Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Roman Švidrnoch, MF DNES

Rychloservisy to v Česku rozjíždějí

  • 23
Náklady na opravy a údržbu jednoho vozu jsou v Česku podle studie Ernst & Young zhruba 250 eur ročně, říká Markus Stadler, šéf vztahů s investory německé firmy A.T.U. Pokud se to vynásobí počtem aut, kterých v Česku jezdí přibližně čtyři miliony, vyjde suma šestadvaceti miliard korun, kterou si mezi sebe rozdělují autoservisy.

Stadler tak rozkrývá zásadní důvod, proč německý rychloopravárenský obr, který má na domácím trhu téměř 600 poboček, začal s chutí expandovat také do Česka. Už tady má šest servisů spojených s obchodem, další čtyři by měly přibýt v příštím roce.

Vyděláváme jako v Německu
Takzvaný druhotný automobilový trh, tedy vše, co přímo nesouvisí s prodejem nových vozů, je v Česku stále lukrativnější protože představuje prakticky vše, na čem se dá v motoristické branži vydělat. Marže na prodeji nových aut jsou totiž minimální.

Kromě náhradních dílů a oprav jde o pneumatiky, výměny olejů, žárovky do světel, ale i tuningové doplňky pro automobilové nadšence.

Zvětšující se trh a a rostoucí kupní síla Čechů přilákala zahraniční firmy, které fungují na konceptu rychloservisů spojených s obchodem.

Nejde přitom o žádné drobečky. Kromě A.T.U je v Česku od loňska britský Halfords, který má doma přes čtyři sta obchodů. Domácí rychloopravárenské barvy hájí Temposervis.

Firmy se specializují jen na pravidelnou údržbu a menší opravy a vedle dílen mají ještě rozsáhlé prodejny s autodoplňky, kde mohou zákazníci utratit další peníze.

"Překvapilo nás, že si Češi už spravují auta doma minimálně. Naše pražská pobočka vydělává stejně jako zaběhlý obchod v Německu," pochvaluje si trh Stadler z A.T.U, za nímž stojí američní investiční dravci Kohlberg Kravis Roberts.

Ti firmu získali v roce 2004 za 1,45 miliardy eur od jejího zakladatele Petera Ungera, jenž ji budoval od roku 1985.

Dnes berou práci jak značkovým servisům, oproti kterým se profilují jako přibližně o dvacet procent levnější, tak i rodinným autoservisům, jimž konkurují hlavně službami.

Pokud je to možné, provádějí opravy na počkání a asistovat u nich může i zákazník. Ceny servisu jsou obvykle pevné, dopředu dané a často nekalkulují s cenami za hodinu práce.

Cílem britského Halfordsu je mít pobočky přímo v nákupních centrech nebo v jejich blízkosti, aby se běžná údržba auta mohla odbýt třeba při větším víkendovém nákupu.

Koncept rychloopraven spojených s obchodem vznikl v USA ještě před druhou světovou válkou, do západní Evropy se ale rozšířil ve velkém až v osmdesátých letech minulého století.

Mezi průkopníky patří v USA firma Pep Boys, která vznikla v roce 1921 ve Philadelphii a britský Halfords, jenž byl založen dokonce už v roce 1892.

Teprve tady začínáme
"Letos plánujeme otevřít čtyři až šest nových obchodů," říká Jiří Míča, šéf tuzemského Halfordsu, který má zatím v Česku tři provozovny. Určitě přibude letos po jedné v Hradci Králové a v Ostravě, ostatní místa jsou ještě v jednání.

Halfords už se také definitivně rozhodl, že z Česka povede útok na další východní trhy. "Jisté je Polsko, teď jen dolaďujeme, zda se tam první servis otevře už letos nebo na počátku příštího roku," dodává Míča.

A.T.U, které mám momentálně na tuzemském trhu šest poboček a nejvíce vyrostlo za poslední dva roky, nabírá letos dech k další expanzi.

"Vše si musí sednout, ale příští rok by mohly přibýt další čtyři provozovny," říká prokurista českého zastoupení Svatopluk Neuschl.

"Jsme teprve na začátku expanze. Tento rok je ve znamení růstu v Itálii a ve Švýcarsku," dodává k tomu Stadler. Prostor k růstu rychloservisy rozhodně mají. Pro srovnání: v Německu, kde tvoří druhotný autotrh přibližně 29 miliard eur, okupuje A.T.U s šesti stovkami svých  poboček jen pět procent trhu.