Renault 16: pětidveřová revoluce slaví kulatiny

pátek 23. prosince 2005
15

Letos slaví firma 40. výročí od zahájení produkce oblíbeného Renaultu 16. Zlatá šedesátá léta přinesla v západní Evropě velký hospodářský rozmach. Lidé vydělávali více, za své peníze si chtěli také více užít. Automobilky jim vyšly vstříc vozidly nové koncepce. Jedním z nich byl nezapomenutelný Renault 16.

Renault 16 byl prvním ze série modelů této francouzské automobilky - podle filozofie voiture á vivre, tedy automobilu pro život, která se o dvacet let později stala celofiremním heslem.

Byl to neobyčejně zdařilý pětisedadlový rodinný vůz, prostorný a pohodlný, s originálním designem a výklopným víkem v zádi, často nazývaným pátými dveřmi.

Bez primátu, ale se zásluhou
Zajímavé ovšem je, že přestože si Renault na páté dveře nárokuje prvenství, nemá stejně jako jiní v mnoha podobných případech pravdu, neboť v tomto ohledu jej předešly jiné sériové automobily: například pozapomenutá britská značka Austin A40 Countryman (1959) nebo italská, dnes stejně upadlá značka Autobianchi Primula (1964).

Nicméně Renaultu 16 nelze upřít největší zásluhy za rozšíření této koncepce, která dodnes tvoří přes polovinu produkce všech osobních automobilů. Jeho vyspělou konstrukci a vyvážený design ocenila evropská jury odborných novinářů čestným titulem Vůz roku 1966.

RENAULT 16

* Premiéra v březnu 1965 (Ženevský autosalon)

* Produkce 1965 až 1979

* Největší změny v roce 1973 (pětistupňová převodovka)

* Celkem vyrobeno 2 139 000 vozů všech typů

Reprezentant s pytli cementu
V šedesátých letech se do Československa dováželo jen pár modelů ze západní Evropy… a Renault 16 k nim patřil. Ve čtenářské anketě časopisu Svět motorů, vylosované na srazu Renault Clubu v červnu 1967 ve Svratce, vyhrál mezi sto tisíci respondenty hlavní cenu, Renault 16, mladý dělník obuvnické továrny ve Zlíně. Svůj Renault 16 pak využíval pro rodinné výlety, ale také s ním taxikařil. Později se R16 uplatnil i při stavbě rodinného domku.

Majitel si nemohl prostornou šestnáctku vynachválit. „Kromě cihel a nejtěžších věcí jsem v tom autě odvozil všechno, co bylo potřeba, i pět metráků cementu najednou,“ uvedl po letech tehdejší výherce Karel Krystyník pro knížku Renault v českých zemích, kterou napsal Jan Tuček, znalec francouzských automobilů.

Šestnáctka jako revoluce
Proti svým předchůdcům, modelům Renault Dauphine, R8 a R10 s motory vzadu byl Renault 16 doslova revoluční. Vpředu podélně uložený motor 1,5 litru o výkonu 63 koní poháněl přední kola prostřednictvím čtyřstupňové převodovky. Pětidveřový sedan o celkové délce 4,23 metru měl kuriózně různý rozvor náprav vlevo a vpravo: 265 centimetrů byly od sebe vzdáleny osy kol vpravo, ale 272 centimetrů vlevo.

Rozdíl ve vzdálenosti zadních, nepoháněných kol od předních způsobovala nutnost naskládat na podvozek torzní tyče sloužící k pérování. Šestnáctka dosahovala rychlosti 145 km/h a průměrně spotřebovala 9,5 l/100 km.

Kromě zmíněných pátých dveří ve splývající zádi, tedy podle dnešní terminologie karoserie hatchback, se nový Renault 16 chlubil tlakově odlévaným hliníkovým blokem motoru, modernějším alternátorem místo dosud obvyklého dynama jako zdroje elektrického proudu, nezávisle zavěšenými koly a čtyřmi kotoučovými brzdami.

Zasloužilý pamětník
Výroba se po premiéře na autosalonu v Ženevě na jaře 1965 rozběhla v červnu v nové továrně ve francouzském městě Sandouville. Celkově zde do ukončení v roce 1979 vzniklo přes 1,8 milionu vozů. Další zhotovila v době největšího zájmu, a tedy i největší slávy (do roku 1973) druhá montážní linka ve Flinsu.

Dnes už nevídaný, téměř patnáctiletý výrobní cyklus přinesl řadu odvozených modelů, jako například typ 16 TA se samočinnou převodovkou (1969), sportovní 16 TS se zvýšeným výkonem (1968) a také nejvýznamnější facelift v podobě typu 16 TX (1973). Ten mimo jiné dostal jako první z osobních automobilů Renault pětistupňovou převodovku.

V letošním roce tedy slaví výrobce 40. výročí od zahájení produkce tohoto veleúspěšného vozu.