Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Češi neumějí bezpečně odbočovat vlevo. Spoléhají se totiž na ostatní

aktualizováno 
Chybné manévry na křižovatkách zaujímají přední příčky mezi důvody vážných dopravních nehod, kterými se musí zabývat soudy. Hned po alkoholu je u případů končících odnětím svobody a zákazem řízení nejčastěji uvedeno: „řidič nepozorně či riskantně odbočoval vlevo“.

Lidé nevědí, že musí při odbočování předpokládat i chybu dalšího řidiče. | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Soud tak například na čtyři měsíce s roční podmínkou a zákazem řízení odsoudil řidičku, která při odbočování vlevo smetla motocyklistu. „Lidé nevědí, že musí při odbočování předpokládat i chybu dalšího řidiče. Neznají zásadu takzvané omezené důvěry, kterou ale vyznává právo,“ uvádí Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

V tomto případě řidička neomezeně důvěřovala a nečekala, že ji motorka začne během odbočování vlevo nedaleko tramvajového ostrůvku objíždět. V okamžiku vyjetí auta byl však motorkář už na úrovni zadních dveří vozu. Nejvyšší soud proto označil za viníka řidičku, ačkoli ta se hájila tím, že řidič motocyklu porušil dopravní předpisy, a proto je minimálně spoluviníkem nehody.

„Stejně tak budete odsouzeni, pokud nedáte přednost řidiči, který vám vjede během odbočování do cesty z protisměru,“ varuje právnička. I tady totiž platí, že musíte být ve střehu a umožnit projet protijedoucím vozidlům. „A to i za situace, kdy by řidič auta z protisměru porušil pravidla a vjel do křižovatky na oranžovou nebo dokonce na červenou,“ vysvětluje další právnička Zuzana Cholastová.

Například řidič autobusu, který odbočoval na křižovatce vlevo na zelenou, byl u soudu shledán vinným z těžkého ublížení na zdraví, i když protijedoucí auto vjelo do křižovatky na červenou. Stejně tak může být spoluviníkem řidič, kterému vjelo do cesty vozidlo z vedlejší silnice.

V případě porušení pravidel silničního provozu se řidič vždy dostává do roviny trestně právní odpovědnosti. Nejčastějším skutkem, který se u soudů projednává, je podle právních analytiků usmrcení z nedbalosti. Následuje těžké ublížení na zdraví, obecné ohrožení a poškození cizí věci.

Vybržďování - nešvar agresivních řidičů - zahrnuje většinou hned dva ze tří těchto činů. „Případ, který řešil až Nejvyšší soud, byl o to hrůznější, že řidič osobního auta úmyslně vybrzdil autobus, ve kterém v tu chvíli cestovalo 49 lidí. Řidič osobního vozidla byl uznán vinným z pokusu ublížení na zdraví a z poškození cizí věci. Udělen mu byl podmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení motorových vozidel na osmnáct měsíců,“ uvedla právnička Gříbková s tím, že vůbec nezáleží na tom, zda po vybrždění došlo k přímému nárazu, nebo jen k letmému kontaktu obou vozidel.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.