Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šest ročníků festivalu přineslo zajímavosti, senzace a kuriozity

aktualizováno 
Plzeň -
Za relativně krátkou dobu života festivalu Divadlo se navršila řada zajímavých událostí hodných zaznamenání. Každý ze šesti ročníků přispěl do pomyslné festivalové kroniky - ať už provokativními divadelními počiny, návštěvami významných osobností, ohlasy v zahraničním tisku či nezapomenutelnými historkami ze zákulisí.

* ZE ZAHRANIČNÍCH DIVADEL nejčastěji na festivalu účinkovala tato tělesa: tři insceance předvedly slovenské soubory GUnaGu, Astorka-Korzo'99 a Slovenské národní divadlo, dvakrát v Plzni vystoupilo berlínské Volksbühne a Nekrošiusův litevský soubor, hrající pod hlavičkou festivalu Life.

* ZE ZAHRANIČNÍCH HERCŮ se nejčastěji objevili Emília Vašáryová (dvakrát v inscenaci Slovenského národního divadla, jednou s Divadlem Na zábradlí) a Martin Huba (dvakrát v inscenaci Slovenského národního divadla, jednou se Štúdiem S).

* NEJHRANĚJŠÍM ČESKÝM AUTOREM festivalu je Iva Peřinová, zahraničním Anton Pavlovič Čechov - ani letos nebudou chybět. Poprvé v Čechách byli v Plzni uvedeni dva renomovaní světoví autoři, Werner Schwab a Vladimír Sorokin, českou premiéru měla na festivalu i hra Thomase Bernharda Immanuel Kant (režie Krystian Lupa, Teatr Polski Wroclaw).

* NA PROGRAMU FESTIVALU byly všechny české inscenace, které jako nejlepší v roce obdržely Cenu Alfréda Radoka.

* V ANKETĚ KRITIKŮ, vyhlašované časopisem Svět a divadlo od roku 1995, také zvítězily v kategorii nejlepších zahraničních inscenací Schwabovy Prezidentky (režie Peter Wittenberg, vídeňský Burgtheater - na festivalu v roce 1995), Čechovův Višňový sad (režie Martin Huba, Slovenské národní divadlo - 1996) a Shakespearův Hamlet (režie Eimuntas Nekrošius, Life Litva - 1997).

* Z PROGRAMU ODPADLY dosud tři inscenace. Smůlu měli bratři Mrštíkové, když se jejich Rok na vsi (Miroslav Krobot a pražské Národní divadlo) i Maryša (Vladimír Morávek a Divadlo Husa na provázku z Brna) neuskutečnily pro náhlá onemocnění - v Národním divadle onemocněl Josef Vinklář, Michalovi Bumbálkovi z brněnského divadla v době, kdy se měl na festivalu představit v roli Francka, operovali v plzeňské nemocnici slepé střevo. Představení inscenace Kumšt bratislavského Štúdia S se neuskutečnilo proto, že Marián Labuda dal přednost lukrativnímu natáčení filmu Fontána pre Zuzanu 3.

* DRAMATURG KAREL KRÁL LITUJE, že na programu festivalu chyběly některé inscenace. Kromě těch, které nebylo možné uskutečnit z důvodů ryze technických - například některé inscenace opery Národního divadla - zmiňuje například Morgensternovy Šibeniční písně (režie Eva Tálská, Divadlo Husa na provázku) a Kunderovu hru Jakub a jeho pán (režie Ivan Rajmont, Divadlo Bez zábradlí). Za zvláště smolnou považuje absenci režií Evy Tálské. Letos se kvůli technickým problémům nepodařilo přivézt do Plzně ani její "cirkus" Se mnou smrt a kůň.

* NEJVĚTŠÍ MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTÍ festivalu se stala beseda Václava Havla s jeho přáteli, dramatiky Arthurem Millerem, Tomem Stoppardem a Ronaldem Harvoodem. Setkání, které bylo součástí druhého ročníku festivalu a 61. Světového kongresu PEN klubu, se uskutečnilo v roce 1994. Při této příležitosti zažil festival Divadlo i největší koncentraci významných osobností.

