Ondřej Soukup jezdil osm let Volvem 850, a nebýt srážky se srnkou, patrně by za jeho volant usedal ještě dnes.
Nehoda však měla takové následky, že bylo nezbytné se porozhlédnout po novém automobilu.
„Hledání nebylo složité. Život je krátký a já jsem mercedes ještě nikdy neměl, tak jsem si řekl, že bych ho měl zkusit.
A kromě toho je mercedes krásně znějící španělské dívčí jméno,“ říká Ondřej Soukup.
Opravdu jste neobjevil žádné hezčí auto?
Na světě je spousta nádherných a skvělých aut, ale pro mě jsou jenom dvě značky, které v jistém smyslu stojí úplně stranou. Jmenují se Rolls-Royce a Mercedes. Mercedes jsem si koupil teď a rolls-royce si koupím v příštím životě.
Pokud byste si musel koupit něco jiného, co by to bylo?
Tak to bych nečekal na další život a pokusil bych se ukecat Petra Hapku, aby mi prodal svůj rolls-royce.
Vraťme se k volvu. Spoustě lidí se starší modely této automobilky nelíbí z toho důvodu, že jsou poměrně hranaté...
Právě tohle se mi na tom autě líbí. Dokonce jsem si tehdy koupil končící typ 850 a k nesmírnému údivu prodejce jsem si čtvrt roku nepočkal na nový, který byl kulatější. Můžu říct, že to bylo skvělý auto. Po těch letech už sice „votřískaný“, ale nezklamalo. Nevydrželo až tu srážku se srnkou, která taky nedopadla dobře, což mě mrzí víc než to zničený auto.
Jaký vztah máte k automobilům vůbec? Je to dopravní prostředek, nebo je to i součást image, který si zaslouží větší pozornost?
Bohužel, auto je nutný zlo. Nemáte ho kde zaparkovat, dostáváte pokuty, někdy ho odtáhnou, odřou, nabourají a jen to bere čas. Proto když ho nepotřebuju, tak radši jedu taxíkem, tramvají nebo jdu pěšky - mně je to jedno. Mě zajímají letadla, ne auta.
Kdy jste začal řídit?
Poprvé mě táta nechal samotného popojet v deseti letech. Tehdy jsem zpanikařil a vjeli jsme do trní. Díky tomu mě znovu začal učit řídit až v patnácti. Auto jsem si rodičům nikdy netroufl ukrást, a tak jsem skutečně začal jezdit až od osmnácti, kdy jsem si udělal řidičák. Od té doby jsem jim ho ale kradl pravidelně. Dnes to samé zažívám z druhé strany. Mé dítě totiž bere auto zase mně.
V čem všem jste jezdil?
Mé první vlastní auto byla volha, která měla snad jen jedinou výhodu spočívající v tom, že když jsem ztratil klíče, dala se otevřít a zavřít i klíči od bytu. Pak jsem měl smradlavého wartburga, ladu, daewoo a hondu, kterou vystřídalo volvo.
Je nějaké auto, na které rád vzpomínáte?
Já měl všechna auta rád, dokonce i toho odporného wartburga. Vždycky, když jsem je dával pryč, tak mně jich bylo líto.
Máte nějakou oblíbenou barvu vozu?
Asi černou a stříbrnou. Určitě bych nechtěl třeba růžovou. V té bych na sebe asi poutal nežádoucí pozornost.
Často jezdíte do zahraničí. Napadne vás nějaká odlišnost, která v cizině překvapila?
Pokuty. Když vám naměří vyšší rychlost, neexistuje diskuse a musíte zaplatit. Apokud nemáte peníze, policajti vám třeba zabaví auto do té doby, dokud je neseženete. Když ale bloudíte po městě a omylem vjedete do zákazů, tak se vám spíše snaží pomoci, než aby vás hned pokutovali, jak to často bohužel vidím v Praze.
Vy to u české policie coby známý porotce ze SuperStar musíte mít při smlouvání snazší.
Když vím, že jsem udělal nějakou lumpárnu, a jsem lapen, tak mně připadá potupné se dohadovat - prostě zaplatím. Zatím mě bez pokuty nikdy nepustili.
Jaký jste podle vás řidič?
Když jsem byl mladší, jezdil jsem na doraz jako cvok. Později jsem se zklidnil, takže dnes jezdím pomalu. Možná až tak, že tím některé spolujezdce štvu a ti drzejší se mi dokonce posmívají.
Čím jezdí vaše žena?
Gábina má Volvo S40.
Jak se za volantem snášíte? Kdo z vás je problematičtější spolujezdec?
Problematičtější jsem já, protože jí do řízení kecám a jí se to nelíbí. Když řídím sám, Gábina vůbec netuší, kam, kudy nebo jak rychle jedeme. Většinou si povídáme nebo píše esemesky.
 NUTNÉ ZLO: Auto nemáte kde zaparkovat, dostáváte pokuty a někdy ho odtáhnou nebo nabourají, říká Ondřej Soukup |
