Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Protektorům se vrací přízeň motoristů

  15:45aktualizováno  15:45
- Mají v motoristické přízni ještě šanci protektorované pneumatiky osobních automobilů? Odpověď je třeba hledat už na začátku devadesátých let, kdy se v zemi začala odvracet přízeň od starých škodovek, wartburgů, žigulíků, trabantů či dacií a stejně rychle braly za své i další obvyklosti, tedy i protektory,které čerství majitelé mnohdy jetých rychlých vozů rázem považovali za cosi nepatřičného.
Továrny na protektorování

Továrny na protektorování pneumatik prožívají svou renesanci. | foto: Pavel Hořejší

Protektory mají výhody i nevýhody 
 PLUSY:
                                             Za normálních podmínek - tedy při dodržení standardních výrobních postupů, kvality protektorovacích směsí a v neposlední řadě i způsobu jízdy - jsou protektory ekonomicky výhodnější ve srovnání s novými pneumatikami. Úspora je tím významnější, čím je plášť větší a dražší. Výroba protektorů je v podstatě recyklací, takže jsou ekologicky výhodnější než nové pneumatiky. Na výrobu protektoru je potřeba jen 30 procent materiálu z množství potřebného pro nový plášť. Protektory umožňují získat zimní dezén i motoristům, kteří do nákupu nových zimních pneumatik nechtějí či nemohou investovat.

MINUSY:                                  Protektory obvykle slouží méně kilometrů než nové pneumatiky. Při všech důkladných kontrolách nelze u protektoru garantovat stejnou bezpečnost jako u nové pneumatiky,neboť kostra už má za sebou jistou službu, a je tedy více či méně opotřebovaná. U protektorů zhotovených systémem od patky k patce může motorista při výměnném způsobu či při koupi získat protektory zhotovené na nestejných kostrách, což nepříznivě ovlivní jízdní vlastnosti automobilu. Montáž a vyvážení protektorů v pneuservisu často vyžaduje víc práce než nové pneumatiky.

»Skutečně, ještě v roce 1991 jsme v zemi vyrobili 1,2 milionu protektorů pro osobní automobily, ale už následujícího roku přišel hluboký propad produkce. A přestože se pak zájem opět začal zvedat, protektorujeme v současnosti v tuzemsku jen zhruba 600 tisíc pneumatik pro osobní auta ročně,« říká tajemník Sdružení pro protektorování a opravy pneumatik Vladimír Kop.

»Ale další růst poptávky se každopádně čeká.« Rostoucí zájem o protektory potvrdila také anketa MF DNES,do níž přispělo 184 respondentů. Téměř 78 procent účastníků se vyjádřilo, že podle jejich názoru mají protektory na pneumatiky osobních automobilů smysl a perspektivu.

Více než 63 procent respondentů také protektory na svém autě využívá, a dokonce 68 procent s nimi počítá pro budoucnost. Je to další z důkazů, že přibývá lidí, kteří mají hluboko do kapsy? »Mnozí motoristé skutečně musí šetřit.

Proto se vracejí k protektorům, které pořizují za 50 až 60 procent ceny nejlevnějšího nového pláště, a mohou od nich očekávat 50 až 80 a někdy až 90 procent, či dokonce stejné služby jako od výrobku nového. Důležitá však je i okolnost, že kvalita protektorovaných pneumatik osobních automobilů se v devadesátých letech zásadně zlepšila,« konstatuje ředitel Institutu gumárenské technologie a testování ve Zlíně Rudolf Mačák.

Zlínský institut protektory pravidelně kontroluje a testuje. »Sledujeme bezpečnost a požadavky jsou stejné jako pro nové pneumatiky. Zásadní problémy neshledáváme,« upřesňuje Rudolf Mačák. Naopak životnost protektorů institut neprověřuje. »Praxe ukazuje, že protektor může sloužit osm tisíc nebo padesát tisíc kilometrů - to podle toho, v jakých podmínkách a s jakým řidičem jezdí. Důležitá je i kvalita směsi, z níž je zhotoven,« říká Rudolf Mačák.

V tuzemsku protektoruje pláště pro osobní auta zhruba půl druhé desítky firem, které v programu mají celý hlavní sortiment radiálních i diagonálních plášťů od malých dvanáctipalcových až po velké šestnáctipalcové. Největší podíl - téměř polovinu produkce - představují protektory pro třináctipalcové pneumatiky obyčejnějších automobilů, tedy pro škodovky, lady,starší fiaty,volkswageny...

