Popřejte trabantům! Bakeliťák dnes slaví padesátku

Před padesáti lety se v NDR rozjela výroba vysmívaného i obdivovaného vozítka Trabant. Protože je z umělé hmoty, nejspíš nás přežije.

Tahle auta přežijí všechno ...i vtipy | foto: iDNES.cz

Trabant v pěti bodech
* První trabant sjel z výrobní linky ve východoněmeckém Zwickau 7. listopadu 1957.
* Poslední vůz byl vyroben 30. dubna 1991.
* Celkem mechanici postavili 3 096 099 vozů.
* V roce 1989 měl premiéru model se čtyřtaktním motorem, prodalo se jich 38 865 kusů.
* V současnosti se na českých silnicích prohání celkem 34 928 vozidel v průměrném věku 33,75 roku. V paletě všech typů vozidel jim patří solidní 18. příčka.

Arabský šejk neví, co s penězi, a tak si chce koupit nejlepší auto na světě. Koukne do katalogu a čte dodací doby: Lincoln - dva měsíce, Rolls-Royce - půl roku, Trabant - deset let. Šejk si říká: „Deset let, to musí být skvělé auto!“

Němci si samozřejmě dají záležet a objednávku vyřídí okamžitě. Když auto dorazí, sluha utíká oznámit radostnou zprávu: "Vaše Výsosti, měl jste pravdu, je to seriózní firma! Obratem poslali funkční model z papundeklu.“

Smát se trabantům je snadné. Jejich hrdí majitelé však vědí, že tahle auta přežijí všechno, i ty vtipy.

Teď mají další argument: 7. listopadu to je přesně padesát let, co dvoutaktní "reng-deng-deng“ autíčko poprvé sjelo z výrobní linky.

Stalo se tak na výročí Velké říjnové socialistické revoluce ve východoněmeckém Zwickau. A protože to bylo krátce po vypuštění první umělé družice Sputnik, dostalo vozidlo z ideologických důvodů stejné jméno přeložené do němčiny - Trabant.

Ve výkladních skříních autoprodejen se objevilo ve čtyřech barevných variantách: světle žluté, šedomodré, světle modré a světle červené.

Posměváčci tvrdí, že rychlost trabanta lze měřit kalendářem. Ano, z nuly na sto zrychlí za ďábelských čtyřiačtyřicet sekund, ale větší ambice jeho tvůrci neměli.

Nedostatek aut a mizerná kupní síla donutily vládu NDR v říjnu 1953 vyvinout malý automobil se spotřebou 5,5 litru na 100 kilometrů.

Jedna z podmínek byla kuriózní: protože hospodářství NDR trpělo nedostatkem plechu, karoserie musela být z umělé hmoty. Kvůli tomu vůz v budoucnu schytal řadu hanlivých přezdívek: tygr z leukoplastu, pryskyřičník pádivý, bakeliťák nebo pomsta za Sudety.

První trabant byl o něco kulatější, než ho známe dnes. Jezdil maximálně devadesátkou a stav paliva se musel měřit cejchovanou tyčkou.

Už krátce po zahájení výroby dostali projektanti úkol vůz zmodernizovat, to aby se lépe prodával. Vývojáři ale byli hraví, a tak kromě nadiktované verze tajně vymysleli trabanta vlastního. Při oficiální předváděčce modernizační projekt moc úspěchu nesklidil.

"Když odezněla diskuse, byli hosté pozváni do dalšího sálu, kde se pod látkovým přehozem skrývala načerno zhotovená maketa. Druhý návrh byl sice o poznání lepší, ale zároveň prozrazoval zjevné porušení pracovní a možná i stranické disciplíny. Během debaty zpestřené občerstvením se podařilo hrozící konflikt uhasit a přesvědčit kapitány automobilového průmyslu, aby dali zelenou odvážnějšímu řešení,“ píše Jan Tuček v knize Trabant. Slavná verze "601“ byla na světě.

Trans National Trabant TOUR 2007
 
V roce 1968 oslavili ve Zwickau půlmiliontý vůz, pak už to šlo rychle: v roce 1973 první milion, v roce 1982 druhý milion a v roce 1990 došlo na třetí milion. Němci přihlašovali do pořadníků na trabanty i své děti, protože čekací doba byla kolem deseti let, u kombíka z dnešního pohledu neuvěřitelných dvanáct roků.

