|
Odcizené vozy | |
| rok 2003 | 24 174 |
| rok 2004 | 23 133 |
| rok 2005 (první pololetí) |
10 679 |
|
Zdroj: Policejní prezidium | |
POZOR: SOUTĚŽ O VYHLEDÁVACÍ SYSTÉM
V minulém roce bylo v České republice každý den ukradeno třiašedesát automobilů.
Letošní statistika nevypadá o nic moc lépe. Co udělat pro to, aby nezmizel právě váš vůz?
O asijské vozy není zájem
„Existují značky, které mají zabezpečení lepší a horší. V tom ale není hlavní podstata věci,“ říká policejní odborník na krádeže motorových vozidel Jan Biskup.
| Jaký automobil se nejhůře krade? |
| Najít odpověď na tuto otázku se snaží britská organizace Thatcham, která na základě výsledků svých zkoušek pravidelně zveřejňuje žebříček aut, jež nejlépe odolají vykradení i ukradení. Výsledky za tento rok nejvíc potěší majitele vozů francouzských značek. V pěti kategoriích totiž zvítězily automobily značek Citroën a Peugeot. Při hodnocení všech modelů jednotlivých značek si vavříny odneslo švédské Volvo. Špatně si nevedl ani zástupce České republiky. Škoda Fabia ve výbavě Elegance totiž mezi městskými auty skončila na druhé příčce. Smutnou pravdou zůstává skutečnost, že zkušení zloději se nad těmito výsledky nejspíše jen pousmějí. O tom svědčí i fakt, že například fabia patří mezi nejkradenější automobily ...VÍCE |
„Profesionální zloděj auto nekrade proto, že se do něj snadno dostane. On ukradne takové auto, u nějž lehce změní identitu, prodá ho celé, nebo ho rozprodá na náhradní díly. Odjet totiž dokáže se vším. A když neodjede, jednoduše ho odtáhne. A pokud i to by bylo složité, dostane se k originálním klíčům majitele.“ Již několik let platí, že nejčastěji mizí auta značek Škoda a Volkswagen. Na dalších příčkách se tradičně umisťuje Ford, Opel a Renault.
„Jde o značky, kterých na našich silnicích jezdí nejvíce,“ říká tiskový mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Kdyby se počet krádeží posuzoval podle počtu registrovaných aut dané značky, na předních místech žebříčku by figurovaly vozy Audi, BMW a Mercedes.
O něco klidnější mohou být majitelé aut pocházejících z Asie. Těch na českých silnicích není tolik, a proto je složitější je znovu legálně uvést do provozu, případně rozprodat na náhradní díly.
Překonat lze vše
Zloději dokážou ukrást každý vůz. Jde jen o to, jak jim práci co nejvíce znepříjemnit, a tím je od krádeže odradit. „Pokud chce zloděj odcizit Opel Vectru a je mu jedno, jakou má barvu, motor a výbavu, logicky se bude zabývat autem, které má zabezpečovacích prvků méně,“ vysvětluje Petr Lisý, majitel brněnské firmy zabývající se prodejem zabezpečovacích zařízení.
Podle kriminalisty Jana Biskupa je ideální kombinace mechanické a elektronické ochrany. A to v co největším počtu. „Většina řidičů ale před každým nastartováním auta asi nechce čtvrt hodiny odblokovávat a odstraňovat všechna možná zařízení,“ připouští Jan Biskup.
