S nebezpečím musím počítat

  • 32
Jen jeden člověk v České republice se může pyšnit přezdívkou Monsieur Dakar. Je jím šestinásobný vítěz dakarské rallye Karel Loprais. Do Afriky se letos chystá už poosmnácté. Ke kamionům se ale dostal vlastně náhodou.

Původně se chtěl stát testovacím jezdcem osobních automobilů značky Tatra.

"V době, kdy jsem hledal místo, byly všechny pozice u osobních aut obsazené. Proto jsem na přechodnou dobu vzal místo zkušebního jezdce kamionů, kde jsem pak zůstal," vzpomíná úspěšný závodník.

Další ročník rallye bude váš osmnáctý. Kolikrát ještě pojedete?
Vše se odvíjí od zdravotního stavu. Je mi pětapadesát, ale Dakar jezdí i účastníci, kteří už oslavili šedesátku. Nějaký ten rok to tedy snad ještě půjde.

Závod startuje 1. ledna. Jak vypadá příprava?
Po každém návratu z Afriky se rozhodujeme, zda budeme pokračovat. Kromě zdraví to záleží i na sponzorech, bez jejichž pomoci by to nešlo. Vozu se zpočátku nevěnuje taková pozornost. Až na výjimky jsme s ním totiž schopni dojet domů. Poté absolvujeme technickou kontrolu, kde se zjistí, v jakém stavu auto po závodu doopravdy je. Následný půlrok se pak zúčastňujeme různých promoakcí pro sponzory a od začátku podzimu vrcholí příprava a testovací jízdy.

Na každý rok máte nové auto?
Ne, to není potřeba. Slouží několik sezon a jen se na něm vylepšuje to, co si myslíme, že zlepšit jde. Letos se třeba hodně pracovalo na tlumení nebo řazení. Poté se celé auto repasuje a začínáme ho testovat.

Jak se za osmnáct let dakarská rallye změnila?
Za ty roky se africké oblasti, jimiž projíždíme, proměnily výrazně. Prší na místech, kde to dříve nebylo vůbec obvyklé, takže přibývá zeleně. Když se poušť začne zelenat, je to balzám pro oči. Horší je to ale tam, kde je vlhko už delší dobu. Tvoří se travnaté trsy, okolo nichž se hromadí písek tvrdý jako beton - a to se hrozně špatně přejíždí.

A co vlastní soutěž?
Hodně se zkomercializovala. Pořadatel se snaží o stejné podmínky, takže všichni mají například totožný navigační systém. To je ale jediné. Pak už je to o tom, co si tým může finančně dovolit. 

Se závodem jsou také spojena bezpečnostní rizika...
Ze začátku takové problémy nebyly. Dříve jsme bez obav jezdili i do míst, kde už se dnes cestování cizinců nedoporučuje. To si samozřejmě pořadatel hlídá a trasu plánuje tak, abychom se těmto oblastem vyhnuli. Ale Afrika je Afrika.

Dnes je někde bezpečno, ale zítra to bude úplně jinak. Mnohokrát jsme byli nuceni změnit trasu, protože někde třeba vypuklo povstání, případně se tam objevili bandité, kteří v závodě spatřují lacinou možnost získání čehokoliv. Není to ale tak divoké, jak se může zdát. 

Setkání s bandity se nevyhnuly ani tatry...
V roce 1998 jsme přišli o auto. Na kluky, kteří v něm jeli, dokonce stříleli.

Jak takové přepadení vypadá?
Jednoduše. Namíří na vás samopal a vy vystoupíte z auta. Nic jiného dělat nemůžete. Znali terén a počkali si na nás na místě, kde nešlo nic dělat.

Nebyl to okamžik, kdy jste byl rozhodnut s Dakarem skončit?
Říkám si, že co se má stát, to se stane. To bych pak nemohl chodit do banky, protože bych měl strach, jestli se ji někdo nepokusí přepadnout.

Jak se díváte na závodníky na terénních motorkách?
Je to jedna z věcí, kterou jsem dosud nepochopil. Hlavní rozdíl je v tom, že my jsme v kamionu tři chlapi a celý závod sedíme. Motocyklisté ho odstojí. Bohužel to jsou právě motorkáři, kteří mají na Dakaru ve svých řadách nejvíce zraněných.

Na běžné ježdění máte Škodu Octavia Combi. Není na vás malá?
Mně naprosto vyhovuje. Mám verzi s pohonem čtyř kol, kterou jsem měl možnost testovat na africké poušti. Myslím, že i technici ze Škodovky byli překvapeni, co to auto zvládne.

Jaké auto jste řídil poprvé?
Doma jsme měli Ifu F 9, předchůdce wartburga, s kterou mě táta učil jezdit.

Vím, že máte i jednoho veterána...
Je to Tatra 70 A, prezidentský vůz Edvarda Beneše. Vroce 1989 jsem nevěřil, že takové auto někde je. Bohudík jsme ho našli zastrčené v jedné stodole. Pochopitelně v dost zoufalém stavu. Po renovaci už vypadá úplně jinak. Kromě toho máme třeba ještě legendární Tatru 805 pana Hanzelky, který s ní absolvoval cestu kolem světa.

Závodníky, kteří dakarskou rallye absolvují na motocyklu, jsem nepochopil, přiznává Karel Loprais

LOPRAIS A TATRA Ač běžně jezdí ve škodovce, přesto je jméno Karla Lopraise zcela automaticky spojováno se značkou Tatra