Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEOTEST: Tohle byl vánoční hit všech dětí. Legendární šlapací moskvič

aktualizováno 
Vánoce sedmdesátých a osmdesátých let, to bylo napjaté očekávání, jestli ho už Ježíšek KONEČNĚ přiveze. Toužili po něm páni kluci i holky, frajerský kabriolet, který vyráběli společně s opravdickými moskviči, byl prostě hit. A dnes je to taky tak. Zachovalé kousky se prodávají klidně za 15-20 tisíc.

Kdo s ním na jaře vyjel, byl frajer. První testovací jízdy ovšem obvykle probíhaly už kolem vánočního stromku. Těch facek za otlučenou nábytkovou stěnu v obýváku, vzpomínáte?

Šlapací moskvič

Legendárního moskviče se spousta někdejších nadšených uživatelů v uplynulých letech zbavila jako nepotřebného harampádí, a tak jde o vysloveně nedostatkové zboží.

Dnes se šlapací moskviče vyvažují zlatem. Tátové je shánějí pro své děti a při opravách se pak uchylují k rychlé improvizaci, aby natěšený capart mohl pokračovat ve spanilé jízdě. Druhou velkou skupinou jsou labužníci, kteří se kvůli svým tělesným proporcím do moskviče už nevejdou, ale věnují mu všechnu píli. Nadšenecké renovace jsou často podobně náročné a nákladné jako servis opravdického auta. U moskviče je navíc nevýhoda v totálním nedostatku náhradních dílů. Hliníkové díly karoserie, zejména maska, pokličky kol a nárazníky jsou od řádění předchozích generací často notně pochroumané. V žádném případě je ovšem nevyhazujte, jsou totiž absolutně nesehnatelné. Sehnat se naopak dá volant, plexištítek a další plastové díly pro novější kusy, které vyrábějí nadšenci.

Moskvič model

Jeden z majitelů (vlastně tatínků - servismanů) nabourává pověst moskviče jako „poctivé sovětské kovářské práce“. „Skutečnost je poněkud jiná. Plech je poměrně tenký a celková konstrukce spíše subtilní. Zadní náprava je spolu se sedátkem zavěšena na páru podélných profilů, jejichž napojení na zadní část karoserie je pouze velmi chabé,“ popisuje.

Při jízdě ovšem dojem fortelnosti umí prodat. Pozornost zaslouží sedátko s možností podélné regulace pro řidiče různých postav. Zadní náprava spočívá na krátkých podélných kyvných ramenech s vsazenými pouzdry pro vinuté pružinky, takže se v dírách umí zhoupnout. Moskvič ovšem nabídne přiměřený komfort jen uživatelům do hmotnosti přibližně 25 kg. Pak už to je „na dorazy“.

Pohon je jednoduchý, ctí ovšem architekturu dospělého moskviče - pár šlapadel zavěšený v karoserii je tyčkami propojený s klikami zadní nápravy. Diferenciál nečekejte, levé zadní kolo je na nápravě uloženo volně, takže šlapadla zabírají pouze na pravé kolo.

Fotogalerie

Je to hlavně masa železa, sem tam kus plastu a hliníkové ozdoby. Šlapací moskvič je tedy dost těžký, drobný capart s ním má co dělat i na rovném asfaltu. A pětiletý testovací jezdec Kuba po pár desítkách metrů jízdy po betonové dlažbě taky pěkně funěl. Úzká kolečka jasně hlásí, že je to silniční speciál, žádný teréňák. Vůle v řízení k autům ze sedmdesátých let patřily, tatínkové by mohli vyprávět...

Kubovi se hlavně líbilo, že auto umí couvat stejně rychle jako jezdit vpřed a hlavně, že se pořád nevybíjí jako jeho každodenní vůz - plastový barevný supersport z Číny, co houká, vrčí, ale jede jako šnek. S ním musí často čekat v zásuvce a je to otrava. To moskvič drandí na cukroví, kterým se šofér nafutruje před jízdou.

Moskvič model

Nejslavnější plechové šlapací auto našich končin vyráběla stejná fabrika, ze které vyjížděl jeho dospělý vzor - Moskvič 412. Jezdil v něm vážený doktor Sova do nemocnice na kraj města a upravený závodní speciál se objevil i v rallye. V moskevské AZLK (automobilce s velmi pestrou historií - čtěte zde) vyráběli originály i jejich malé kopie. Ty na šlapací pohon od roku 1974 dvacet let. Ročně jich prý vyjelo 100 až 120 tisíc.

Model 412 byl už druhý šlapací moskvič pro pány kluky, znalci mezi nimi dokonce rozlišují dvě série a mezityp, pro nás laiky jsou poznávacím znamením nárazníky - do roku 1984 hliníkové, potom plastové. Zajímavé je, že výroba probíhala vlastně stejně jako v opravdové automobilce. Při výrobě nesl dopravník moskvičíky zavěšené shora a postupně na něj montéři přidávali díly.

Na nabídky prodeje šlapacího moskviče z někdejšího SSSR v inzerátech narazíte jen výjimečně. A když už, tak se ceny obvykle vyrovnávají moderním vozítkům s elektrickým pohonem. Ovšem plechová sovětská legenda dětských garáží už začíná být hlavně designová záležitost. V Česku se kousky za deset tisíc ještě občas seženou, v zahraničí ale nejsou výjimkou ceny hodně přes tisíc eur.





Nejčtenější

Závodní speciál Praga Super Piccolo pro závod 1000 mil československých 1934
Praga: vozy na statisíce kilometrů, oblíbil si je i prezident Masaryk

Historie automobilky Praga se začala psát před 110 lety. Pragovky platily za etalon konzervativní spolehlivosti, uživatel vždy věděl, co od nich čekat. Ne...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Ferrari LaFerrari Aperta
Autofotka týdne: Unikátní LaFerrari Aperta je v Česku. Vyrábí se v laboratoři

Legendární italská značka slaví letos sedmdesátiny. K tomuto výročí Ferrari vyrobilo model nazvaný LaFerrari Aperta, který nabídla jen svým nejvěrnějším...  celý článek

Krasavice na veteránském autosalonu classic Show Brno
OBRAZEM: Z českých krásek mezi autodědečky přechází zrak

To jinde nespatříte: promenáda v plavkách mezi autoveterány, dámy jak vystřižené z filmu pro pamětníky, femme-fatale v auťáku, o kterém vám jako malém...  celý článek

H-D Streed Rod. Letošní sezóna ukáže, zda za cenu kolem 220 tisíc přebere část...
Harley-Davidson představuje nové cruisery: nejlevnější a nejdražší

Ikonická americká značka si na jaro schovala dvě novinky a představila novou verzi nejdostupnějšího cruiseru Street Rod 750, který vyrábí ve své zahraniční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.