Autoalarm na trabanta
Jeden řidič prý trabanta zaparkoval v zákazu zastavení, a když se vrátil k autu, stál tam policista a tázal se: "Je to váš vůz?“ "Ano,“ odpověděl řidič.
"Tisíc korun!“ řekl policista.  Řidič se usmál: "Dobře, přidejte pět set a auto je vaše.“

Ve skutečnosti byl trabant podstatně dražší, za první kusy zákazník zaplatil přes 27 tisíc korun, na konci šedesátých let to bylo už přes třicet tisíc (ale pořád byl skoro o polovinu levnější než mladoboleslavská embéčka). Celkem bylo do Československa dovezeno na 160 tisíc vozů, jedním ze šťastných majitelů byl tehdy i současný prezident Václav Klaus. ČTĚTE ZDE

"Jednou z trabantích nevýhod byla nepohodlnost, se kterou si ale dokázali poradit kutilové, a tak se Československem šířily spousty amatérských fíglů od zlepšení výkonu po primitivní autoalarmy.

Jak si zvýšit komfort při cestách, radil řidičům i časopis Svět motorů: "Zručná manželka dokáže ušít potah na sedačku, do jehož okrajů vpravíte gumovou hadici obalenou molitanem. Vzniknou tak po stranách buřty, které podstatně lépe povedou vaše pozadí, zejména v zatáčkách.“

Narodil se ŠkodoTrabant
Laciné vozítko se sice prodávalo skvěle (ostatně lidé z NDR žádnou velkou volbu ve výběru aut neměli), ale vývoj měl jít dál.

Na počátku 70. let začali konstruktéři spolupracovat s mladoboleslavskými škodováky. Výsledkem byl pozoruhodný vůz, který na první pohled připomínal zkříženého trabanta s naší "stodvacítkou“.

Přes nákladný vývoj ale soudruzi v NDR došli k závěru, že na další hrátky nejsou peníze, a nadějný projekt zastavili. Jenže už v té době byl trabant zastaralý a na silnicích ho nechtěly vidět dokonce ani země ze socialistického bloku.

U nás se o zákazu dovozu dvoutaktních motorů rozhodlo v roce 1985. Východoněmečtí politici na to zareagovali po svém: do nového vývoje se jim peníze dávat nechtělo, a tak vymysleli šalamounské řešení - začneme do trabantů montovat čtyřtaktní motory!

Jenže zase bylo pozdě, první takto upravená auta šla do prodeje až na konci léta 1989, kdy už se v Praze na západoněmeckém velvyslanectví tísnily tisíce zoufalých emigrantů a berlínská zeď byla na spadnutí.

Nový zázračný trabant se sice mohl ofi ciálně prodávat i u nás, ale prakticky neměl šanci. V přepočtu by stál 65 tisíc korun, zatímco hit sezony, mladoboleslavský favorit, vyšel na 85 tisíc.

Volba zákazníků, kteří nestáli o vyklepanou zadnici, byla jasná. Stejné to bylo v ostatních zemích. Trabanty defi nitivně odrovnal příchod kapitalismu, kdy se do východní Evropy přivalily ojetiny ze Západu.

Poslední vůz mechanici poslali do světa odpoledne 30. dubna 1991, pak zahoukala siréna a byl konec.

Z outsidra je veterán
Po sjednocení Německa měli "dederoni“ dvě volby: buď žluté trabanty přemalují na modro, aby si je "zápaďáci“ nepletli s poštovními schránkami, nebo se jich zbaví.

Většina volila druhou. V polovině 90. let ale začali tesknit po všem, co připomínalo NDR, a z trabantů se stalo nostalgické a posléze i módní zboží.

S tím souvisí malý hollywoodský příběh. Poslední dodávku kombíků koupil v roce 1991 turecký obchodník, který však zkrachoval, a tak vozy zůstaly stát přes tři roky v přístavu napospas dešti a mořské soli.

Pak se jich z milosti ujal výrobce, který je pečlivě zrenovoval, a tak vznikla luxusní série "444“.

Dnes jsou z drnčivých autíček ceněné veterány, které si majitelé vylepšují a setkávají se na srazech. Stejná mánie postihla i tisíce Čechů.

