Autofotka týdne: První dálnice byla v Itálii, měla otevírací dobu

Za první skutečnou novodobou dálnicí světa je považována italská "Jezerní dálnice" (Autostrada dei Laghi), kterou navrhl Piero Puricelli. První část z Milána do Varese byla otevřena 21. září 1924. Italský stavitel tak představil nový typ cesty, jejíž náklady budou hrazeny zpoplatněním pomocí mýtného.

Italové v roce 1924 slavnostně otevřeli dálnici A8 mezi Milánem a Varese. | foto: archiv iDNES.cz

Asi padesátikilometrová jednoproudá dálnice nebyla příliš využívaná, protože tehdy v Itálii jezdilo sotva 85 000 aut.

Autostrada dei Laghi (oblast jezer Como, Varese, Lugano, Lago Maggiore) je dílem Piera Puricelliho, rodilého Miláňana, který žil ve Varese. A právě mezi těmito dvěma severoitalskými městy postavil za patnáct měsíců a devadesát milionů tehdejších lir první dálnici, bylo mu čtyřicet let. Puricelli chtěl postavit "cestu jen pro automobily" vyhrazenou pro rychlou jízdu bez chodců, cyklistů a povozů. Průměrně na stavbě pracovalo každý den 4 tisíce dělníků. Ještě v průběhu stavby, 26. března 1923, přijel na stavbu na inspekční cestu tehdejší předseda vlády Benito Musolini.

Jako první ozkoušel první veřejnou (a první zpoplatněnou) dálnici ma světě, dnes pojmenovanou A8, 21. září 1924 italský král Viktor Emanuel III. Vyrazil přesně v půl třetí odpoledne se svou osmiválcovou Lancií Trikappou na 4,6 litru. Italský panovník z rodu Savojských zastavil v každém městě, které míjel, vítala ho tam místní honorace, hrála kapela, ozdobené stromy, vlajky, zastřižený trávník... 

Puricelli poté svezl novináře po dálnici se svým vozem dnes dávno zaniklé značky Isotta Fraschini. Reportér římského deníků La Tribuna to popsal jako "příjemné svezení po betonu hladkém jako parket". Italský stavitel při tom zapáleně vyprávěl o dalším rozvoji italské dálniční sítě. Itálie měla v té době ale velmi daleko k průmyslové velmoci, kterou se stala o desítky let později. Vcelku bohatý sever a zaostalý a chudý jih dělil Itálii už tehdy, stejně jako dnes. Fiat sice patří k nejstarším automobilkám světa a v roce 1924 existovala už čtvrt století, ale automobilismus teprve "řadil dvojku". V celé Itálii napočítali rok před otevřením dálnice 84 687 čtyřkolových vozidel (aut, autobusů, náklaďáků), dnes jich je na Apeninském poloostrově registrováno přes 36 milionů. Puricelli také odhadoval, že v prvních letech projede po dálnici denně tisíc aut, ještě rok po otevření to bylo asi 800 aut, v roce 1938 to asi dva tisíce.

Hned po otevření začali do Itálie jezdit za inspirací dopravní inženýři z jiných zemí. 

Dálnice měla otevírací dobu

Jezerní autostráda vypadala samozřejmě jinak než dnes a měla jiný režim. Pro každý směr byl vyhrazen jen jeden jízdní pruh, celková šířka dálnice byla 11 až 14 metrů (z toho 8-10 metrů zpevněných), vozovka byla vyskládaná z betonových panelů tloušťky 18-20 cm. Otevřená byla od šesté ranní do půlnoci. Zřízenec vybíral za použití dálnice mýto. V roce 1925 stála cesta z Milána do Varese od 12 do 20 lir podle výkonu, motorky platily devět lir. Zpáteční jízda byla s dvacetiprocentní slevou. Dnes se platí 3,2 eura.

Na ani ne padesátikilometrové dálnici bylo 35 přejezdů a 71 podjezdů, 17 mýtných stanic a každých pět kilometrů nájezd, celkem 100 kilometrů obslužných a připojovacích komunikací. Nejdelší rovinka byla 18 kilometrů dlouhá.

