Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: V hořícím autě je až tisíc stupňů. Vědci kvůli tomu jedno spálili

aktualizováno 
Kolem hořícího auta je až šest set stupňů, a v interiéru tisíc. Naměřili to čeští výzkumníci v originálním testu, při kterém spálili na uhel Škodu Fabii.

Výsledky pokusu budou známé za několik týdnů. „Vědci z výsledků získají poznatky o vlastnostech materiálů použitých na voze a ověří si i správnost počítačových modelů hoření, se kterými často pracují,“ vysvětluje Marek Pokorný z buštěhradského Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). V Buštěhradě se podobná velkorozměrová požární zkouška konala poprvé.

Odborníci z několika pracovišť ČVUT ve spolupráci s hasiči při zkoušce zkoumali šíření plamene v interiéru vozidla, rychlost uvolňování tepla i vlastnosti kouře v hořícím vozu a blízkém okolí. Zkouška simulovala vytékání benzinu pod auto, který hasiči zapálili. Přímo do interiéru i okolí byla umístěna různá čidla, která údaje snímala. Poblíž vozu například teplota dosahovala asi 600 stupňů Celsia, v interiéru se mohla blížit až tisíci stupňů.

„Nemůžeme pálit takovéto auto zas tak často. Při zkoumání vlastností materiálů si často pomáháme počítačovými simulacemi, které jsme schopni vytvořit. Ty teď budeme porovnávat se získanými daty,“ uvedl Pokorný, který má na starosti požární laboratoř.

Auto vědci po celou dobu vážili, aby bylo zjevné, jak hoří jednotlivé části jako jsou pneumatiky, plasty, izolace kabelů, čalounění a podobně. Právě tyto části jsou palivem případného požáru vozu vedle paliva a motorových kapalin. Výsledky pokusu by měly popsat dopady požáru na posádku vozu, ale i na jeho konstrukci a okolí. „Aktuálním tématem je v dnešní době požární bezpečnost parkování v hromadných garážích,“ doplnil Pokorný další z oblastí, ve které budou data z výzkumu využitelná.

Vědecké centrum Českého vysokého učení technického (ČVUT) bylo otevřeno letos v květnu. Zkoumají se v něm energeticky úsporné stavby, fyzikální vlastnosti materiálů, vyvíjejí nové ekologické technologie. Na výzkumu se podílejí čtyři fakulty ČVUT: stavební, strojní, elektrotechnická a biomedicínského inženýrství.

Obory zkoumání jsou například propojení budov se životním prostředím, logistika a řízení budov, stavební konstrukce a materiály a další. Ve vybavení nechybí akustická, elektrotechnické, požární a další laboratoře a také takzvané umělé Slunce sloužící ke zkoumání vlastností slunečních kolektorů.

Výstavba centra začala v roce 2012. Jeho vybudování stálo 288 milionů korun, celkové náklady na projekt dosáhly 672 milionů. Většina peněz šla z evropských dotací, ze státního rozpočtu obdrželo centrum 100 milionů korun. Práci v něm získá až 140 lidí.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.