Při prodeji auto prozradí, jaký byl majitel

Nejen o odpovědnosti a pečlivosti, ale i o tom, v jaké sociální skupině kdo žije, řekne auto všechno zkušenému nákupčímu při bazarovém výkupu za hotové. Největší přehled v tomto ohledu mají technici, kterým denně "rukama projde" hned několik vozů. Podle toho, co říkají, je dobré zase pro pozdějšího kupce vědět, kdo do bazaru vůz přivezl...

Nejlacinější automobily na trhu jsou přirozeně původně těch nejméně majetných a jejich technický stav je také tomu odpovídající, jsou většinou zanedbaná. Výjimkou jsou ovšem auta kutilů: ta jsou udržována pouze amatérsky, a to dokonce včetně oprav, které by měl v každém případě udělat značkový servis. Automobily prodávané střední příjmovou skupinou jsou nejčastěji vozy Škoda. Ačkoliv údržba byla většinou dobrá, vzhled a renomé značky je u těchto lidí až na druhém místě.

Naopak lidé s vyššími příjmy nabídnou k odkupu vůz, který stojí na litých kolech, je vybaven dodatečnou elektronikou, kvalitním rádiem, někdy i dražším přehrávačem, má třeba i více než dva airbagy a pečováno o něj bylo pravidelně ve značkové dílně. Mladá divoká krev vozí do bazaru auta většinou rádoby sportovní. Když model není dostatečně "závodní", bývá tento nedostatek nahrazován spoustou samolepek a "rychlých pruhů".

Pozor! Technický stav těchto vozů bývá katastrofální. V některých případech zručnější majitelé se pokoušejí o domácí výrobu spoilerů, rozšíření blatníků, ladění výfuků či výměnu tlumičů pérování. Téměř ve všech případech jsou tyto úpravy neschválené, a tudíž svému okolí nebezpečné. V těchto vozech zůstávají po audiosoustavě pouze slepé otvory po reproduktorech, které prozrazují jejich předchozí umístění. Občas bazaru nabídne automobil k odkupu i někdo z takzvaných rizikových skupin. Jsou to lidé třeba s kriminální minulostí nebo i někteří taxikáři.

Ti nabízejí převážně starší modely značek Mercedes Benz, BMW, Audi a vyšší třídy. Interiér je charakteristický osvěžovačem vzduchu v podobě zlaté korunky, chlupatými potahy, podkovou pro štěstí na přední masce a špinavým popelníkem. Boční a zadní skla jsou většinou tónovaná do tmava a na aluminiových discích jsou vždy sjeté pneumatiky větších rozměrů. Technicky bývají tyto automobily zanedbané.

U aut po taxikářích nelze vždy čekat jen to nejhorší. Interiéry jsou čisté, na zrcátku visí růženec, ovšem palubní deska nese stopy po nálepkách a poškození po montáži taxametrů. Střechy jsou poškozené od transparentu TAXI a od magnetické antény. Většinou je jejich majitelé před prodejem zbavili rádií, na která si zvykli.

Druhý z autorů je majitelem autobazaru Auto ESA