Pár měsíců v poušti, pár měsíců na univerzitě. Tak vypadá život předního českého egyptologa profesora Miroslava Vernera. Díky objevům jeho týmu i způsobu, jakým je dokáže přiblížit široké veřejnosti, přitahují výsledky českých archeologů pravidelně pozornost světových médií. Dnes je profesoru Vernerovi šedesát let.
Loni v říjnu odstoupil Verner dobrovolně z funkce ředitele Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy, který řídil 20 let. "Jsou tam mladší kolegové, kteří mají předpoklady, aby zvládli organizační úkol i vedení ústavu. Přesouvám těžiště své činnosti, kterou spatřuji ve zpracování a publikování dokumentace, kterou jsme za léta získali, a za to se cítím osobně odpovědný," vysvětlil. Jako dítě měl rád knihy cestovatele Emila Holuba, v době středoškolských let se zajímal o historii a jazyky. To, že jeho volba nakonec padla právě na egyptologii, označil za shodu okolností. Když po gymnáziu nemohl z politických důvodů pokračovat ve studiu, živil se jako dělník na stavbách a na pile. Na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity se dostal až po dvou letech. "Měl jsem kliku. Jeden z největších světových egyptologů, profesor Žába, se rozhodl vytvořit egyptologický dorost a vybral si právě mne," řekl. Už jako student byl Verner na počátku šedesátých let jedním ze šťastlivců, kteří se podíleli na záchranné akci UNESCO v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu. Vody Nilu měly totiž pohltit množství unikátních památek. Verner se tehdy podílel na objevování a dokumentaci nápisů vytesaných do skal na nilských březích. V roce 1976 Verner získal pro svůj výzkumný ústav koncesi na průzkum jižní části abúsírské nekropole vládců 5. dynastie (zhruba 2465-2325 př. Kr.). Území o rozloze dvou čtverečních kilometrů nebylo na první pohled příliš atraktivní. Čechům se však podařila řada nálezů, díky nimž je dnes tato koncese považována za jednu z nejcennějších, kterou zahraniční expedice v Egyptě mají. Pozornost vzbudily například objevy pyramidového komplexu královny Chentkaus, nedokončené pyramidy a zádušního chrámu panovníka Raneferefa, hrobů vojevůdce Udžahorresneta, vezíra Kara či soudce a kněze Intiho. Senzaci vzbudilo i odkrytí první nevykradené hrobky po více než 50 letech. Miroslav Verner, který se narodil 31. října 1941 v Brně, je členem předsednictva Mezinárodní asociace egyptologů, čestným členem Německého archeologického ústavu v Berlíně, Rakouského archeologického ústavu ve Vídni a dalších organizací. Přednášel na mnoha univerzitách světa, je hostujícím profesorem univerzit ve Vídni a v Hamburku. Na svém kontě má řadu monografií, vědeckých článků a scénářů pro televizní populárně naučné pořady a krátké filmy. Za vynikající vědecké výsledky byl v roce 1998 vyznamenán Medailí Za zásluhy. Verner je otcem dvou synů, v oblibě má horskou turistiku.
Loni v říjnu odstoupil Verner dobrovolně z funkce ředitele Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy, který řídil 20 let. "Jsou tam mladší kolegové, kteří mají předpoklady, aby zvládli organizační úkol i vedení ústavu. Přesouvám těžiště své činnosti, kterou spatřuji ve zpracování a publikování dokumentace, kterou jsme za léta získali, a za to se cítím osobně odpovědný," vysvětlil. Jako dítě měl rád knihy cestovatele Emila Holuba, v době středoškolských let se zajímal o historii a jazyky. To, že jeho volba nakonec padla právě na egyptologii, označil za shodu okolností. Když po gymnáziu nemohl z politických důvodů pokračovat ve studiu, živil se jako dělník na stavbách a na pile. Na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity se dostal až po dvou letech. "Měl jsem kliku. Jeden z největších světových egyptologů, profesor Žába, se rozhodl vytvořit egyptologický dorost a vybral si právě mne," řekl. Už jako student byl Verner na počátku šedesátých let jedním ze šťastlivců, kteří se podíleli na záchranné akci UNESCO v souvislosti se stavbou obří přehrady v Asuánu. Vody Nilu měly totiž pohltit množství unikátních památek. Verner se tehdy podílel na objevování a dokumentaci nápisů vytesaných do skal na nilských březích. V roce 1976 Verner získal pro svůj výzkumný ústav koncesi na průzkum jižní části abúsírské nekropole vládců 5. dynastie (zhruba 2465-2325 př. Kr.). Území o rozloze dvou čtverečních kilometrů nebylo na první pohled příliš atraktivní. Čechům se však podařila řada nálezů, díky nimž je dnes tato koncese považována za jednu z nejcennějších, kterou zahraniční expedice v Egyptě mají. Pozornost vzbudily například objevy pyramidového komplexu královny Chentkaus, nedokončené pyramidy a zádušního chrámu panovníka Raneferefa, hrobů vojevůdce Udžahorresneta, vezíra Kara či soudce a kněze Intiho. Senzaci vzbudilo i odkrytí první nevykradené hrobky po více než 50 letech. Miroslav Verner, který se narodil 31. října 1941 v Brně, je členem předsednictva Mezinárodní asociace egyptologů, čestným členem Německého archeologického ústavu v Berlíně, Rakouského archeologického ústavu ve Vídni a dalších organizací. Přednášel na mnoha univerzitách světa, je hostujícím profesorem univerzit ve Vídni a v Hamburku. Na svém kontě má řadu monografií, vědeckých článků a scénářů pro televizní populárně naučné pořady a krátké filmy. Za vynikající vědecké výsledky byl v roce 1998 vyznamenán Medailí Za zásluhy. Verner je otcem dvou synů, v oblibě má horskou turistiku.
