Pražský sběratel má auto s největší spotřebou

- Automobil s pravděpodobně nejvyšší spotřebou benzinu v zemi má Michal Roček z Prahy. »Je to ZIL 135 LM, nosič jaderné rakety Scud ještě z produkce bývalého Sovětského svazu,« konstatuje sběratel. Vůz, který v zimním terénu žádá 220 litrů benzinu na stovku kilometrů, v létě v přírodě bere 150 a při šetrné cestě po silnici se spokojí se 70 litry na 100 kilometrů, si koupil pro radost. »Zila jsem přihlásil jako veterána. Má tedy příslušnou státní poznávací značku a já s ním jezdím kupříkladu na setkání sběratelů vojenské automobilové techniky,« říká Michal Roček.

Původně chtěl v bazaru vojenské techniky koupit obrněný vůz, staré známé osmikolové »ótéčko«. Když ale pro vybraný kus přijel s pětašedesáti tisícovkami v kapse,tak zjistil, že jeho sen je prodaný. »Jen tak mimoděk mi obchodník nabídl zila. Za dvacet tisíc korun, tedy za částku, kterou pro vůz může stát jedna přes metr vysoká pneumatika. Ušetřené peníze jsem mohl investovat do oprav auta, které sice má na kontě jen 2300 kilometrů, ale po dlouhé nečinnosti nejprve jelo jen na jeden ze dvou sedmilitrových osmiválcových motorů,« pokračuje Michal Roček. Že získal raritu, to pochopil až v okamžiku, kdy zavolal na ministerstvo obrany a žádal podrobnosti k vozidlu. Důstojníci se nejprve chytali za hlavu, jak je to vůbec možné, že tahač jaderných raket získal civilista, ale od okamžiku, kdy pochopili, že na tom nic nezmění, důsledně k věci mlčí. »Nevím nic z historie, ani to, zda můj zil někdy tahal jaderné rakety či ne. Zatím neznám ani rok výroby vozu, leccos ale napovídá, že je z druhé poloviny sedmdesátých let, snad z roku 1978,« soudí sběratel, který je rád,že ze zahraničí získal alespoň technické údaje ke kolosu. »Podařilo se mi zjistit, že v tuzemsku byly na prodej tři, možná čtyři takové vozy. Kromě toho mého se asi dva funkční stroje dostaly ke sběratelům v Německu. Poslední zřejmě zůstal v Česku, ale jestli mám správné informace, tak mu chybějí motory,« domnívá se Michal Roček. A doplňuje, že ZIL 135 LM je zřejmě také v majetku Vojenského historického muzea. Na svezení se Michal Roček skládá se třemi kamarády. »Naše vlastní peněženky mohou potvrdit, že jsme například cestu na setkání sběratelů vojenské automobilové techniky do Písku absolvovali se spotřebou 70 litrů na sto kilometrů při jízdě s jedním motorem a stovku litrů žádala jízda na plný plyn,« říká Michal Roček, jehož sběratelské plány ani obří ZIL 135 LM neukojil: »Sháním další raritu. Mělo by to být zase něco velkého, vojenského.«

Technické údaje ZIL 135 LM

Rozměry 9,2 x 2,8 x 2,5 m
Hmotnost 9,9 t bez rampy pro rakety
Nosnost 8 t
Pohon 2 na sobě nezávislé motory Ural 375 vyrobené v americké licenci Buick,
každý 8 válců, obsah 7 litrů a výkon 135 kW
Poháněné kola 8 x 8
Maximální rychlost 75 km/hod
Řazení 2 pětistupňové převodovky
Spotřeba 70 l/100 km na silnici 150 l/100 km v terénu v létě 220 l/100 km v terénu v zimě
Nádrže 400 l
Překonává 0,8 m kolmé stěny 2,5 m příkop 1,8 m brod
Stoupavost 50 stupňů
Boční náklon 45 stupňů

V nějtežším terénu za Prahou sice zil na chvíli uvízl, ale během pár desítek minut se vyprostil - tohle úsilí se však projevilo průměrnou spotřebou šest set litrů na sto kilometrů.