Za řidiče-seniora dotázaní v průzkumu považují lidi starší 65 let. Věkovou hranici by však nezaváděli. Ilustrační foto

Za řidiče-seniora dotázaní v průzkumu považují lidi starší 65 let. Věkovou hranici by však nezaváděli. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Polovinu řidičů na českých silnicích ohrozili senioři za volantem

  • 310
Asociace dopravních psychologů spustila na jaře průzkum o seniorech za volantem. Podle prvních výsledků ohrozil starší řidič 53 procent dotázaných řidičů a řidiček. Více než polovina také uvedla, že má ve svém okolí staršího člověka, který řízení auta už nezvládá.

Podle odborníků je nutná prevence. A v autě seniora doklad o pravidelné zdravotní prohlídce.

Zkušenější, pomalejší

Mají mnohaleté zkušenosti s řízením a za volantem jsou klidnější, ale jejich reakce mohou být pomalé a při delší jízdě se snadněji unaví, jsou též zranitelnější: řeč je o řidičích - seniorech, na které se zaměřil průzkum Asociace dopravních psychologů ve spolupráci s Autoklubem ČR. Data jsou stále ve sběru. Už první výsledky ale ukázaly, že více než polovinu dotázaných řidičů starší člověk za volantem ohrozil. Český autoklub se chce problematikou komplexně zabývat a přinést například bezplatné kurzy.

„Autoklub ČR se věnuje seniorské problematice dlouhodobě. Úzce spolupracujeme i s Radou seniorů v ČR. Průběžné výsledky průzkumu ukazují, že problematice je nutné se systematicky věnovat. I proto nyní pracujeme na obsahu bezplatných kurzů, které by řidičům seniorům pomohly při zvládání krizových dopravních situací,“ uvedl projektový manažer silničního provozu Autoklubu ČR Robert Vacek.

Senioři podle psychologů

  • Pro otázku řidičské způsobilosti ve vyšším stáří má značný význam rozlišení, zda se člověk chce v pokročilém věku učit řídit, nebo zda v pokročilém věku chce ještě jezdit, když se řídit naučil již dříve. Praxe totiž pomáhá udržovat dovednosti na dobré úrovni i tehdy, když nastává úbytek některých duševních a tělesných funkcí.
  • S přebývajícím věkem se snižuje výkonnost smyslů. S věkem ubývá zrakové ostrosti, zmenšuje se rozsah zorného pole, zvyšuje se práh pro vnímání světla, klesá akomodační schopnost, zhoršuje se vnímání prostoru, snižuje se schopnost rozlišovat barvy.
  • S věkem ubývá sluchové ostrosti, zejména je patrný úbytek citlivosti na zvuky o vyšší frekvenci.
  • Starší lidé potřebují pro rozeznání předmětu větší osvětlení a delší pozorovací doby, zejména po oslnění. V tom smyslu dochází k výraznější změně již po čtyřicátém roce věku.
  • S přicházejícím stářím se také snižuje schopnost vidění za soumraku. Tento pokles nelze odstranit brýlemi.
  • Starší řidiči postřehnou dopravní značku méně často než mladší řidiči.
  • U starších řidičů nad 55 let bylo zjištěno, že jejich reakční schopnost i při dříve bezvadné jistotě reakce klesá. Nastává též značná nepravidelnost v průběhu výkonů nebo i blokáda reakční připravenosti.
  • Starší lidé potřebují relativně více času k započetí a provedení nějakého pohybu. Potřebují také větší přestávky, než přejdou k další úvaze.
  • Starší řidiči jsou obezřetnější, ukázněnější a méně riskují.

Přehled dopravní psychologie, Jiří Štikar, Jiří Hoskovec, Univerzita Karlova

Průzkumu se zatím zúčastnilo zhruba 400 aktivních řidičů respondentů (46 procent tvoří muži a 54 procent ženy) v průměrném věku 36 let a vlastní průzkum se skládá ze 7 základních otázek. Se statistik též vyplynulo, že 52 procent českých respondentů zná ve svém okolí seniora, který z nějakého důvodu své auto již nezvládá řídit bez problémů. Za „řidiče - seniora” přitom 38 procent dotázaných považuje člověka staršího 65 let.

