Saab Aero-X: Skandinávský alkoholik

pondělí 6. března 2006
16

Svůj potenciál se rozhodla demonstrovat švédská automobilka, na níž poněkud ulpěla nelichotivá pověst drahého karosáře pro sdílené platformy GM. I když prodejní výsledky v poslední době nejsou vůbec špatné, značková identita poněkud pokulhává.

Přisypat trochu pikantního koření do pověsti značky má za úkol sněhobílá studie Aero-X, která přivezla do Ženevy dotek sportovního nebe.

Neuvěřitelně ladné křivky pouze 127 cm vysokého gran turisma se inspirovaly částečně ve slavných okřídlených saabech minulosti, ovšem více než uspokojivým způsobem reflektují i žhavou současnost.

Krátké převisy, 23palcová "lopatková" kola, vysoká záď, naprosto nepodobná ničemu, co se kdy vyskytovalo na sériovém autě a originální linie bočních oken; to je jen část z elektrizujícího seznamu.

Další šok dostane divák při otevírání; na dopředu výklopné dveře jsme si už zvykli, ovšem současné vyklopení celé kabiny je originální moment. Ačkoliv s něčím podobným přišel Stratos, Aero-X šlo v rozvíjení myšlenky dál a přivedlo na svět neobvyklý mechanismus, kdy se dveře otevírají zvlášť po dvou osách.

Saab Aero-X v číslech

délka	4675 mm
šířka	1918 mm
výška	1276 mm
rozvor	2795 mm
hmotnost	1500 kg (rozložení 50:50)
pneu	265/30 R22 vpředu; 325/25 R23 vzadu
motor	2,8l V6, dvě turbodmychadla
max. výkon	294 kW/400 k při 5000 ot./min
	500 Nm při 2-5 tis ot./min
převodovka	sedmistupňová automatická dvouspojková
max. rychlost	250 km/h (el. omezeno)
zrychlení	4,9 s

Uvnitř se také pořádně hýřilo originalitou; geniálně jednoduchý, ale stoprocentně krásný je nepřerušovaný bílý pruh kolem celého kokpitu. Totéž platí i o minimalistických sedadlech a volantu. Daleko zajímavější je ovšem absence jakýchkoliv klasických páček a tlačítek.

Na palubní desce a středové konzole se nachází tvarovaný průsvitný plast, v němž se prostorově zobrazují provozní údaje. Podobně je vyvedený i přístrojový panel, zatímco většina funkcí se ovládá zvláštně tvarovaným ovladačem mezi sedadly.

Bez zajímavosti rozhodně není ani použitá technika - koncernový vidlicový šestiválec 2,8 l, známý z mnoha modelů včetně vectry, dostal k ruce dvě turbodmychadla, která mu přisouvají dostatek kyslíku, aby mohl vyvíjet svých 400 koní.

Ty roztáčejí přes sedmistupňovou sekvenční dvouspojkovou převodovku (princip podobný DSG) všechna kola a Aero-X katapultují na stovku za 4,9 s. Že nízkému saabu do supersportu přeci jen cosi chybí (i když design to rozhodně nebude), dokazuje maximálka, elektronicky omezená na 250 km/h.

Ovšem tím nejzajímavějším je možnost spalovat etanol, který je obecně považovaný za obnovitelnou surovinu a navíc při spalování vykazuje méně škodlivin. A to dokonce nejen jeho obvyklou směs s benzínem (E85), ale dokonce čistý líh (E100). A pak že alkohol do auta nepatří!