Zima ve střední Evropě
Zimní provoz na silnicích zemí střední Evropy probíhá ze 40 % na suchých vozovkách, ze 45 % na vozovkách mokrých a z 15 % na sněhu.
To znamená, že dvě třetiny zimního období jezdíme na mokrých a kluzkých vozovkách. Dalším aspektem je však teplota, jejíž průměrná hodnota v zimě činí ve střední Evropě přibližně tři stupně Celsia.
Pro provoz při těchto teplotách nejsou vhodné letní pneumatiky. Ty jsou určeny pro teploty vyšší než sedm stupňů celsia; při teplotách nižších mohou být přímo nebezpečné. Pro provoz při průměrných denních teplotách nižších než sedm stupňů cel je nanejvýš vhodné (a výhodné) používat zimní pneumatiky. Letní a zimní pneumatiky se liší tvarem a uspořádáním dezénu a jednotlivých drážek, a zejména tvrdostí běhounové směsi.
Václav Špička z Autoklubu ČR k tomu dodává: "Neexistují univerzální pneumatiky, které by v našich klimatických podmínkách byly vhodné pro celoroční provoz."
Proč používat zimní pneumatiky
Při teplotách pod 7°C zvyšují zimní pneumatiky bezpečnost při řízení, protože ve srovnání s letními pneumatikami mají
| *lepší záběr na sněhu a ledu, |
| *lepší stabilitu při průjezdu zatáček, |
| *vyšší adhezi i na suchých vozovkách, |
| *podstatně kratší brzdnou dráhu |
Například brzdná dráha při jízdě na sněhu na zimních pneumatikách z rychlosti 50 km/h je asi 35 m, u letních pneumatik je přibližně o 8 m delší (cca 43 m). Na ledu je rozdíl ještě vyšší: z rychlosti 30 km/h lze při použití zimních pneumatik zabrzdit na 57 m, zatímco s letními gumami na dráze 68 m (rozdíl 11 metrů).
|
SLOVNÍČEK |
|
silika: silika je speciálně upravený kysličník křemičitý, který se přidává do běhounových směsí. Pneumatiky, pro jejichž výrobu byla použita silika, mají lepší přilnavost na mokrém povrchu |
|
lamely: běhoun zimní pneumatiky se skládá z jednotlivých dezénových bloků, které jsou protkány lamelami. Při odvalování se lamely pohybují a vytlačují sníh nebo sněhovou břečku z drážek mezi dezénovými bloky |
| používání zimních pneumatik v Evropě: v evropských zemích jezdí na zimních pneumatikách téměř každé druhé auto. V České republice je vybavena zatím jen cca jedna třetina aut |
| šířka zimní pneumatiky: mezi motoristy se traduje, že zimní pneumatiky by měly být co nejužší, protože tlak působící na užší pneumatiku je větší a kvalitní vzorek tím dosahuje vyššího záběru. Užší pneumatiky lze doporučit řidiči, který jezdí v permanentně zasněžených oblastech. Pro naše průměrné podmínky (silnice jsou po větší část zimy mokré nebo suché) je rozumnější použití širších pneumatik, které mají větší styčnou plochu s vozovkou a tím dosahují vyšší směrové stability při jízdě v přímém směru i při zatáčení |
|
uskladnění pneumatik: odpověď na otázku co v zimě s letními pneumatikami (a v létě se zimními) závisí na tom, jestli jde o pneumatiky na ráfku nebo o nenamontované pláště. Pneumatiky s ráfky je nejlépe zavěsit nebo je stohovat (naležato), zatímco pláště bez ráfků je správné skladovat ve svislé poloze a cca jednou za měsíc je pootočit |
|
protektory: pokud si nenecháme protektorovat vlastní pláště, nemáme zaručeno, že pneumatiky budou mít shodnou konstrukci, výrobce nebo hmotnost. U moderních protektorů, které se vyrábějí nanesením nové běhounové vrstvy na starou kostru od patky k patce, většinou nezjistíme stav a stáří původního pláště, případně jeho výrobce |
Vlastnosti zimních pneumatik
Běhounová směs zimních pneumatik je měkčí než u pneumatik letních. Díky ní mají zimní pneumatiky dobré vlastnosti i při nižších teplotách, tedy i v podmínkách, kdy běhounová směs letních pneumatik tvrdne a ztrácí adhezní vlastnosti.
To znamená, že zimní pneumatiky jsou při nižších venkovních teplotách výrazně bezpečnější (přitom vůbec nemusí jít o jízdu po zasněžených vozovkách, zimní pneumatiky jsou bezpečnější i na suchu nebo na mokru).
Tvar a uspořádání dezénu a jednotlivých drážek zimních pneumatik jsou voleny tak, aby byly optimální právě pro zimní provoz. Zimní pneumatiky mají lepší záběrové a samočisticí vlastnosti.
Používání letních a zimních pneumatik
Výměna zimních pneumatik za letní má být provedena v době, kdy průměrné denní teploty poklesnou pod 7°C, případně i dříve.
Dřívější osazení zimních pneumatik a jejich používání při vyšších teplotách prakticky neovlivňuje bezpečnost provozu, zatímco používání letních pneumatik v období s nižšími teplotami je velmi nebezpečné.
Běhounová směs zimních pneumatik postupně ztrácí svoji měkkost (tvrdne). Po cca 4 letech je běhoun příliš tvrdý pro použití v zimních podmínkách. Je tedy svým způsobem výhodné používat zimní pneumatiky v přechodném období, kdy teploty ještě neklesají na limitní teploty (7°C), respektive používat je déle na jaře. Jejich vyšší opotřebení bude vyváženo „ušetřením“ letních pneumatik.
Letní a zimní pneumatiky by měly být měněny v celých sadách (mít 4 letní a 4 zimní). Při osazení jedné nápravy vozidla zimními pneumatikami a současném ponechání letních pneumatik na druhé nápravě může dojít k velice nebezpečným situacím,
Odborníci doporučují mít všechny pneumatiky (zimní a letní) trvale namontovány na discích. Pneumatiky se pak nepřezouvají dvakrát do roka, ale mění se celá kola,
Existuje řada firem, které uskladňují ve vhodných podmínkách nepoužívané pneumatikySprávným skladováním se prodlouží doba, kdy pneumatiky mají své původní vlastnosti (např. se zpomalí tvrdnutí materiálu běhounu atd.).
Pneumatiky a právo
Právní předpisy ČR ani předpisy zahraniční neukládají povinné používání zimních pneumatik, zimní pneumatiky jsou pouze doporučovány. Stanovena je minimální hloubka dezénových drážek.
| Česká republika: min. 1,6 mm |
|
Rakousko: min. 1,6 mm |
|
Švýcarsko: min. 1,6 mm |
| Německo: min. 1,6 mm |
