Nejslibněji prý zatím vypadají banány a ananas. Hodně si ale výzkumníci slibují také od fíků, kokosu, agave a příbuzného pomerančů jménem laraha.
Nápad postavit auto s pomocí "přírody" není nový, měli ho už třeba vývojáři Rinspeedu, když stavěli svůj elektrovozík Bamboo. Jak už název napovídá, má karoserii z bambusových vláken.
Brazilští vědci představili na kongresu Americké chemické společnosti (ACS) v kalifornském Anaheimu novou techniku, jak z rostlin vyrobit nové druhy plastů, které jsou odolnější, lehčí a přívětivější k přírodě. Alcides Leão, výzkumník univerzity v Sao Paulu zjistil, že stonky a listy z ovocných rostlin mohou být zdrojem pro nanocelulózu, která skvěle zpevní plast.
Vlákna z banánovníku jsou podle Leãa minimálně stejně odolná jako kevlar (syntetické vlákno vynalezené v roce 1965 DuPontem), který se dnes používá třeba na neprůstřelné vesty. Na rozdíl od kevlaru a dalších materiálů, na jejichž výrobu je třeba ropa, je nanocelulóza plně recyklovatelná.
Největším problémem, se kterým teď vývojáři bojují, je vysoká cena. Pracuje se ale na výrobních postupech, které ji mají snížit. Recept na nanocelulózu z rostlin lze jednoduše popsat asi tak: listy a stonky se vloží do přístroje, který připomíná tlakový hrnec (papiňák), pak se přidají speciální přísady a celé se to v různých cyklech zahřívá. Nakonec dostanete jemný materiál. Na výrobu metráku superpevného plastu prý stačí kilo této nanocelulózy.
Teď chce Leão nahradit konvenční plasty používané v autech. "V budoucnosti budeme možná schopni nahradit nanocelulózovými materiály ocel a hliník." Tvůrci se ale nechtějí omezit jen na autoprůmysl, nové materiály nabídnou třeba medicíně. Leão prozradil, že jeho nové ovocné plasty už některé automobilky testují, do výroby by se mohly podle odhadů brazilského vědce dostat do dvou let.
"Vlastnosti nových plastů vyztužených nanocelulózou jsou výjimečné," říká nadšeně Leão. "Jsou o 30 procent lehčí a až čtyřikrát pevnější než dnešní plasty. Za pár let je bude možné použít na výrobu přístrojových desek, nárazníků, bočních panelů a dalších částí karoserie. Celé auto bude lehčí a díky tomu spotřebuje míň paliva," vysvětluje. "Nová auta budou díky nim mnohem odolnější vůči působení tepla, vody a různých chemikálií."
Vývoj začal před několika lety, když vědci zjistili, že dřevo, které se určitým způsobem zpracuje, vytvoří mikroskopická vlákna. Jsou tak tenká, že do průřezu lidského vlasu by se jich vešlo 50 tisíc. A přesně stejně se mohou tato vlákna přidat do plastů, aby se zvýšila jejich pevnost. Stejně se to dnes dělá s vlákny vyrobenými ze skla nebo uhlíku. Donedávna tento postup testovali na vláknech z bambusu nebo cukrové třtiny, ovoce je ale slibnější.
Biomateriály se začínají v sériových vozech objevovat už dnes. Nový hybridní Lexus CT 200h má 80 procent interiéru vyrobeného technologií bio-PET 2. Je to bioplast z cukrové třtiny. Při jeho výrobě vzniká méně škodlivin a je recyklovatelný.