Poslední dobou však roste zájem také o protektorování čtrnáctipalcových plášťů, které jsou na modernějších vozech a třeba i na Škodách Octaviích. »Obvyklá je garance nejvyšší rychlosti 190 kilometrů v hodině,« uvádí Rudolf Mačák a připomíná, že v západní Evropě přední výrobci povolují svým protektorům rychlost až 240 kilometrů v hodině.

Západní Evropa je ve využití protektorů vůbec dál než Česko. »Například v Německu protektorují zhruba padesát procent z počtu pneumatik, která pro osobní auta prodají. V tuzemsku je podíl protektorů mnohem nižší,« informuje Rudolf Mačák. A Miroslav Martínek, ředitel mostecké Pronovy,která je druhým největším výrobcem protektorů pro osobní vozy v zemi, doplňuje: »Němci na sjeté pláště dávají ze sedmdesáti procent zimní vzory.

Má to svou logiku. Levněji pořídí pneumatiky pro čas, kdy se jezdí pomaleji a který trvá menší část roku. V tuzemsku se letní dezény na výrobě podílejí asi šedesáti a zimní čtyřiceti procenty.« Po centrálním řízení, které výrobu protektorů v tuzemsku ovládalo do roku 1989, se tohoto oboru na čas zmocnila anarchie, v níž leckdo prodal leccos.

To protektorům na pověsti ublížilo, ale od roku 1993 musí být z rozhodnutí ministerstva dopravy každá výroba ověřena jako kvalitní a schválena. Symbolem toho je čtvercová značka A TEST 8 SD s příslušným čtyřmístným číslem schválení na každém protektoru.

»Od roku 1992 se postupně měnily výrobní technologie a v současnosti je už pětasedmdesát procent protektorů pro pláště osobních aut zhotoveno systémem od patky k patce, kdy jsou obnoveny i boky pláště, nikoliv jen jeho běhoun,« říká Vladimír Kop. »Protektorování od patky k patce přináší nejen lepší vzhled renovovaných plášťů, ale také jejich větší kvalitu.«

Podle Rudolfa Mačáka přinese zřejmě už konec letošního roku další krok vpřed: po západoevropském vzoru se chystá homologace protektorů jakožto nejnáročnější systém schvalování jejich technické způsobilosti. »O homologaci výroby se budou ucházet firmy s nejvyspělejším řízením jakosti,« míní Rudolf Mačák. »Image a význam protektorů pro pláště osobních automobilů by to mělo opět pozvednout.«

Desatero pro zájemce o protektorované pneumatiky

1. Protektorovaná pneumatika pro osobní automobil musí mít na bočnici minimálně informaci o výrobci a rozměru, značku maximální rychlosti, značku indexu nosnosti, datum výroby a symbol schválení. »Tím je čtvercová značka A TEST 8 SD s příslušným číslem schválení. U dovážených protektorů může být nálepka se schvalovacím symbolem,« říká ředitel Institutu gumárenské technologie a testování ve Zlíně Rudolf Mačák.

2. Na boku protektorovaného pláště lze najít také informaci o jeho klasifikační skupině. »Tři hvězdičky symbolizují první a dvě hvězdičky znamenají druhou klasifikační skupinu,« upřesňuje Jiří Kutal, hlavní technolog brněnské Obnovy,která je největším výrobcem protektorů pro osobní vozy v tuzemsku. »Jen poprvé ojetý plášť může být zařazen do první klasifikační skupiny a lze ho použít jako nový stejného rozměru, dezénu, provedení a rychlostní kategorie na něm uvedené. Podruhé je při protektorování plášť dán do druhé klasifikační skupiny a lze ho použít jen na zadní nápravu.«

3. Rozdělení do klasifikačních skupin se řídí především stavem ojetého pláště a rozsahem jeho poškození. »Může se tedy stát, že i při prvním protektorování zařadí odborníci výrobní firmy plášť do druhé klasifikační skupiny. Ojetý protektor s klasifikační skupinou dvě se dál už neprotektoruje,« doplňuje Jiří Kutal.

4. K protektorování odborníci obecně nedoporučují pneumatiky starší osmi let.

5. Firmy v tuzemsku protektorují diagonální i radiální pláště od rozměru 135 R 12 nebo 5,20 - 13 do 195/65 R 15, někteří výrobci nabízejí i větší rozměry.

