Účastníci tohoto nejstaršího dosud pořádaného motoristického závodu se nesnaží ani tak o umístění na předních příčkách, jako spíše o to, aby vůbec do cíle ve stanovené době dojeli. Z veteránů se totiž už po pár kilometrech mohou stát náladoví a nevyzpytatelní staříci.
Trasa sice není z dnešního pohledu nijak závratně dlouhá - 96 kilometrů, ale v jejich věku je cesta mezi britskou metropolí a lázněmi Brighton zaručeným dobrodružstvím.
Účastnit se smí jen vozy vyrobené před rokem 1905 (novější smí být jen světla), takže závodníci si mohou vyzkoušet, jaký um vyžadovalo být řidičem před 100 lety. Nejobtížnějším úsekem je údajně strmý výstup u Crawley a poslední nástraha číhá těsně před Brightonem v podobě prudkého sjezdu.
Pro startovací pořadí se nepořádá kvalifikační závod, ale vozy se řadí podle věku a výkonu - nejdříve startují ti nejstarší. Startovací poplatek pro domácí a evropské vozy činí 100 liber, pro mimoevropské jen 25 liber (platí se výhradně v librách, eura pořadatelé nepřijímají). Nedělnímu závodu předchází mezinárodní přehlídka veteránů a koktejlový večírek účastníků v sobotu a páteční motoristická aukce.
Mezi řidiči, z nichž nejmladšímu je teprve 17 let a nejstaršímu 89, startuje poněkolikáté i rocková hvězda Nick Mason, bubeník skupiny Pink Floyd, který vlastní sbírku více než čtyřiceti automobilů, včetně kočáru Panhard-Levassor z roku 1901.
Britský herec Jonathan Wrather bude řídit vůz De Dion Bouton, který údajně používal i král Edward VII. Další hvězdou nedělního závodu bude malý dvousedadlový vůz Darracq z roku 1904, přezdívaný Genevieve, který se stal v roce 1952 i protagonistou stejnojmenné slavné komedie o závodě Londýn-Brighton.
Historie tohoto automobilového klání sahá až do roku 1896, kdy se 14. listopadu jel první závod na této trase. Pořadatelé z klubu motorových vozů (Motor Car Club) ho tehdy pojali jako oslavu zrušení takzvaného praporkového zákona, který v roce 1865 mimo jiné stanovil, že před vozidlem ve vzdálenosti nejméně 18 metrů musel kráčet muž s červeným praporkem a varovat tak před jízdou mechanického oře.
Z asi 33 vozů na startu jich do cíle dojelo jen 14, ale u jednoho z nich se vyskytlo podezření, že byl přivezen vlakem a před finišem ho jeho řidič jen zašpinil blátem!
Do roku 1902 se pak závod, který ale není závodem v pravém slova smyslu, ale spíše přehlídkou vytrvalosti vozů a člověka, pořádal pravidelně, i když cíl byl na různých místech.
Na původní trase byla jízda obnovena v roce 1927 a od roku 1930 ji pravidelně (s výjimkou válečných let) každoročně pořádá Královský automobilový klub (RAC). V roce 1952 bylo určeno tradiční datum jeho konání jízdy na první listopadovou neděli.