|
Druhy zabezpečení - čím si lze chránit svůj automobil |
| Mechanické zabezpečení Skupina zabezpečovacích prvků, do nichž spadá například páka na volant, zamykání pedálů, „botička“. Tyto výrobky odradí jen méně zkušené zloděje, pro profesionály nejsou překážkou. Jejich výhodou je snad jen nízká cena. Lepší je investice do zamykání převodovky (přibližně za 6000 Kč). Překonat zamčenou řadicí páku je o něco složitější. |
| Značení skel, mikrotečky Označená skla ukradeného vozu jsou zloději k ničemu, a proto je musí vyměnit. Cena za sadu pro označení skel stojí 600 korun. Číselný kód zanesený v evropské databázi může zloděje od krádeže odradit. To platí i u tisíců mikroteček s číselným údajem, které jsou naneseny na mnoha místech automobilu. Označení stojí asi 3000 Kč. |
| Alarmy Kvalitní autoalarm (od 6000 Kč) hlídá dveře, kapotu, kufr i vnitřní prostor. Jeho součástí je imobilizér a dálkové ovládání spolupracující s centrálním zámkem. Kupovat nekvalitní alarm, který reaguje při prudkém větru či otřesu po projetí automobilu, nemá smysl. Na časté houkání už nikdo nezareaguje. |
| Imobilizér Zařízení blokuje řídící jednotku, a tak účinně brání před nepovolanou osobou takzvaně „přes dráty“. Aktivuje se vždy po vytažení klíčku zapalování ze spínací skříňky. Jako doplňková výbava se dá pořídit přibližně za 5000 Kč. |
| Vyhledávací zařízení Je možné si pořídit vyhledávací zařízení fungující na základě systému GPS a GSM. Verze GSM je levnější. Po odcizení vozu bezpečností služba nebo majitel automobilu dostane informaci, že se s autem něco děje. Poté může být zahájeno pátrání za pomoci vyhledávacích automobilů. Úspěšnost nalezení bývá velmi vysoká (více než 90 procent). Skuteční profesionálové však i vyhledávací systém dokážou zneškodnit. Pořizovací cena začíná přibližně na 10 000 korunách (GPS), roční poplatek je zhruba stejný. |
Všechna zabezpečovací zařízení lze překonat, ale i přesto má smysl do nich investovat . Co nejlépe ochrání automobil? Kromě garáže je to i vhodně zvolená kombinace zabezpečovacích zařízení. Je však potřeba je kupovat s rozmyslem.
Nemá smysl kupovat páku na volant do mercedesu za dva miliony korun. Stejně tak asi nenarazíte na stařičkou Škodu Favorit s vyhledávacím zařízením za třicet tisíc. Ale jak si vybrat správně?
Pro každého něco jiného
Především záleží na ceně vozu a místě, kde se nejčastěji pohybuje. Do ochrany plechového miláčka by měl určitě více investovat obchodní zástupce parkující na pražském sídlišti než důchodce z malého města, který jednou za týden absolvuje cestu na chatu. Platí však, že některé ochranné prvky si může dovolit prakticky každý.
Do této kategorie spadá například pískování skel nebo zamykání řadicí páky. Pískování skel zloděje odradí, protože po krádeži budou muset vyměnit všechna okna. Překonání řadicí páky zase vyžaduje určité zkušenosti, které zloděj-amatér mít nemusí.
„Když jsem ráno přišel k autu, bylo mi jasné, že se mi do něj zase někdo vloupal. Rozbité okno a vytrhané dráty pod volantem toho byly jasným důkazem. Jenže zloděj si nevšiml zamykání řadicí páky, a to už na něj asi bylo moc. Tak mi sebral alespoň rádio,“ vzpomíná na setkání se zlodějem aut Jiří Slapnička.
Ale i zamykání převodovky lze obelstít. „Dělali jsme na skupině zlodějů, pro které to bylo otázkou sekund. Měli silnou dodávku, za kterou ukradený vůz přivázali, a se sešlápnutou spojkou odjeli do nejbližší garáže,“ říká policejní kriminalista Jan Biskup.
Zabezpečení aut se zlepšuje
„Já bych si spíš nechal instalovat zařízení, které není přímo od výrobce vozu. Něco naprosto individuálního. Dobrý je skrytý vypínač. To znamená, že vůz je zablokovaný tak, že nejde nastartovat originálním klíčem, pokud majitel před jízdou neprovede nějaký zásah. Jediná nevýhoda spočívá v tom, že u nového auta hrozí ztráta záruky,“ upozorňuje policista.
Podle Biskupa se zabezpečení aut za posledních deset let výrazně zlepšilo. Letité auto typu Škoda Felicia lze prý odcizit jako pověstnou housku na krámě. „Starší vozy v ceně od sta do dvou set tisíc korun nejsou chráněny skoro vůbec. U takto jednoduchých vozů je to jen o prohození řídící jednotky. To zabere dvacet vteřin. Auto reaguje na čip klíče a řídící jednotky.
Pokud tam dáte řídící jednotku, která zareaguje bez čipu, nastartujete klidně i šroubovákem. Jestliže auto nemá ani imobilizér, nastartujete ho takzvaně přes dráty,“ popisuje chování zlodějů Jan Biskup.