Necelý rok po otevření přibylo k dálnici dalších 24 kilometrů (Lainate-Como, dnes A9) a chvíli poté ještě 11 kilometrů (dnes A8/A26).

Na lombardskou dálnici na devadesátiny otevření, které se slaví právě 21. září, sezvali organizátoři veteránský sraz. Podle italského magazínu Quattroruote přejede po důležité dálnici z Milana do Varese na sedmdesát veteránských aut a třicítka motorek.

Zajímavosti o dálnicích

•  Někdy se považuje za první dálnici světa berlínská Automobilová dopravní a zkušební dráha (AVUS), která byla otevřena již v září 1921. Devítikilometrový okruh AVUS ale nebyl podle odborníků veřejnou silnicí, nýbrž spíše testovací dráhou, ostatně až do roku 1998 byl užíván jako závodní dráha.
• Silniční a dálniční síť světa nyní měří přes 64 milionů kilometrů. Nejdelší síť na světě je v USA, kde je na 6,6 milionu kilometrů silnic a dálnic, druhá je Indie a třetí Čína. Nejvíce dálnic na obyvatele mají ale Spojené arabské emiráty.
• Nejdelší mezinárodní dálnicí je Panamerická dálnice, která v délce asi 48.000 kilometrů spojuje mnoho zemí v Severní, Střední a Jižní Americe, nejdelší dálnicí uvnitř jednoho státu je 14.500 kilometrů dlouhá okružní australská Highway 1.
• Nejvýše položenou dálnicí světa je ve výšce na 4700 metrů vedoucí Karákóramská dálnice mezi Pákistánem a Čínou.
• Na území nynější ČR byl první dálniční úsek s délkou délka 21,3 kilometru otevřen 12. července 1971 na dálnici D1 mezi Prahou a Mirošovicemi. Nyní síť dálnic a rychlostních silnic měří 1242 kilometrů.
• Podle historiků vznikla nejstarší zpevněná cesta v Egyptě mezi lety 2600-2200 před naším letopočtem.
• Známé silnice pak vznikaly kupříkladu v období římské říše. V roce 312 před Krisem nechal 195 kilometrů dlouhou silnici Via Appia postavit cenzor Appius Claudius, po němž nese jméno. Římská říše vybudovala celou síť podobných přímých a pevných cest, která měřila 150 000 kilometrů.
• Síť dálkových cest budovali ale například v Jižní Americe také Inkové, jejich síť měřila 18 000 kilometrů. Nejdelší cestou se stala tzv. Velká cesta Inků, procházející celou tehdejší říší v délce 5000 kilometrů, přičemž některé úseky vystupovaly až do výšky 5000 metrů na mořem.
• Rozvoj ve stavbě dálnic ve světě pak šel ruku v ruce s nárůstem popularity aut, jejichž počet počal prudce narůstat zejména po roce 1900. První dálnice moderního typu začaly vznikat ve 20. letech 20. století v Itálii, Německu či USA.
• V USA byla již v roce 1908 postavena první silnice určená výhradně pro motorová vozidla. Nazývala se Parkway, byla na Long Islandu v New Yorku a měřila 64 kilometrů.
• Krátkou silnici výhradně pro motorová vozidla postavilo pak v letech 1929-1932 také Německo, a to mezi Bonnem a Kolínem nad Rýnem. "Životopis" německých dálnic ale začíná až 23. září 1933, kdy kancléř Adolf Hitler položil základní kámen čtyřproudé Říšské dálnice z Frankfurtu do Darmstadtu. Síť dálnic v Německu rostla překotně: v roce 1935 bylo v provozu 119 kilometrů dálnic, o tři roky později již přes 3000 kilometrů.
• Skutečnou dálnici začalo v roce 1939 připravovat i Československo, v době zahájení výstavby 2. května 1939 však již bylo okupováno Německem, které na zbytku čs. území vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava. Během války byla výstavba protektorátní dálnice zastavena, ale po válce byla obnovena. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla ale výstavba dálnic v roce 1950 ukončena. Výstavba dálnice D1 pak začala v roce 1967.

Zdroj: ČTK