Výzkum zaměřený na bezpečnost provozu a rychlostní limity ukázal, že názory častých řidičů, kteří řídí denně nebo několikrát týdně, a neřidičů se naprosto rozcházejí.
Piráty silnic jsou spíše mladší řidiči a ti, kteří jezdí často. Takoví šoféři více překračují povolenou rychlost, myslí si, že omezení rychlosti má malý vliv na bezpečnost na dálnicích a hlasují pro zvýšení rychlostního limitu, nebo jeho zrušení.
Proti tomu jsou dvě třetiny svátečních řidičů, kteří souhlasí se zachováním současného stotřicetikilometrového limitu na dálnici. Téměř vždy dodržují rychlostní omezení a myslí si, že omezení rychlosti má zásadní vliv na bezpečnost na dálnicích.
"Zvýšit rychlost na dálnicích není třeba," říkají ve výzkumu především respondenti, kteří řídí méně často. Pravidelní řidiči jsou ve větší míře pro zvýšení nebo odstranění rychlostních limitů. Šestnáct procent by souhlasilo se zrušením rychlostního omezení, jako je tomu například v Německu, pro zvýšení limitu na stošedesátku je 32 % respondentů.
Rychle chtějí jezdit mladší, starším současný stav vyhovuje. V nejmladší věkové kategorii - do 29-ti let, je pro zvýšení nejvyšší povolené rychlosti nadpoloviční většina respondentů (53 %). Naopak čím starší dotazovaní, tím více se přiklánějí pro stávající 130kilometrové hranici. Ve věkové skupině nad 60 let tvoří zastánci současných 130 km/h dokonce 68 %.
"Vzhledem k rozmanitosti vozového parku a řidičských schopností si myslím, že se maximální rychlost zvedat nemá," říká automobilový publicista a analytik Petr Buček. "Nebylo by to rozumné ani kvůli konstrukci většiny dálnic, které nebyly stavěny pro rychlosti přes 130 km/h," pokračuje.
"Spíše si myslím, že by se na dálnicích měla maximální rychlost snížit všude tam, kde dálnice míjejí velká města. Například dálniční průtah D1 okolo Brna by měl být s omezením na 100 nebo 80 km/h. Nejen kvůli bezpečnosti, protože tam hodně aut z dálnice sjíždí a najíždí na ni. Ale i kvůli hluku. Pomaleji jedoucí auta obtěžují své okolí mnohem méně. Kdo jel někdy po dálnici do Mnichova přes Regensburg, ví, že v Německu ale i v dalších zemích je to zcela běžné."
Rychle nebo bezpečně? 50 na 50...
Polovina respondentů si myslí, že omezení rychlosti má zásadní vliv na bezpečnost. Respondenti, kteří neřídí vůbec se spíše kloní k názoru, že omezení rychlosti má na bezpečnost zásadní vliv (58 %).
Oleg Spružina, šéf TÜV Süd Auto CZ k tomu říká: "Ať už je auto sebebezpečnější, určité vysoké rychlosti už nezvládá lidské tělo. Z pohledu rizika případné nehody je samozřejmé, že čím nižší rychlost, tím lépe."
"Podle mého rychlostí limity na dálnici velký efekt nemají, " pokračuje Spružina. "Je však třeba upozornit, že při vysokých rychlostech se razantně zkracují doby, ve kterých musí řidič reagovat."
"Jakmile si řidiči na omezení zvyknou, snižuje se jejich pozornost a ostražitost," zamýšlí se Oleg Spružina. "V Rakousku se dokonce ukázalo, že vyšší rychlost na dálnicích má pozitivní vliv na plynulost jízdy, a dokonce se to ani nijak negativně neprojevilo na nehodovosti."
Překračovat rychlost je v módě
Analytiky zajímalo, do jaké míry si řidiči dokáží překračování rychlosti přiznat. 57 % z tisícovky dotázaných řidičů přiznalo, že občas nedodrží rychlostní limity, 11 % dokonce překračuje povolenou rychlost o více než 20 km/h.
Sváteční řidiči dodržují rychlostní omezení více – jen asi 40 % přiznává překračování nejvyšší povolené rychlosti. 60 % řidičů, kteří usedají často za volant přiznává, že občas rychlostní omezení porušuje. Výraznější překračování rychlosti (o více než 20 km/h) přiznává z častých řidičů každý osmý.
Použít mýtné brány pro měření rychlosti považuje za dobrý nápad přes 80 % respondentů. Touto myšlenkou jsou méně nadšeni častí řidiči, což je pochopitelné vzhledem k jejich většímu sklonu k překračování rychlosti.
"Průzkum jasně ukazuje, že mezi českými řidiči jsou dvě skupiny, které se hodně odlišují v řidičské praxi. Na jednu stranu ti, kteří výborně ovládají auto díky tomu, že ročně najedou opravdu mnoho desítek tisíc kilometrů. Na druhé stojí straně sváteční šoféři s nesrovnatelně menšími zkušenostmi, " shrnuje výsledky průzkumu analytik Petr Buček.
"Také rozdíly ve výkonu aut jsou u nás hodně velké. A kde jsou rozdíly, vzniká na silnicích spousta nebezpečných situací, které mohou skončit nehodou. Úplně jinak by se jezdilo na zdejších silnicích, kdyby auto ovládali všichni stejně a měli podobně výkonné vozy. Pak by k tolika kritickým situacím nedocházelo. Což je ale nereálné," uzavírá Buček.
