Lidé nevědí, že musí při odbočování předpokládat i chybu dalšího řidiče.

Lidé nevědí, že musí při odbočování předpokládat i chybu dalšího řidiče. | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Češi neumějí bezpečně odbočovat vlevo. Spoléhají se totiž na ostatní

  • 806
Chybné manévry na křižovatkách zaujímají přední příčky mezi důvody vážných dopravních nehod, kterými se musí zabývat soudy. Hned po alkoholu je u případů končících odnětím svobody a zákazem řízení nejčastěji uvedeno: „řidič nepozorně či riskantně odbočoval vlevo“.

Soud tak například na čtyři měsíce s roční podmínkou a zákazem řízení odsoudil řidičku, která při odbočování vlevo smetla motocyklistu. „Lidé nevědí, že musí při odbočování předpokládat i chybu dalšího řidiče. Neznají zásadu takzvané omezené důvěry, kterou ale vyznává právo,“ uvádí Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá právními informačními systémy.

V tomto případě řidička neomezeně důvěřovala a nečekala, že ji motorka začne během odbočování vlevo nedaleko tramvajového ostrůvku objíždět. V okamžiku vyjetí auta byl však motorkář už na úrovni zadních dveří vozu. Nejvyšší soud proto označil za viníka řidičku, ačkoli ta se hájila tím, že řidič motocyklu porušil dopravní předpisy, a proto je minimálně spoluviníkem nehody.

„Stejně tak budete odsouzeni, pokud nedáte přednost řidiči, který vám vjede během odbočování do cesty z protisměru,“ varuje právnička. I tady totiž platí, že musíte být ve střehu a umožnit projet protijedoucím vozidlům. „A to i za situace, kdy by řidič auta z protisměru porušil pravidla a vjel do křižovatky na oranžovou nebo dokonce na červenou,“ vysvětluje další právnička Zuzana Cholastová.

Například řidič autobusu, který odbočoval na křižovatce vlevo na zelenou, byl u soudu shledán vinným z těžkého ublížení na zdraví, i když protijedoucí auto vjelo do křižovatky na červenou. Stejně tak může být spoluviníkem řidič, kterému vjelo do cesty vozidlo z vedlejší silnice.

V případě porušení pravidel silničního provozu se řidič vždy dostává do roviny trestně právní odpovědnosti. Nejčastějším skutkem, který se u soudů projednává, je podle právních analytiků usmrcení z nedbalosti. Následuje těžké ublížení na zdraví, obecné ohrožení a poškození cizí věci.

Vybržďování - nešvar agresivních řidičů - zahrnuje většinou hned dva ze tří těchto činů. „Případ, který řešil až Nejvyšší soud, byl o to hrůznější, že řidič osobního auta úmyslně vybrzdil autobus, ve kterém v tu chvíli cestovalo 49 lidí. Řidič osobního vozidla byl uznán vinným z pokusu ublížení na zdraví a z poškození cizí věci. Udělen mu byl podmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení motorových vozidel na osmnáct měsíců,“ uvedla právnička Gříbková s tím, že vůbec nezáleží na tom, zda po vybrždění došlo k přímému nárazu, nebo jen k letmému kontaktu obou vozidel.