Pětatřicetiletý Ivan Zatyko je zkušebním technikem Ústavu silniční a městské dopravy v Praze, za 17 let řidičské praxe absolvoval téměř 400 tisíc kilometrů a má Renaulta 21 TD: »Mazda je podle mého názoru celkově nejvyváženější. Má vynikající jízdní vlastnosti a solidní vnitřní prostor. Jako dobrý nápad oceňuji posuvnou zadní lavici. Zatímco pro někoho bude tvrdší podvozek sportovnějšího ražení výhodou, jiném u může menším komfortem vadit. Renault je podvozkem měkčí než Mazda, ale tvrdší než Fiat. Při rychlých průjezdech zatáčkami jsem u Méganu neměl nejpříjemnější pocity. Ovšem ocenil jsem dobře přístupný zavazadlový prostor,řazení je naopak méně přesné než u Fiata. Motor Bravy o obsahu pouhého 1,2 litru působí dojmem silnějšího. Za nevýhodu však považuji měkký podvozek i posilovač řízení, který působí snad až americkým dojmem. Škodovka má na můj vkus příliš tvrdá sedadla, hlučný motor a nepřesné řazení. Připomínám i nedostatek místa na zadních sedadlech. V elký kufr nemohu u vozu o dost delšího než konkurenti příliš zdůrazňovat jako výhodu, takže jako přednost Octavie oceňuji hlavně hustou servisní síť.«
Dvaašedesátiletý automobilový designér Pavel Hušek z Prahy jezdí auty od osmnácti let a během pětadvacetiletého pobytu v Německu nacestoval až 40 tisíc kilometrů ročně, převážně s vozy Alfa Romeo. A uta v testu hodnotil především z pohledu své profese: »Škoda má ucelený design s osobitým, charakteristickým obličejem, který však je poněkud zasmušilý. Na první místo dávám mladoboleslavský výrobek s vědomím, že v nabídce jsou i jiné, lepší motory. Jestliže Škoda je zevnitř i zvenku poměrně strohá, má naopak Renault na můj vkus až dost vtipu. Podle mne mu neprospěla změna masky. Jinak Mégane považuji za vůz nápaditý, F iat naopak za originální. Pokud se týká jízdních vlastností, byla nejlepší Mazda: krásně reaguje, všude se vejde. Ale mně se mnohem víc líbí klasické provedení s kufrem.«
Šestadvacetiletá Kateřina Kolářová z Prahy je na mateřské dovolené, za sedm roků za volantem absolv o v ala zhruba 50 tisíc kilometrů a nyní vlastní Renaulta Clio: »Mazda je prostorný vůz s vynikajícími jízdními vlastnostmi, cítila jsem se v ní bezpečně. Renault je auto pro ženu - příjemnější, útulnější. Od Fiata jsem čekala víc,odnesla jsem si z něj dojem rozhrkaného auta. Je ale přece jen mnohem příjemnější oproti Škodě. Když se na ni podívám, mám dojem velkého vozu, ale když se posadím na zadní sedačku, m yslím si pravý opak. Ani šedé, strohé plasty uvnitř se mi nelíbí.«
Osmatřicetiletý pražský herec Jan Čenský jezdí auty dvacet let, poslední dobou ročně 80 až 100 tisíc kilometrů. Vystřídal Fiaty, Renaulty, V olksw ageny... Nyní má Nissana Primeru kombi: »Pokud se týká motorů, mile mě překvapil Fiat. Naopak zklamala Škoda, byť musím přiznat, že působí dojmem robustního a bezpečného auta. Nesvižnější se mi zdála Mazda. Příjemné pocity ve mně vyvolával ze všech hodnocených nejluxusnější a nejbezpečnější Renault - snad i proto, že mám slabost pro francouzské vozy. Kdybych si měl ze zmíněné čtveřice vybírat podle ceny a designu, zřejmě bych se rozhodl pro Fiata. Má pohodlný interiér i solidní výkony a přijatelnou spotřebu.«
Dvaatřicetiletý redaktor pořadu Jízda České televize Praha Jakub Stehlík jezdí auty dvanáct roků a vlastní Tatru 613, Tatraplán a Trabant 601: »Největší radost z jízdy jsem měl v Mazdě,autě s příjemně tvrdším a sportovním interiérem i podvozkem. Renault Mégane považuji za rodinný vůz s dostatkem prostoru i na zadních sedadlech a s pružným motorem, ale vadilo mi, že se rozhoupal v losím testu. Fiatu možná třetím místem trochu škodím, ale rozhodl jsem se tak proto, že nevím, jak by vypadal po sto tisících kilometrech. Brava má méně prostoru na předních sedadlech. V tomto ohledu mě nejvíc zaujala Škoda, která také má bezkonkurenčně největší kufr. Na poslední místo se v mém hodnocení dostala zásluhou nepružného a hlučného motoru s vysokou spotřebou a nedostatkem místa na zadních sedadlech."
Sedmadvacetiletý ostravský obchodník Daniel Bechný během devíti roků absolvoval za volantem na 130 tisíc kilometrů, má Škodu Felicii 1,3: »U Mazdy mi učaroval motor, podvozek a super interiér. Na první omak jsem se v autě cítil doma. Dělalo mi dobře, že slyším motor,který zabírá - na rozdíl od mojí Felicie, která je jenom slyšet. Výhradu mám snad pouze k výhledu z vozu: levý přední sloupek mi v táhlých zatáčkách vždy překážel. A také se mi nelíbí cena. Drahý je i Renault Mégane, ovšem připouštím, že má nevšední výbavu. Je také velmi pružný a pohodlný s výjimkou přejezdů příčných nerovností. U Fiatu mě zaujal motor, pružnost, maximální rychlost v poměru k objemu, spotřeba a cena.«
- středa 7. července 1999