Nadšenec Rudolf Oberländer jezdil v trabantu už odmalička, takže v dospělosti měl jasno: "Je navržen tak, že si můžete provádět i údržbu a opravy sami. Tím do svého auta vkládáte duši, za což se vám trabant odmění. Na cestách nemusím shánět ubytování, lze v něm dobře spát. Projel jsem s ním Švýcarsko, Německo, Francii, Rakousko. Na silnici jde prakticky celý opravit. Je úsměvné, že si můžete při cestě přehodit motor za náhradní,“ říká.

Na svůj první den s vysněným vozem vzpomínají trabantisté skoro se slzami v očích. Ale i s humorem, jako třeba řidič Jan Gallas: "Našel jsem banánově žlutý exponát na Jižním Městě v Praze. Obřadně jsem ho obhlédl a posléze koupil,“ vzpomíná. Hned ten den, co trabanta s kamarádem zaplatil, si ho také odvezl.

Cestu domů však snadnou neměli: "Na každém kole jiná pneumatika, brzdilo jen přední levé kolo, tlumič ucpaný, takže všechny modré dýmy šly topením dovnitř. Na první křižovatce dám blinkr a celý spodek pod volantem i s páčkou na blinkr mi vypadl do klína.“

Kousek od domova předjížděli rozbitého favorita, jehož majitel se vrtal v motoru. "V tom na něj kamarád z okýnka zvolal: Kdybys měl pořádný auto jako my, tak jedeš!“ 

Jak předjíždět s trabantem
Svět motorů z roku 1973 radí řidičům,
jak vyzrát na embéčka

I majitelé plastových vozítek mají právo na sebevědomí, a tak jim redaktoři Světa motorů radili, jak uspět v nelítostných silničních soubojích: "Chcete-li předjet škodovku, která jede rychlostí 80 km/h, bude vám tento manévr trvat dost dlouho. (...)

Předjížděného si musíte předem připravit, vybrat si vhodné místo a pak se na to rozjet. To znamená nejet za vozem, který chcete předjet, na ,kufru‘, ale nechat si větší odstup (tak 100 metrů) a pak naplno akcelerovat.

Bohužel musíte počítat s mentalitou majitele embéčka, který když vidí, že ho chce předjet trabant, spíš přidá, než aby ubral. Jakmile jste ho předjel, můžete se stát pánem situace.“

 

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Autoškoly mají povinně vyučovat holandský chvat na otevření dveří, přeje si EU

25. března 2024

Autoškoly by se měly do budoucna při výcviku nových řidičů věnovat bezpečnosti chodců a cyklistů....

Ukrajinský malíř nevzdává boj se Škodou. Spor o design zamítl i ústavní soud

28. března 2024

Malíř a designér Vladislav Vovkanič neuspěl s ústavní stížností ve sporu se společností Škoda Auto....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

AUTOVIDEO: Čínské ferrari nemá žádné zápaďácké díly. Stovku dá za 1,9 s a stojí třetinu

24. března 2024

Čína se stále více emancipuje i v případě supersportovních aut. V poslední době se objevily...

Autorizované, nebo neautorizované servisy? Boj mezi nimi se vyostřuje

22. března 2024

Dát auto do autorizovaného, nebo neautorizovaného servisu? Věčné dilema, které nemá jednoduchou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Číňané vycítili šanci uspět s létajícími auty, koupili práva na slovenský AirCar

27. března 2024  18:40

Čínská společnost Hebei Jianxin Flying Car Technology koupila exkluzivní práva na výrobu a...

Průkopnický fiat ukázal všem cestu. Jezdil s ním i Ferrari

29. března 2024

Italská továrna Fiat představila koncem 60. let minulého století vůz, který předběhl konkurenci a...

Dopravní policie v pohotovosti. Akce Velikonoce bude probíhat čtyři dny

28. března 2024

S cílem zabezpečit plynulost dopravy a zvýšit bezpečnost všech účastníků silničního provozu...

Xiaomi na kolech v prodeji. Čínský výrobce telefonů už nabízí svůj elektrovůz

28. března 2024,  aktualizováno  15:25

Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily. Firma v Číně zahajuje...

Diář petrolheada: Do Mostu dorazí klenoty z Mnichova i Stuttgartu

28. března 2024

Zdá se, že i přes poslední záchvěvy je zima u konce a vládu po ní přebírá snad rovnou léto. Alespoň...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...