Podle odborníků je nutná především prevence krizových situací na silnici a pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů u lékaře. S věkem se totiž člověku snižují schopnosti rychlé reakce, pozornosti, horší se zrak. Pokud by se senioři vyhýbali povinnosti lékařské prohlídky, může to pro ně znamenat značné komplikace.

„Potvrzení o lékařské prohlídce je důležitým dokumentem, když řidič senior způsobí dopravní nehodu. Na absenci této prohlídky a dokladu o něm je nahlíženo jako na absenci řidičského průkazu jako takového,“ upozornil Vacek. Za takových okolností se pak může stát, že pojišťovna bude po řidiči, který nehodu způsobil, vymáhat škodu, kterou již proplatila poškozenému. Může přitom jít i o miliony korun.

Nerozhoduje věk, ale individuální zdravotní stav

Většina dotázaných českých řidičů (62 procent) si nemyslí, že by měla být stanovena zákonná hranice pro možnost držení řidičského průkazu. A podle odborníků je to dobře: „S vyšším věkem rostou určitá zdravotní rizika, která mohou mít vliv na schopnost řízení motorového vozidla. Určit však optimální věkovou hranici, od kdy může být vyšší věk překážkou v řízení, je velmi složité, protože zdravotní a psychický stav jsou vysoce individuální záležitostí,” poznamenala dopravní psycholožka Lenka Šrámková.

Převážná část zmíněných rizik ve stáří spojených s řízením automobilu se týkala pomalých reakcí, zvláště v létě. „Starším řidičům doporučujeme dodržovat pitný režim v horkých dnech, vzdušné a pohodlné oblečení. Jestliže není vůz, zejména při dlouhých cestách, vybaven klimatizací, je vhodné volit co největší část cesty například v ranních hodinách,“ dodal Vacek.

Za další rizika řidiči v průzkumu považují fyzická omezení seniorů, kam spadá jak zvýšená fyzická zranitelnost, tak i vyšší možnost projevu zdravotních obtíží za volantem. Respondenti také jmenovali neochotu starých řidičů vzdát se zažitého způsobu jízdy a adaptovat se na nové podmínky. Mezi pozitivy řízení automobilu v pokročilém věku se v odpovědích objevovala zkušenost seniorů (při pravidelném ježdění) a osobnostní charakteristicky jako vyrovnanost, klid, systematičnost a opatrnost.

Nehoda, kterou mladý přežije, může být pro seniora smrtelná

Senioři za volantem potřebují více času na vyřešení náročnějších situací. Volí pomalejší tempo jízdy, vše si důkladně promýšlejí. Pokud se však dostanou do stresové situace, kdy je nutno reagovat svižněji, mohou opomenout provést důležitý řidičský úkon, třeba dát směrové znamení. „I to je jeden z důvodů, proč starší lidé při výběru auta nehledí na výkon ani nejnovější technické vymoženosti, které by je mohly rozptylovat, ale raději sáhnou po autě takzvaně bez výbavy,“ všímá si generální ředitelka AAA AUTO Karolína Topolová. Ve statistikách prodejů tohoto velkého obchodníka s ojetými vozy za uplynulý rok a půl u zákazníků nad 65 let vedou škodovky s manuální převodovkou a maloobjemovým benzinovým motorem. „Ten volí více jak 70 % starších řidičů,“ uvádí Topolová.

Senioři podle ní hledají auta co nejjednodušší na ovládání, bez technických vymožeností, kterým nerozumí, a pokud možno co nejpraktičtější. Je ovšem otázkou, zda volí takové auto z praktických nebo ekonomických důvodů.

„Absence dnes už prakticky standardních bezpečnostních prvků ale může zhoršit následky případné dopravní nehody,“ upozorňuje Topolová.

Seniory ohrožuje i zvýšená fyzická zranitelnost a postupný úbytek psychických a fyzických schopností. S narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. „Při působení stejné síly jsou osoby ve věku nad 65 let vystaveny dvakrát většímu riziku vzniku smrtelného zranění než osmnáctiletí a s narůstajícím věkem toto riziko významně narůstá,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Pro srovnání - v roce 2014 se osoby starší 65 let podílely na celkovém počtu obětí nehod v EU 25 procenty, zatímco mladí do 25 let z jedné pětiny.

,