Aleš Loprais se celou svoji kariéru aktivně podílí na vývoji závodních speciálů se znakem Tatra, které byl kromě loňské Silk Way Rally (jel v manu) věrný. Letošní ročník Dakaru patří k Alešovým nejúspěšnějším a je to paradoxně s technikou, která měla stát doma v garáži.
Aleš po loňské nehodě musel novou Tatru Jamal poslat do šrotu a začít stavět nový speciál. To bohužel nestihl a musel tak sáhnout po kamionu, který absolvoval už Dakar 2011.
Míry PrinceznyRozvor 4 090 mm; délka 6 500 mm, šířka 2 500 mm, výška 3 450 mm; pohotovostní hmotnost 8 800 kg. |
Jedná se o vůz Tatra 815 4x4, kterému Aleš říká Princezna. Je osazen vidlicovým vodou chlazeným osmiválcem Deutz (přeplňování dvěma turbodmychadly, mechanické vstřikování paliva) o objemu necelých šestnáct litrů (15 874 ccm) a výkonu tisíc koní! Ještě zajímavější je točivý moment motoru 3 500 Nm. Díky tomu je motor schopen 8 800 kg těžké auto rozhýbat na maximální rychlost 180 km/hod.
Rám je typicky tatrovácký s nosnou rourou, k níž jsou přichycena výkyvná ramena - polonápravy. To je kopřivnická specialita, kterou Tatře celý svět závidí. Alešovi unikátní podvozek pomáhá především v hodně náročném terénu, kde je tatra nepřekonatelná.
Při jízdě v písku má řidič možnost upustit, nebo přifouknout pneumatiky díky automatickému dohušťování. Každé kolo pruží na vzduchovém měchu, který lze rovněž dofukovat v závislosti na podmínkách na trati. O tlumení se starají dva tlumiče FRT na každém kole.
Dakar 2013Zpravodajství z letošního ročníku sledujte ZDE |
Kokpit je podobný rallyovým speciálům, do pohodlné velké kabiny, kde šoféři brázdící Evropu chodí jen v pantoflích, má hodně daleko. Místa v závodní kabině je nejen kvůli bezpečnostní kleci poskrovnu. Prostřední sedačka třímístné kabiny je na motoru a usedá na ni zpravidla navigátor, protože je odsud nejlepší výhled na trať.
Navigátor má před sebou pořadatelskou GPS, měřiče ujeté vzdálenosti a další přístroje pomáhající s navigací a bezpečností. V kabině má ještě místo mechanik, který pomáhá s navigací.
Úkolem kopilotů je rovněž sledovat přístrojovou desku a kontrolovat, zda je v pořádku teplota motoru, tlak oleje atd. Aleš se tak může soustředit jen na samotné řízení.
I jeho pracoviště je upravené pro závody. Má v autě speciální volant, který s tím originálním nemá nic společného. Aleš má také sedačku vyrobenou na míru. Naopak převodovka je upravená z původní tatry. Má deset stupňů a je kombinovaná s další dvoustupňovou převodovkou. Celkově tedy v kamionu můžete zařadit dvacet rychlostí, to chce v závodním režimu už opravdu hodně zkušeností.
V autě je samozřejmě i povinná výbava: hasicí přístroje, bezpečnostní set (lékárna, maják, deka...), nádrž s vodou, lopaty na písek a vyprošťovací plechy. Vzadu na korbě jsou pak náhradní pneumatiky a nářadí pro nutné opravy.
Jako doprovod pak s sebou má Aleš dvě doprovodné tatry, z nichž jedna slouží pro servis auta a druhá jako bydlení pro jezdce. Navíc má tým k dispozici takzvaný Press Car, to je pick-up Mitsubishi L 200 s bezpečnostní klecí a sedačkami, které smí na trať rychlostních zkoušek.
Loprais tradičně patří mezi nejambicióznější české jezdce. I když rallye, která se dnes jezdí na jihoamerickém kontinentu ještě nedokončil, loni se domů vrátil se zlomenými obratli.
Princezna si letos brousila zuby na celkové vítězství v nejnáročnějším závodu planety a nakonec jí v tom zabránila banální závada v podobě rozbité baterie. V celkovém pořadí šestý Aleš má teď hodinu a půl ztráty na vedoucího Rusa Nikolajeva s kamazem, sympaticky se však nevzdává a bojuje o etapové úspěchy. Dakarská rally končí v sobotu 19. ledna.