* O FESTIVALU PSALY NOVINY a odborné časopisy v řadě zemí. Kromě evropských států (včetně Norska a Turecka) otiskly rozsáhlou reportáž z festivalu i noviny v Íránu.

* KROMÍ DIVADEL přináší hostům festivalu zvláštní potěšení i místní pohostinnost. Významný britský kritik Ian Herbert, který o festivalu referoval v prestižním týdeníku Time Out, ukončil své psaní nadšeným opěvováním plzeňského piva, které ilustroval reprodukcí pivního tácku.

* DIVADELNÍ VÝSTUP ANTONÍNA PROCHÁZKY při festivalu v roce 1995 stojí za zvláštní zaznamenání. Při slavnostních projevech v plzeňském sídle Britské rady zrušil oficiální charakter chvíle beanovskou etudou nedočkavého opilce, který se chce dát nenápadně do jídel připravených k recepci. Julek Neumann, který o festivalu psal do časopisu Svět a divadlo, označil tento výstup za jeden z hereckých vrcholů festivalu.

* KURIÓZNÍ RÁZ ZÍSKALO slavnostní zahájení Prezidentek vídeňského Burgtheatru v roce 1994. Dřív, než začalo představení, vystoupilo na pódiu několik řečníků. Proslovy působily komicky, neboť jeviště mělo zřetelný tvar zadní části těla.

* POLITICKÝ ROZMĚR MĚLA NÁVŠTĚVA Václava Havla na festivalu v roce 1996. Jeho přítomnost na představení Slovenského národního divadla Višňový sad byla podporou divadlu, které bojovalo s tehdejší slovenskou politickou reprezentací. České televizní zpravodajství ale zvláště zaujalo, že se v Plzni poprvé veřejně objevil se svou pozdější manželkou Dagmar Veškrnovou.

* ZŘEJMĚ NEJVĚTŠÍ OTŘES způsobilo divákům představení Sorokinovy Svatební cesty (režie Frank Castorf, Volksbühne). Hlavně scéna, při níž hlavní hrdina zapíjí vodkou slanečka, načež mu vzniklá břečka teče po bradě, vyvolala záchvaty nevolnosti i u divadelně protřelých návštěvníků. Tato inscenace ale také nadchla, a to i odvahou, s kterou se vyjadřovala k politicky motivovaným traumatům.

* KURIÓZNÍ DISKUSI NA TÉMA, zda předvádění rudé vlajky ve scénických obrazech z života mexické, levicově orientované malířky Fridy Kahlo (režie Johann Kresnik, Volksbühne) není propagací komunismu, vyvolali v českém tisku teatrologové Petr Pavlovský a Vladimír Just.

* NA ZÁVĚR ZAJÍMAVOST k letošnímu ročníku: francouzský Que-Cir-Que vystoupil na přelomu srpna a září pod pražským Belvederem, a to ve spolupráci festivalu a Správy Pražského hradu. Produkci, která měla v Praze veliký úspěch, navštívili i Václav a Dagmar Havlovi. O tom, že se jim produkce Que-Cir-Que hodně líbila, svědčí i soukromá audience členů souboru v sídle prezidenta.


Autor:




Nejčtenější

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Řidičovy ruce kryjí stylové blastery.
Speciál pro vysokorychlostní turistiku má duši supersportu

Recept na výrobu tohohle bombarďáku není složitý. Vezměte jeden supersport, odmontujte maximum kapotáže, instalujte zvýšená řídítka, vysoké plexi, cestovní...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

Fiat Ottimo
Číňané jsou na nákupech, teď krouží kolem Fiatu a Jeepu

Čínští výrobci podle informátora magazínu Automotive News teď velmi intenzivně studují nejen značky Fial a Jeep, ale celou italsko-americkou automobilku. V...  celý článek

Řidič nezvládl vyjet od domu, naboural okap, dvě auta, dům a skončil v plotu...
Pokuta za neplacené povinné ručení je zpátky, novela jde na Hrad

Motoristé patrně budou opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Přijetí novely zákona o pojištění...  celý článek

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.