Majitelé drahých vozů si stále častěji pořizují vyhledávací zařízení, které pohyb automobilu neustále monitoruje. Sice se tak nezabrání krádeži, ale pravděpodobnost, že se auto podaří nalézt, je velmi vysoká. Některé funkce automobilu jdou navíc ovládat na dálku. Vůz je například možné postupně zastavit.
Možný problém nastává v okamžiku, kdy zloděj ví, že toto zařízení ve voze je. „Snaží se ho co nejrychleji objevit a následně zneškodnit. Kvůli rychlosti často příliš nešetří ani sám vůz,“ říká Biskup.
Nevýhodou tohoto výrobku bývá cena, která většinou přesahuje 10 000 korun. Navíc se každý rok musí platit pravidelný několikatisícový poplatek. Levnější variantu představuje vyhledávací zařízení využívající systém GSM, které nabízejí i někteří telefonní operátoři.
Nejrizikovější je Praha a severní Čechy
Největší pravděpodobnost, že vám ukradnou automobil, máte tehdy, pokud bydlíte a parkujete v Praze na některém z velkých sídlišť. V hlavním městě se totiž každoročně ztratí okolo deseti tisíc vozidel.
Tato smutná statistika se v posledních letech sice lepší, přesto je Praha bezkonkurenčně nejrizikovějším místem. O něco méně problematické jsou severní Čechy a Středočeský kraj.
„Zlodějům v Praze a okolí vyhovuje především velký výběr aut na malém prostoru,“ říká Vladimír Fischer z policejního prezidia. Okolí Prahy je navíc plné již nefungujících statků a stodol, kde je snadné ukradené vozy rychle rozebrat, případně schovat před transportem do jiné země.
Vysoký počet odcizených a vykradených aut na severu republiky je zčásti zapříčiněn i blízkostí německé hranice. Zahraničním turistům v Česku jejich moderní vozy totiž mizí velmi často. Naopak v relativním klidu mohou být obyvatelé Jihočeského kraje, kde se v loňském roce ztratilo 717 vozidel.
Kde se auta kradou a vykrádají nejčastěji (podle starých krajů)
|
Kradené fabie končí i v Turecku |
|
Co se děje s více než dvaceti tisíci vozy, které jsou v České republice každoročně ukradeny? Odpověď je poměrně snadná. Přibližně třetina z nich se vrátí ke svému majiteli. Zbytek končí rozebrán na náhradní díly, za hranicemi republiky a nemalá část opět vyjíždí na silnice, tentokrát však s jinou identitou a s novým majitelem za volantem. „Pokud si vaše auto vyhlédne skupina profesionálů, je možné, že ještě než odcizení nahlásíte, je už rozřezáno na náhradní díly. Rozebrání například Škody Octavia se dá zvládnout i za čtyřicet minut,“ říká Vladimír Fischer z policejního prezidia. Náhradní díly se pak rozprodávají na vrakovištích po celé republice. Velká část ukradených vozů spadá i do kategorie pojistných podvodů. Odhaduje se, že pojistné podvody z celkového počtu nahlášených krádeží ukrajují 30procentní podíl. „Auta z leasingových podvodů a nové luxusní vozy v naprosté většině směřují mimo republiku. Ale už neplatí, že se vyvážejí pouze na východ,“ vysvětluje Fischer. Poptávka po kradených automobilech je i v zemích bývalé Jugoslávie, v Albánii nebo Turecku. Výjimkou není ani vývoz do zemí severní Afriky. Zatímco na východě většinou mizí drahá a luxusní auta, na jihu je vzhledem k nižší kupní síle obyvatel zájem například i o fabie. „Dostat vůz do těchto zemí dnes není příliš složité. Po našem vstupu do Evropské unie prakticky zmizela kontrola na hranicích, takže automobil se dopraví do Itálie nebo Francie a odtud pak lodí k zákazníkům. Vše pod taktovkou mezinárodně organizovaných skupin,“ popisuje cestu kradeného vozu Vladimír Fischer. Poslední možností zlodějů, jak naložit s kradeným vozem, je jeho legalizace v rámci republiky za pomoci kradených nebo falešných technických průkazů. |
