Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reflexní prvky budou povinné. Noste je na nohou, radí expert

aktualizováno 
V listopadu a prosinci za posledních 14 let zemřelo celkem 830 lidí, což je dvojnásobek počtu proti ostatním měsícům. Na vině je zejména zhoršená viditelnost osob na komunikacích, uvádí ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Pokud se v noci musíte pohybovat po vozovce, noste reflexní vestu a co nejsvětlejší oblečení. | foto: Jaroslav Halamka, iDNES.cz

Jízdu v následujících měsících budou znepříjemňovat plískanice, kluzké silnice, mlha a hlavně tma po ránu i brzy večer. Právě v podzimním a zimním období dochází v důsledku snížené viditelnosti k nejčastějším střetům automobilů s chodci. Policie spolu s oddělením Besip v rámci bezpečnostní akce rozdá 18 tisíc reflexních pásků.

Chodci jsou podle vedoucího Besipu Martina Faráře jedinou skupinou usmrcených osob při dopravních nehodách, které více umírají v noci než ve dne. Osm z deseti obětí umírá mimo přechody. V zimním období chodci nejčastěji umírají ráno mezi 06:00 a 07:00, kdy ještě není úplně světlo, a odpoledne po 16:00, kdy se stmívá.

Podívejte se, jak řidič vidí chodce bez reflexních prvků a s nimi:

Listopad je pro chodce nejnebezpečnější měsíc

Nejvíce sražených je na silnicích 1. třídy, i když na těchto komunikacích má počet případů klesající tendenci. Naopak na komunikacích nižších tříd množství usmrcených roste. Nejméně fatálních incidentů s chodci je na dálnicích.

„Většina z těchto tragických nehod se stala právě v podzimním období v ranních, nebo večerních hodinách, tedy v době, kdy jsou všichni, kteří se pohybují na vozovce, na chodníku, ale třeba i na přechodu pro chodce vystaveni riziku, že je řidiči neuvidí,“ upozorňuje společnost Goodyear. Podle statistik je pro chodce nejrizikovějším měsícem listopad.

V prosinci a lednu na řidiče čekají dlouhé hodiny za volantem bez slunečního svitu a výrazně se zvyšuje možnost vážné dopravní nehody. I když řidiči ujedou v noci jen pětinu z celkově najetých kilometrů, stane se téměř 50 procent všech těžkých dopravních nehod v noci, nebo za šera.

Letos od ledna do září zemřelo na silnicích 68 chodců, ale podle odhadu Besipu toto číslo do konce roku stoupne na zhruba 116 osob. Na poslední tři měsíce tak připadají více než dvě pětiny usmrcených. Chodci jsou po řidičích osobních aut a jejich spolujezdcích třetí nejpočetnější skupinou v počtu usmrcených. Až za nimi následují motorkáři a cyklisté.

Auta mají povinnost svítit, ale chodci, přestože jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější, zatím takovou povinnost nemají. Na ministerstvu dopravy je však už připravený zákon, který by používání reflexních prvků nařídil.

Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, který je nyní v připomínkovém řízení, počítá se zavedením povinnosti pro chodce pohybující se po neosvětlené krajnici nebo okraji vozovky mít na sobě reflexní prvky.

„Každý chodec by měl vědět, že v tmavém oblečení je ve tmě na silnici téměř neviditelný. Řidič, který včas chodce neuvidí, nedokáže rychle zareagovat a chodci se bezpečně vyhnout,“ vysvětluje Katarína Ardová z Goodyearu. Je tedy velmi důležité, aby řidič včas chodce či cyklistu uviděl. K tomu dobře poslouží jakýkoliv reflexní prvek, který dokáže odrážet dopadající světlo od reflektorů vozidla.

S reflexními prvky je chodec pro řidiče viditelný až na 200 metrů, naopak pokud má oblečení černé nebo modré barvy, je to jen 18 metrů. Reflexní prvky ovšem příliš nefungují za mlhy, deště nebo sněžení.

V některých zemích se počet úmrtí zmenšil povinným užíváním reflexních vest pro chodce. Reflexní prvky mohou za zhoršené viditelnosti snížit účast chodce na smrtelné nehodě až desetkrát. Kromě vesty je vhodným řešením například batoh nebo bundy s reflexními prvky. „Zjistili jsme, že je lepší, když se světlá plocha hýbe,“ říká Robert Šťastný ze Škody Auto. „Reflexní prvky je tedy lepší mít na končetinách, kterými hýbeme, než na těle nebo batohu,“ dodává.

Autoři: ,


Témata: Tomáš Lerch




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.