Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Protektory zažívají renesanci. Díky ekonomické krizi

  14:18aktualizováno  14:18
Vypadá to jako Americký sen ve valašském vydání. Luděk Vraník si před dvaceti lety otevřel v rodné Trnavě pneuservis a pak se na zkoušku pustil do výroby protektorů. Dnes jeho firma Pneu Vraník nemá v České republice konkurenci a ve výrobní hale ve Slušovicích produkuje přes 150 tisíc plášťů ročně.

Prodeje protektorů rozhýbala krize | foto: Jan Váca, iDNES.cz

Firma Luďka Vraníka vyrábí ve Slušovicích nejvíce protektorovaných plášťů v Česku. Laicky řečeno: ze starých pneumatik dělá nové. Ty stojí méně a mají pořád slušnou trvanlivost. Vraník věří, že i budoucnost.


Součástí firmy je i velkoobchod nových pneumatik. "Když jsme začínali, lidé nás odrazovali. I přes počáteční potíže jsme ale uspěli," říká dvaačtyřicetiletý Vraník.

Proč jste se pustil právě do výroby protektorovaných pneumatik?
Když jsem si v roce 1992 otevřelpneuservis, tak jsem zjistil, že v oblasti  protektorů je díra na trhu. Pár výrobců tady bylo, ale jejich kvalita nebyla dobrá. Tak jsem se rozhlédl po Evropě a našel obchodního partnera v Itálii, která je protektorovou velmocí. Ten nám dodával pneumatiky a my jsme je prodávali. A poptávka rostla.

Takže jste se rozhodli, že začnete vlastní výrobu protektorů?
Ano. Navíc pro Italy nic nebyl problém, ale dodávky vázly. Tak jsme v roce 1997 koupili první výrobní linku a začali s výrobou.

Jaký byl rozjezd?
První tři roky to vypadalo na totální krach. Topili jsme se v dluzích. Nějak jsme to ale přečkali a začali nabírat dech. Objem výroby se pak každý rok zdvojnásoboval, později se zvedal o 50 procent. Teď jsme na růstu asi 20 procent ročně. V roce 2007, když už jsme vyráběli 140 tisíc osobních pneumatik ročně, se ale růst zastavil.

Proč? Krize přece přišla později.
Ekonomika byla nahoře, lidé měli dost peněz a ceny nových pneumatik spadly dolů. Tím nám poklesla výroba asi o 25 procent. Přemýšleli jsme, co dál. Rozhodli jsme se, že začneme vyrábět i nákladní pneumatiky. Pak se ekonomika zase zhoršila, což nastartovalo náš růst.

Takže krizi vítáte?
Zní to divně, ale je to tak. Alespoň co se týká poptávky. Má to ale i odvrácenou stranu. Současnou krizi doprovází výrazně zhoršená platební morálka obchodních partnerů. Firmy jsou na ekonomické hranici přežití, faktury platí dva i tři měsíce po splatnosti. Některé krachují.

Jaký je rozdíl v ceně a kvalitě mezi protektorovanou a novou pneumatikou?
Naše výrobky jsou asi o třetinu levnější. Troufám si ale říct, že děláme kvalitní pláště, které co do životnosti obstojí vedle nových. Vycházíme ze skandinávských vzorů, které jsou v zimě vhodné do zdejších kopců i na špatné cesty.

Vyrábíte i nějaké speciality?
Máme například islandskou licenci na výrobu pneumatik s obsahem křemičitého písku, který zlepšuje jízdní vlastnosti, hlavně přilnavost na namrzlých vozovkách. Kupují je i ti, kteří nad protektory mávnou rukou.

Kromě ekonomické situace jste závislí i na počasí?
Výrazně závislí. Loňská zimní sezona nebyla ideální, bylo teplo a lidé nekupovali zimní pneumatiky. Na letošní rok jsme proto v plánu mírně ponížili výrobu osobních plášťů, počítáme ale s nárůstem pneumatik pro nákladní vozy.

Kde získáváte staré pláště a kam dodáváte nové?
V Česku máme asi tisíc nasmlouvaných servisů, které nám posílají ojeté pneumatiky a my jim dodáváme protektory. Nakupujeme také v Německu či v Anglii.

Jak rozšířené je protektorování v zahraničí? Není to výsada chudší východní Evropy?
Není, jde o celoevropskou záležitost. Protektorování funguje velmi dobře kromě Itálie také třeba v Německu, Španělsku, Portugalsku. Musíte mít na paměti, že se tak může dosáhnout velkých úspor. Navíc protektorování méně zatěžuje životní prostředí než výroba nových pneumatik.

Jaká je u nás konkurence?
V osobních pláštích je slabší, v nákladních o něco větší. Od konkurence se ale odlišujeme tím, že děláme protektorování za tepla, které je kvalitnější a je při něm obnovena i bočnice pneumatiky. Odpadá tak problém s párováním pneu. Našimi zákazníky jsou jednotlivci i velké firmy, které od nás berou desítky
tisíc pneumatik. Obouvali jsme i zlínský dopravní podnik.

Kolik jste investovali do technologií?
Od začátku tak 100 milionů korun. Loni jsme navíc otevřeli novou výrobní halu ve Slušovicích, která nás vyšla na 75 milionů korun. Tato investice by se měla časem vrátit. Čekali jsme, že dosáhneme na peníze z Evropské unie. Protektorování je totiž formou recyklace. Bohužel jsme neuspěli.

Jste majitel i ředitel firmy?
Do roku 2007 jsme tady bývali se ženou velmi intenzivně. Já jsem měl na starost výrobu, ona ekonomiku a účetnictví. Rozhodli jsme se ale, že už to stačilo. Přijali jsme ředitele i hlavní účetní. Teď řeším spíše další směrování firmy.

Jak vidíte budoucnost vašeho oboru v horizontu 10 až 20 let?
V roce 2004 si všichni mysleli, že protektory skončí, že je to minulost, která bude nahrazena produkcí nových pneumatik. Dnes ale zažíváme doslova renesanci protektorů, které jsou zajímavé i z obchodního hlediska. Při jejich prodeji lze pořád vytvořit velmi zajímavé marže, zhruba 20 procent. U běžných pneumatik se pohybují mezi 2 až 4 procenty. Souvisí to s nízkými výrobními náklady na protektory.

Zdá se tedy, že se vám podnikatelský záměr vydařil.
To si troufnu říct ve chvíli, kdy splatím úvěr.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.