Podobně jednoduchý peugeot druhé generace z roku 1996 stojí 145 tisíc, ovšem za každé vylepšení se připlácí. Mnohem žádanější pětidveřové provedení je v první generaci dražší o deset tisíc a ve druhé až o 15 tisíc korun, diesel zvedá cenu starších exemplářů o 15 tisíc, u mladšího provedení dokonce až o 25 tisíc korun.
Přitom pětidveřový a naftový Peugeot 106 patří v bazarech k vzácnostem - kdo jej má, ten zvláště v čase drahých pohonných hmot s prodejem nespěchá. Nejmenší z peugeotů je jen něco málo přes tři a půl metru dlouhý, z čehož vedle výhod v městském provozu plyne také jeho asi nejzásadnější riziko: v situaci, kdy se většina zmíněných vozů do Česko dostala po haváriích či službě ze západní Evropy, hrozí koupě špatně opraveného kusu. U podobně malých aut se totiž i relativně menší nárazy přenášejí do skeletu, s čímž se zdaleka ne všichni opraváři vyrovnali. Na druhé straně se však u poměrně nekomplikovaného vozu typické náznaky zmíněných problémů snadno odhalují. Hned při prvním kontaktu s autem nabízeným na prodej je dobré sledovat spáry karosérie - blatníků a kapoty, kolem světel, dveří... Peugeot 106 je proti francouzskému standardu tvrdší, má jednoduchý, až asketický vnitřek, u základních verzí chudou výbavu a málo místa na zadních sedadlech. Pokud hrozí koroze, tak tam, kde karosérie není po opravách originální. Nadprůměrně rezaví výfuk, zejména v posledním dílu. K citlivějším částem patří zavěšení kol, řídicí jednotka motoru a palivové čerpadlo u benzinových verzí. Odborníci doporučují upřednostnit auto s posilovačem řízení. Německý TÜV řadí Peugeota poloviny svých žebříčků a jen auta starší šesti roků vykazují ve statistikách méně závad, než je v jejich kategorii průměrně obvyklé. Německá kritika se týká kromě některých už uvedených minusů - nestejnoměrného působení nožních brzd na přední nápravě, účinnosti a funkce tlumených světel a menší životnosti brzdových segmentů. K přednostem vozu patří kromě jeho malých rozměrů a nízké spotřeby také solidní výrobní zpracování, dobrý výběr motorů, trvanlivé brzdové vedení a hadičky, pevné řízení a solidní jízdní vlastnosti. Novější Peugeot 106 těží z lepšího renomé, než má jeho dvojče Citroën Saxo. Peugeot 106 jezdí s benzinovými motory s objemem od 1.0 přes 1.1 a 1.4 do 1.6 s výkony od 37 do 87 kilowattů a dvěma diesely 1.4 a 1.5. Nejsilnější benzinová verze jede přes 200 kilometrů v hodině, což je u auta daného ražení příliš. Odborníci. je nedoporučují. Pokud je možnost volby z dieselů, je tišší a kultivovanější mladší provedení 1.5.
PLUSY
- úsporný provoz (4 až 6 I/100 km)
- dobré jízdní vlastnosti, solidní manévrovatelnost
- kvalitní výrobní zpracování
- výborná antikorozní ochrana
- pevné řízení, kvalitní brzdové vedení
- dobré jméno, zájem na trhu ojetin
- relativně malá ztráta hodnoty
- spolehlivost
MINUSY
- vzhledem k charakteru vozu menší bezpečnost
- riziko nekvalitních oprav po haváriích
- asketický interiér, chudší výbava
- málo místa na zadních sedadlech
- nadprůměrně korodující a někdy rezonující výfuk
- méně trvanlivé zavěšení kol
- nestejnoměrné působení brzd
- horší ovládání auta bez posilovače řízení
- poruchy řídicí jednotky motoru
- poruchy palivového čerpadla u benzinových motorů
NEJVĚTŠÍ KONKURENTI
Pětidveřový Peugeot 106 s motorem 1.1 ročníku výroby 1996 (novější verze) stojí zhruba 160 tisíc korun a hlavní konkurenci mu tvoří rovněž pětidveřové verze automobilů Citroën Saxo 1.1 za 155 tisíc, Opel Corsa 1.2 za 160 tisíc, Seat Ibiza 1.4 za 155 tisíc, Fiat Punto 1.2 za 155 tisíc, Mazda 121 1.3 za 155 tisíc a Škoda Felicia 1.3 za 140 tisíc korun. "Opět opakuji: pro průměrného motoristu je podle mého názoru nejvhodnější provozně nejlacinější Škoda Felicia," říká Tomáš Pánek, vedoucí nákupu největšího tuzemského bazaru AAA Auto Praha. "Kdybych ale měl volit z pozice člověka, který felicii programově nechce, tak bych se rozhodl pro Fiat Punto nebo právě pro Peugeota 106. Oba mají nižší spotřebu než felicia. Pro punto navíc hovoří zajímavý design a velký vnitřní prostor, pro Peugeot 106 jeho celková nenáročnost."
- pátek 10. listopadu 2000
