou mít samozřejmě čelovky, aby měli při zásahu vždy volné ruce a zároveň viděli,“ popisuje sportovní ředitel okruhu Miroslav Bartoš.

Kdepak asi jsem?

Jezdci za volantem sice čelovku nepotřebují, výkonná světla závodních speciálů však na brněnské poměry nestačí. Může za to další brněnské specifikum – velkorysá šířka trati. Ta má v celé délce okruhu 15 metrů. Pro srovnání – jeden jízdní směr rekonstruované dálnice D1 má 10,75 metru včetně odstavného pruhu. A teď si představte, že by na ní chyběly jakékoliv čáry kromě těch krajních. A naopak by na ní průměrně každých 375 metrů byla prudká zatáčka, vy jste museli jet průměrnou rychlostí až 160 kilometrů v hodině a vydržet několik hodin bez přestávky.

Jedinými pomocníky jsou tak „mety“ označující vzdálenost do nejbližší zatáčky. Oproti standardním závodům dostanou na čtyřiadvacetihodinovku alespoň reflexní polep.

A když už se mluví o viditelnosti, ještě jeden rizikový faktor závodníky čeká – východ a západ slunce. Pokud bude jasná obloha, budou navečer dobré dvě hodiny najíždět do nejrychlejší zatáčky okruhu poslepu. „To samé je nejspíš čeká ráno ve zrádné páté zatáčce. Ale to jen odhadujeme, ještě nikdy tam nikdo za východu slunce nezávodil,“ připomíná brněnskou premiéru sportovní ředitel Bartoš.

...jen aby nesněžilo

Brněnský vytrvalostní závod Epilog tradičně zakončoval českou okruhovou sezonu. Jenže za starých časů se jezdil jako šestihodinovka a končil v osm večer. I tak už se mechanikům i fanouškům kouřilo od pusy a jeden rok se závod málem musel zrušit, protože ráno před jeho začátkem nasněžilo. Jaká bude teplota ve čtyři ráno, je pro závodní týmy velká neznámá. „Sněžit snad nebude, ale lehkou námrazu bych klidně čekal,“ podotýká Král. Zároveň ale dodává, že pro jeho tým by velké chladno mohlo být výhodou. Tým totiž v Brně odstartuje s novým Ferrari 488 namísto osvědčeného předchůdce 458, který je po těžké havárii v Barceloně poničený. Model 488 má větší přítlak, který pomůže v zatáčkách, kvůli méně výkonnému motoru je ale pomalejší na rovinkách. Na výkonu přeplňovaného motoru by se mohlo chladno dobře podepsat. „A větší přítlak se bude hodit, abychom udrželi pořád zahřáté pneumatiky,“ vysvětluje Král.

Epilog na brněnském Masarykově okruhu

Naopak ortodoxní fanoušci, kteří chtějí na okruhu skutečně přenocovat, se budou mít kde zahřát. „Po vzoru Le Mans vytvoříme improvizovaný kemp přímo na horní ploše nad tribunou C. Budou tam připravena ohniště i dřevo, aby tam návštěvníci vydrželi celou noc,“ popisuje manažerka závodu Jana Božková. A traťoví komisaři? Ti si budou muset vystačit s teplým prádlem a zimním pracovním oblečením. Během závodu se vystřídají dvě směny, na rozdíl od fanoušků si ale přitápět nemohou.