V registru je přes sedm set tisíc aut v takzvaném polopřevodu.

V registru je přes sedm set tisíc aut v takzvaném polopřevodu. | foto: Škoda

KOMENTÁŘ: Vozový park má omladit, stát proto auta vymaže z registru

  • 49
Ministerstvo dopravy rozjelo další kolo kampaně, která připomíná, že se začátkem července vyřadí statisíce aut z registru. Prostě je vymaže, napořád. A o to jde především.

Leoš je veteránista, sbírá Mini. Dalšího koupil k výročí svatby pro manželku s tím, že ho zrenovuje. Auto na sebe nedohlásil proto, že ho před rokem koupil ve stavu, ve kterém by ani nedojelo k evidenční kontrole, která je podmínkou převodu. Ten chtěl dokončit až bude auto hotové s novým lakem a v perfektním stavu. Ale protože ho novela zákona zastihla před dokončením, musel auto seskládat tak, jak bylo, na přívěsu miníka odvezl na STK, auto „dopřevedl“ a pak ho zase rozebral, aby mohl pokračovat v renovaci. Zabralo to asi týden práce navíc. Leoš na to měl čas a energii. Je to ten šťastnější případ.

Ano, tím, že u auta nedokončil převod a nechal ho v takzvaném „polopřevodu“ porušoval předpisy. Nová úprava platící od začátku letoška už takovou situaci nepovoluje. Stávající podoba zákona upravujícího převádění aut je ovšem paskvil, který od Nového roku ztrpčuje život lidem, kteří kupují ojetinu. Více čtěte zde.

Do loňska bylo nedohlášení auta z polopřevodu přestupek, nebyla za něj stanovena sankce. Zastánci zrušení statusu polopřevodu, ve kterém je teď přes sedm set tisíc aut, tvrdí, že se nedá zjistit majitel auta v případě přestupku.

To je nesmysl, i když je auto v polopřevodu, je v centrálním registru zaznamenaný člověk, na kterého původní majitel auto odhlásil, takže v databázi je osoba, která za vozidlo „odpovídá“ zaznamenaná vždy.

Pravé důvody budou pravděpodobně jinde. V registru, který si ministerstvo dopravy v roce 2012 za sedmatřicet milionů pořídilo, je totiž nepředstavitelný nepořádek. Převod databází se nepovedl, takže v registru jsou nesmysly. Příklad? Když autora článku kontrolovali naposledy policisté, tvrdili mu, že je podle registru auto napsané na člověka, který auto před deseti lety do Česka dovezl, Mezitím už změnilo dvakrát majitele, prošlo několika evidenčními a policejními kontrolami.

Ministerstvo si prostě chce v registru udělat aspoň trochu pořádek.

Je to jen spekulace, ale nejhlavnější důvod je pravděpodobně ještě jeden: zbavit se starých aut a alespoň na papíře omladit vozový park (průměrné stáří osobních aut v Česku je přes 14 let, ale jsou v tom i auta, která už neexistují, ale nejsou odhlášená, nebo veteráni). Dá se předpokládat, že většina aut, která „visí“ v polopřevodu, patří k těm nejstarším a ty zvyšují věkový průměr. 

Auta začali nechávat lidé v polopřevodu v roce 2009, kdy s zavedla ekodaň. To je poplatek za převod starého auta v závislosti na emisní normě, kterou plní. Za staré karburátorové škodovky, kterými dodnes dojíždějí do práce a nákupy desetitisíce lidí, je to deset tisíc, za novější auta pět, nebo tři tisíce. To jsou mnohdy částky, které tvoří významnou část ceny vozu. Převést vůz plně na nového majitele je možné jen s potvrzením o zaplacení „ekovýpalného“, jak se poplatku mezi lidmi také říká.

A tak lidé převod auta prostě nedokončili a moc dobře vědí, proč ho „nedohlásili“ na sebe. Na to nepotřebují nesmyslnou ministerskou aplikaci, teď si spíš lámou hlavu, kde vzít deset tisíc, aby převod favorita, který jim umožňuje dojíždět do práce, dokončili před tím, než ho z registru úředník vymaže.

Dnes už není polopřevod možný, auto se rovnou převádí na nového majitele. Ekologický poplatek je tedy nutné uhradit v každém případě. V nejnižších cenových a příjmových skupinách se tak dnes uplatňuje systém solidarity. Stačí otevřít autoinzerci a inzerátů, které končí dovětkem „na převodu netrvám“, najdete víc než dost. 

Kdo si kupuje auta za dvacet tisíc a teď mu jeho vůz stát úředně zruší výmazem z evidence, totiž určitě nebude ten, kdo si koupí nové auto. O autech „posledního kilometru“ čtěte zde.