6. Protektorované pneumatiky pro osobní automobily lze v tuzemsku získat třemi způsoby. První možností je svěření vlastních jetých plášťů firmě k protektorování. Na službu se kratší či delší čas čeká, výhodou ale je nejnižší cena - kus stojí zhruba 450 až 750 korun. Předností je i fakt, že motorista ví, jaký plášť k protektorování svěřil. Druhou cestou je výměnný způsob, kdy zákazník dá firmě ojetý plášť a obratem dostane protektorovaný. Rychlá služba bývá zhruba o 50 korun na každý kus dražší, hlavní nevýhodou je neznámá minulost kostry protektoru. Třetí možností je koupě hotového protektoru, za což se platí zhruba o 100 až 200 korun víc ve srovnání s praxí, kdy řidič dá k obnově svůj plášť. Nevýhodou je neznámá minulost kostry protektoru.

7. Při pořizování protektorů výměnným způsobem či jejich koupí se jako vhodnější ukazují služby velkých firem, kde spíš dají dohromady sestavy koster stejných značek a typů než menší výrobci.

8. Kvalitu protektoru do značné míry ovlivňuje kostry pláště svěřeného k protektorování. Lepší tedy jsou při koupi hotových protektorů kostry nejosvědčenějších značek. Jejich identifikace ale je při nejrozšířenějším protektorování od patky k patce složitá a zvládnou ji jen na slovo vzatí odborníci.

9. Experti se shodují, že protektorované pláště jsou pro řidiče se zájmem o úspory mnohem vhodnější a bezpečnější než jeté pneumatiky neznámého původu dovezené z ciziny. »Je-li na takové pneumatice ještě přijatelný dezén, tak ji velmi pravděpodobně původní majitel z auta demontoval kvůli defektu či závadě. Máme také zkušenost, že zmíněné ojeté pláště někteří prodejci nepřípustně prořezávali, aby prohloubili dezén,« konstatoval Rudolf Mačák. Proti tomu protektorování je podle tvrzení Jiřího Kutala vlastně generální oprava pláště. »Jestliže ojetý plášť uznáme jako schopný protektorování, tak z něj stroje odrásají zbytek starého běhounu. Pak odborníci kostru znovu zkontrolují a případně opraví. A teprve když je vše v pořádku, dostane nový běhoun,« sdělil Jiří Kutal.

10. Kdo k protektorům ze zásady přistupuje odmítavě, ten by měl zvážit, zda je nepořídí aspoň v zimním provedení pro čas, kdy se jezdí méně a pomaleji. Zimní cestování s letními pneumatikami je jistě rizikovější než použití zimních protektorů.

Autor:




Nejčtenější

Muzeum veteránů v Nové Bystřici sídlí v budově staré industriální textilky. Na...
Cadillac, jeden ze symbolů USA, slaví 115. narozeniny

Cadillac, nejlépe růžový, je jedním ze symbolů svobodomyslného životního stylu i prosperity Spojených států. Firmu, která proslula výrobou luxusních vozů...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Řidičovy ruce kryjí stylové blastery.
Speciál pro vysokorychlostní turistiku má duši supersportu

Recept na výrobu tohohle bombarďáku není složitý. Vezměte jeden supersport, odmontujte maximum kapotáže, instalujte zvýšená řídítka, vysoké plexi, cestovní...  celý článek

Nové logo Škoda
Škoda pokračuje ve vývoji levného auta pro rozvojové trhy

Koncernu Volkswagen už roky chybí ultralevné modely pro rozvojové trhy. Takový projekt se naposledy pokoušel vytvořit s indickou automobilkou Tata a hlavní...  celý článek

Veteránský závod Sachsen Classic 2017
OBRAZEM: Smečka škodovek ozdobila veteránský závod u českých hranic

Ne rychlost, ale pravidelnost a přesnost rozhodují o vítězích veteránských setinových rally. Například je třeba ujet 150 metrů za 15 sekund. V druhé půlce...  celý článek

Další z rubriky

Německá kancléřka Angela Merkelová zahájila kampaň před zářijovými...
Německá kancléřka už uvažuje o konci dieselů a kritizuje automobilky

Německý automobilový průmysl se dopustil vážných chyb a přišel o důvěru, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla to v rozhovoru s televizí...  celý článek

Fiat Ottimo
Číňané jsou na nákupech, teď krouží kolem Fiatu a Jeepu

Čínští výrobci podle informátora magazínu Automotive News teď velmi intenzivně studují nejen značky Fial a Jeep, ale celou italsko-americkou automobilku. V...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.