Jak se dálnice vlastně staví? Nejdřív se odebere vrchní úrodná vrstva zeminy (ornice). Pak se připraví "pláň komunikace". Musí se zhutnit a vytvoří se odvodňovací trativody. Následně se položí podkladní vrstvy (štěrkodrť, kamenivo s cementem) jako podklad pro vlastní konstrukci vozovky.
Pak přijde to nejdůležitější: betonový kryt vozovky. Finišer vytvoří "nekonečnou" betonovou desku, která se řeže, aby nekontrolovaně nepopraskala. V místě řezu (spáry) jsou při betonáži vloženy takzvané kluzné trny, které zabraňují vertikálnímu posunu desek. Tím se zamezí vytvoření schodovitosti známé z jízdy po původní dálnici D1. Řezané spáry v betonu jsou tak úzké, že je ve stotřicítce vůbec nepostřehnete. Hned po položení se musí zdrsnit povrch betonové vozovky. To zajistí protismykové vlastnosti.
Finišer
Nejdůležitějším strojem při stavbě je tedy "továrna na dálnici" - finišer. "Pomaličku se posouvá, před zařízení se naváží betonová směs, vysype se, bagrem se rozprostře, finišer směs zpracuje, zhutní, vtlačí do ní kluzné trny a povrch zahladí," vysvětluje Michal Reiter, generální ředitel Skanska Dopravní stavby.
Například v tunelu, jímž budou příští rok projíždět auta mezi Lahovicemi a Vestcem na Pražském okruhu, je vrstva betonu tlustá 30 centimetrů. Pokládka povrchu silnice tam postupovala tempem 350 metrů za den.
Za strojem se nejprve pomalu posunuje lávka, na níž se hrbí čtyři dělníci. Ručně zednickým hladítkem uhlazují nerovnosti v betonu úplně stejně, jako když zedník u vás doma připravuje podlahu k pokládce dlaždic. Jenže každý z těchto mužů v oranžových vestách musí za den uhladit tisíc metrů čtverečních betonu.
Po čerstvě uhlazeném betonu pak přejede další dělník širokým smetákem, čímž vepíše do mokrého povrchu svůj nesmazatelný "podpis". Vozovka je díky tomu zvrásněná. Až tu budou jezdit auta, tak nebude klouzat. Dá se tak říci, že na každý centimetr vozovky sáhnou minimálně dva lidé.
Beton je lepší než asfalt
Dálniční vozovky se dělají také s asfaltovým povrchem, jenže ten má malou únosnost, těžké kamiony do něj časem vyjedou koleje. A musí se tedy měnit častěji než betonový koberec. Asfalt ovšem najdete na mostních objektech. Protože beton je příliš těžký a zatěžoval by mostní konstrukci.
"Betonový kryt je nejvhodnější na velmi zatížené komunikace. Životnost je 30 let, což je třikrát víc v porovnání s asfaltem," zdůrazňuje Reiter.
