Rover Mini: auto pro srdce, ne pro rozum

9. 2. 2000 - Neexistuje žádný rozumný důvod ke koupi jetého Rover Mini k využití v každodenním provozu, a přece se anglický klasik s rodokmenem sahajícím až do roku 1959 v bazarech dlouho nezdrží. A nepořizuje ho jenom Mr. Bean. I v Česku se vždy najde dost fandů, kteří mávnou rukou nad tím, že za srovnatelné peníze by dostali ve většině jiných aut víc komfortu, služeb i spolehlivosti. Kupují si pro radost kultovní kus, z něhož vane podmanivý anglický duch: i v maličkém autě se často najde palubní deska z leštěného dřeva, kožené čalounění...

Rover Mini | foto: AAA Auto Praha

Co proti tomu v očích motoristického labužníka znamená, že za volantem bude sedět nepohodlně a komicky skrčený jako na motokáře, byť karoserie minivozu působí prostorným dojmem. Že nízká kola dají pocítit i menší nerovnosti silnice, že tvrdé a krátké pérování sice chvíli dělá jízdu zajímavě sportovní, ale brzy ji mění v únavnou. Že podle německého TÜV je vůz ve všech věkových kategoriích, pokud se týká hodnocení technického stavu, na chvostu statistik ve společnosti Lady Samary, Seatu Ibiza a Citroënu 2 CV, a mezi auty staršími deseti let je dokonce vůbec nejhorší. Většina automobilů Rover Mini se na zdejší silnice dostala z Německa, kde jsou velmi rozšířené. Zájemci o koupi ojetiny by proto měli sledovat především kvalitu případné opravy po havárii, k nejvýznamnějším rizikům vozu patří rez. TÜV v té souvislosti konstatuje, že korozí trpí už pětileté exempláře. K dalším bolestem se řadí úniky oleje z motoru, nepřesné a u opotřebovaných vozů až komplikované řazení, rezervy bývají v účinnosti provozních i parkovacích brzd. Závady jsou v zavěšení kol, zlobívá osvětlení a elektroinstalace vůbec. Časté výměny žádá kontakt přerušovače. A byť je vůz poměrně jednoduchý, jsou naopak finančně náročné jeho opravy. Příklad za všechny: originální krabička pojistek je u značkového dealera stomarkovou záležitostí. Na zdejším trhu ojetin není rozhodující, jak je Rover Mini starý, důležitější je jeho skutečný stav. Skvost ze šedesátých let tak bude mnohem dražší než o dost mladší, ale neudržovaný a na rekonstrukci čekající vysloužilec zrovna dovezený z Německa. Pro orientaci lze ovšem uvést, že zachovalý exemplář z poloviny osmdesátých let nachází kupce za zhruba 35 tisíc korun a ročník 1993, který v tuzemsku patří k nejmladším z rozšířených, stává kolem 75 tisíc korun. Z klasiků Rover Mini jsou k mání vozy s motory 1.0 a 1.3 o výkonech od 30 do 46 kilowattů (41 až 63 koní), různé sportovní verze jsou v Česku málo obvyklé.

PLUSY
- kultovní a nepřehlédnutelný vůz
- trvalejší hodnota, která s časem poroste
- nevšední - až sportovní - jízdní vlastnosti
- relativně prostorná karoserie
- jednoduchá technika
- někdy pozoruhodně vybavený interiér

MINUSY
- menší komfort, spolehlivost, málo pohodlí
- malá bezpečnost
- drahé náhradní díly
- koroze
- nepřesné a se stářím komplikované řazení
- úniky oleje z motoru
- problémy s účinností brzd
- nekvalitní zavěšení kol
- závady eletroinstalace
- riziko nekvalitních oprav po haváriích v cizině

Největší konkurenti

Jestliže Rover Mini z poloviny osmdesátých let bude stát asi 35 tisíc korun a vůz ze začátku devadesátých roků má cenu kolem 70 tisíc korun, tvoří mu z podobně kultovních automobilů konkurenci ve srovnatelném technickém stavu hlavně Volkswagen Brouk ze šedesátých až sedmdesátých let za 35 tisíc až 40 tisíc korun nebo Citroën 2 CV z počátku osmdesátých let asi za 40 tisíc korun.