Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

K italskému moři vyrazte na letních gumách. Ušetříte palivo i nervy

aktualizováno  12:35
U českých řidičů není neobvyklé dojíždění zimních pneumatik v létě. V Itálii z toho ale mohou být opletačky. V extrémním případě hrozí pokuta přes 45 tisíc korun a zabavení dokladů.

Zimní pneumatika má více drážek a především jiné složení směsi použité na výrobu

Výzkum pneumatikářské společnosti Bridgestone letos ukázal, že zrovna v Itálii téměř 10 % řidičů zůstává na zimních pneumatikách po celé léto, v Dánsku je tento ukazatel 18 %. Odhaduje se, že v Česku je to více než pětina motoristů (více čtěte zde).

Při cestě k Jadranu do velmi oblíbené Itálie může na české řidiče kvůli tomu číhat nečekaná patálie. I přesto, že máme Itálii zafixovanou hlavně jako destinaci, kde sníh vidí jednou za desetiletí, jsou tam v zimních měsících povinné příslušné gumy (nahradit je ovšem mohou řetězy připravené v kufru auta). Povinnost používat se liší region od regionu, zimáky jsou ovšem předepsané i v nejjižnější Kalábrii.

Rychlostní index

Rychlostní index je součástí označení pneumatiky. Ten udává udává, do jaké rychlosti je plášť použitelný. Kód z jednoho až dvou písmen označuje maximální rychlost, kterou pneumatika dokáže vydržet po dobu 10 minut aniž by vzniklo nebezpečí. Rozpětí rychlostí je od 5 (index A1) až přes 300 km/h (ZR), nejčastěji používané jsou indexy T (do 190 km/h), H (do 210 km/h) a V (240 km/h).

Nejzazší termín, do kterého mohou regiony stanovit povinnost zimních gum je 15. květen, s podzimem to pak může být nejdříve 15. listopad. Ministerská vyhláška číslo 1049 sice neříká, že pak už musí jezdit všichni na letních gumách. Ale jasně uvádí, že pneumatika musí v létě splňovat minimálně rychlostní index, který je uvedený v technickém průkazu. Platí to nejen pro zimní gumy, ale také pro ty celoroční, které mají na bočnicích označení M+S (Mud+Snow).

Server Zipnews uvádí, že vyhláška v Itálii povoluje jezdit na pneumatikách s rychlostním indexem o jeden stupeň nižším, ovšem jen v zimním období. Gumy s vyšším rychlostním indexem auto namontovány mít může.

Pokuta za letní jízdu na pneumatikách s nižším rychlostním indexem, než je předepsáno, je v Itálii v rozmezí 420 až 1 682 eur (přes 45 tisíc korun) a následovat může i zabavení technického průkazu.

„Samozřejmě pokuta nepředstavuje jediné náklady navíc. Pokud v zahraničí přijdete o technický průkaz, musíte si zajistit odtah do nejbližšího pneuservisu. Tam si koupit letní pneumatiky a nechat si je přezout. Pak si zajistit odvoz na policejní stanici pro technický průkaz, dostat se zpátky a teprve po tomto procesu můžete pokračovat v cestě,“ vypočítává kompletní následky Vojtěch Schwangmaier, majitel e-shopu Pneumatiky.cz.

V Česku platí to samé, v zimních měsících můžete mít auto obuté pneumatiky s o stupeň nižším rychlostním indexem. Kdysi se lepila na přístrojovou desku samolepka s upozorněním na limit maximální rychlosti. Moderní vozy mají tuto funkci přímo zabudovanou. Při montáži takových pneumatik se limit nastaví do palubního počítače vozu, při jeho překročení se pak na přístrojovce objeví varovné hlášení.

Předejděte dohadům

Velký technický průkaz, kde je specifikace pneumatik k vozu zaznamenaná, s sebou do Itálie samozřejmě nevozte. V dokladech k vozu je třeba mít „malý techničák“. A tam je zaznamenaná nejvyšší rychlost vozidla. Zároveň také platí, že rychlostní kategorie pneumatik musí být shodná nebo vyšší, než je nejvyšší konstrukční rychlost vozidla. Rychlostní index obutí tedy není v dokladech od vozu, které musíte mít u sebe, přímo uvedený, odvodit se ale dá.

Policie v dovolenkových destinacích podle autoklubu ÚAMK bude mít letos spadeno kromě dodržování předpisů také na technický stav vozu. Zimní gumy se poznají na první pohled. Dohadovat se pak při silniční kontrole nad zimním obutím s italským policistou (kdo ví, zda bude mluvit jinak než italsky) rozhodně není ideální způsob trávení dovolené.

„Italové nás v tomto ohledu trochu předehnali. U nás jsou řidiči v létě omezeni pouze minimální hloubkou dezénu, která musí být alespoň 1,6 mm (v Itálii je limit stejný - pozn. red). A pak je jedno, zda se jedná o zimní, nebo letní pneumatiku, jakkoliv se bezpečnost zimních gum v létě se dramaticky snižuje,“ dodává Schwangmaier.

Italská média varují, že při použití nepovolených pneumatik bude problém také s plněním pojišťovny. „V Česku se taková situace zatím vždy posuzuje individuálně. Řeší se vliv brzdné dráhy, přilnavost a průběh škodní události s odkazem na obecné povinnosti pojištěného,“ vysvětluje marketingový ředitel ePojištění David Holý.

Zimní guma nebrzdí a žere

Už při teplotách nad 15 °C jsou rozdíly mezi letním a zimním obutím velmi výrazné. Zatímco na suchém povrchu zastaví auto na letních pneumatikách během 36 metrů, na zimním obutí trvá brždění 41 metrů. Na mokrém asfaltu je rozdíl dokonce 6 metrů (51 m proti 57 m) v neprospěch zimních. To znamená, že dvakrát přejedete přechod pro chodce, než zastavíte.

„Na mokru a při teplotě cca 30 °C má vozidlo vybavené dobrými letními pneumatikami brzdnou dráhu až o 30 % kratší než vozidlo vybavené zimními pneumatikami. V některých podmínkách může rozdíl v brzdné dráze odpovídat dvojnásobku délky vozu,“ uvádí Bridgestone.

„Zimní pneumatiky zůstávají díky svým speciálním směsím a dezénům v chladných podmínkách měkké a poddajné. Za nízkých teplot tak poskytují trakci a přilnavost na suchém, mokrém a zledovatělém povrchu. Avšak s rostoucí teplotou zimní pneumatiky tuto výhodu ztrácejí, jejich přilnavost klesá a dezén se začíná opotřebovávat rychleji,“ uvádí výrobce pneumatik. Letní pneumatiky totiž používají tvrdší směs, která se nestane příliš měkkou a přilnavou na rozpáleném povrchu silnice.

„I když stále někteří řidiči doufají v opak, jízda na zimních pneu v létě není bezpečná. Měkčí směs automaticky neznamená lepší přilnavost. Naopak, teplem příliš změklé zimní pneumatiky, jsou náchylnější k defektům a mnohem rychleji se opotřebí,“ dodává Vojtěch Schwangmaier. Zimní pneumatiky také zvýší spotřebu (více čtěte zde).





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.