Má smysl o něj v autobazaru zavadit pohledem a posadit se za jeho volant?
Renault 19 je zástupce "golf-třídy" (nižší střední), vyráběný v letech 1988 až 1995. Existuje v různých verzích, z nichž nejdůležitější jsou dvě.
Tří, a pětidveřový hatchback a čtyřdveřová limuzína, prodávaná pod označením Chamade. Nechyběl ani kabriolet. Kombíkáři si bohužel musejí nechat zajít chuť.
Spektrum pohonných jednotek bylo také poměrně bohaté, od karburátorového motoru 1.4 až po sportovní verzi 1,8 16V a samozřejmostí byly i diesely.
Přestože od ukončení výroby tohoto vozu uplynulo již takřka desetiletí, stále se jedná o velmi populární ojetinu. V žebříčku nejprodávanějších ojetin drží 12 místo.
„Devatenáctek“ můžeme na silnicích potkat poměrně velké množství a ani v autobazarech se obvykle příliš neohřejí. Jaké jsou klady a zápory tohoto auta? Pro koho se hodí?
Má smysl si je i dnes pořizovat? Povíme si něco o jedné, která byla vyrobena v automobilovém středověku, tedy v roce 1989. O zkušenosti s několikaměsíčním provozem tohoto stroje se podělil jeden z našich čtenářů.
Z laciného kraje
Ojetina v nejnižší cenové kategorii se díky rozmanitosti modelů hodí jak pro malou rodinu, tak pro studenta či pracujícího.
Pětidveřový hatchback Renault 19 1.8I r.v. 1989 (po výměně karoserie) v provedení GTS stál v ostravském autobazaru 55,000 Kč. Částka představuje v rozsahu cen devatenáctek nižší střední hladinu, je možné sehnat auta jak o deset tisíc levnější, tak i o čtyřicet dražší.
|
Rozměry |
|
Výška: 1.40 m - 1.42 m |
|
Šířka: 1.684 m - 1.696 m |
|
Délka: 4.158 m - 4.166 m |
Renault 19 se vyráběl sedm let a to v nepřeberném množství verzí. Ojetiny, které dnes pořídíte jsou v různém stavu, mívají většinou rodokmen sahající za německé hranice. Mají různou výbavu, pohonné agregáty i karoserie. Do R19 se montovaly posilovače řízení, vyhřívaná sedadla, elektricky ovládaná okénka (zejména modely tzv. Phase 2 vyrobené po roce 1992), palubní počítače, automatická klimatizace a další výbava.
|
Vývoj Renaultu 19 trval 45 měsíců. |
Posedíte si
Dva hlavní pocity, které si řidič z R19 odnese, jsou prostornost a vzdušnost (daná velkými prosklenými plochami). Cestující na předních i zadních sedadlech mají dostatek místa pro nohy i nad hlavou. Sedadlo řidiče má nastavitelný sklon, posuv, výšku a tuhost opěrky, spolujezdec je o poslední dvě vlastnosti ochuzen. Nechybí výškově nastavitelný volant. Pedály jsou pohodlné a řadící páka, pro českého řidiče ovlivněného výrobky AZNP Mladá Boleslav, nezvykle krátká. Zpátečka se řadí na místo jedničky po zvednutí "prstýnkové" pojistky.
Kufr hatchbacku má základní objem 436 litrů. V případě potřeby jej lze zvětšit sklopením opěradel zadních sedadel. Pod podlahou kufru je uloženo rezervní kolo a v jeho bocích jsou praktické prostory pro pevné uchycení zvedáku a dalšího povinného vybavení vozidla. Mechanismus spouštějící rezervu ale majitele zradil, v potřebných chvílích s ním nebylo možné pohnout (ovládá se klíčem zvedáku).
|
Součinitel aerodynamického odporu Cx je 0,30 |
Jedeme
Benzínový motor 1.8 se vstřikováním, s řízeným katalyzátorem a výkonem 96 koní (71 kW) startuje bezproblémově i za studeného počasí. Stabilizace volnoběhu na necelých 1000 otáček nastává až v okamžiku, kdy se motor po několika sekudách prohřeje. Renault má příjemný „odpich“, ale vzhledem ke stáří vozidla se to s ním nedoporučuje přehánět. Rozjezd je plynulý a působí bezpečným dojmem, pokud je ovšem auto zahřáté.
Testovaný model nemá posilovač řízení, který se jinak do R19 často montoval. Přesto se dá říct, že řízení je vcelku plynulé a lehké. S jízdou souvisí něco, co fanoušci nazývají francouzskou jízdou a odpůrci mořskou nemocí. Renault má velmi měkce nastavený podvozek. Jinými slovy; auto se v zatáčkách hodně naklání, nicméně na silnici sedí pevně.
Jistým problémem R19 jsou brzdy. Renault, zejména pětidveřový hatchback je poměrně velké a těžké auto. Kotoučové brzdy vpředu a bubnové vzadu pak ani pokud jsou v dokonalém stavu nenabízejí takový účinek, jaký by byl vozidlu adekvátní. Popisovaný exemplář nemá ABS, při brzdění je třeba si nějakou dobu zvykat a být ostražitý. Tento dojem zůstal i po usednutí do několika dalších aut stejného typu a výrobní řady, takže asi nejde o individuální odchylku jediného vozu, ale spíše o jednu z jeho vlastností.
Při běžném, nikoliv každodenním, ježdění v městském provozu a na dálnici si Renault 19 1.8i bere v rozsahu od 5,9 po 6,7l benzínu Natural 95 na sto kilometrů. Je otázkou, jak se na spotřebě projeví zimní provoz.
Co zabolelo
Po čtyřech měsících provozu a asi 5000 ujetých kilometrů se na autě, které má dle údaje tachometru ujeto asi 150tKm neobjevila žádná závada, která by znemožňovala provoz. Projevilo se několik drobnějších poruch. Nejvíce zlobí elektroinstalace: popraskalo několik žárovek podsvětlujících palubní desku, neposlušné bylo ovládání elektrického střešního okna atd.
Kromě těchto problémů jsou u R19 popsány chronické obtíže s korozí posledního dílu výfuku a občas i spodku auta. Známé jsou také problémy s topením, elektorninstalací a s praskajícími lanky plynu a spojky. Zlobí také únikající olej, přední poloosy a ložiska zadních kol, která se ráda opotřebovávají.
|
Curriculum vitae |
| 1988: třídveřový a pětidveřový hatchback (motory: 1,4 karburátorový a se vstřikováním, max. výkon 44 kW, 1,7 - 54 kW) |
| 1989: čtyřdveřový sedan chamade |
| 1990: výkonnější motory: 1,7 - 66 kW a 1,8 16V 99 kW (průduch na kapotě) |
| 1991: kabriolet |
| 1992: modernizace, designové změny (maska, nárazníky), nové motory: 1,4 - 55 kW, 1,8 - 65 a 80 kW, turbodiesel 1,9 - 66 kW |
| 1995: ukončení výroby, nástupce: Renault Mégane |
|
!!!POZOR!!! Podělte se s ostatními o zkušenosti se svým autem. Pošlete nám na adresu auto@idnes.cz svůj "test" ojetiny. Články, které uveřejníme, odměníme honorářem. |
