Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škoda Octavia: parádní svezení, ale ne pro rodinu

aktualizováno 
Škoda Octavia ve své moderní podobě jezdí po silnicích ve druhé generaci. Jak se jezdí s její stejnojmennou babičkou z roku 1962?

Škoda Octavia | foto: Repro iDNES.cz

ZKUŠENOSTI UŽIVATELE: Škoda Octavia
Dnes a denně se se pohybuji po našich silnicích, do zaměstnání dojíždím 50 km tam a 50 km zpět služebním autem.

Bydlíme v domku na okraji Prahy, kde není dopravní spojení nejideálnější, takže potřebujeme i vlastní rodinné auto, které používá manželka. To si žádá relativně spolehlivé, bezpečné starší auto (na nové není) s nezbytnou hromadou udělátek – posilovačem řízení, airbagy, ABS...

A při tomhle provozu se mi čas od času zastesklo po tom klasickém "šoférování", kdy řidiči technika nic neulehčuje, případné závady se dají odstranit doma a jako základní nářadí slouží kladivo, kombinačky a vázací drát.

A tak jsme si s kamarádem pořídili Škodu Octavia, model 1962.

Podívejme se nejprve do interiéru. Přední sedačky jsou sklopné, bez opěrek hlavy, lavice vzadu má odnímatelné opěradlo a odnímatelný sedák (lůžková úprava).

Vnitřní prostor je vcelku stísněný, po uzavření dveří jsou osoby vepředu doslova namačkány na dveře. Levá ruka se při snaze držet volant utkává s dveřním madlem. Okénka jsou vpředu spouštěcí, mechanismus funguje lehce. Vyklápěcí trojúhelníková větrací okénka se otevírají trochu hůře.

Odkládací schránka s dvířky v plechové přístrojové desce je postačující tak na brýle a doklady. Z přístrojů zde najdeme rychloměr s kontrolními světly blikačů, dálkových světel, mazání a dobíjení, dále jsou na desce budíky teploměru a palivoměru.

Přepínací páčka blikačů trčí z přístrojové desky, řadicí páka je pod volantem. Dalšími ovládacími prvky jsou kolébkové přepínače jednorychlostních stěračů, jednorychlostního ventilátoru topení, vypínač mlhových světel a spínač vnitřního osvětlení, táhlo sytiče a táhlo spínače parkovacích a tlumených světel.

Přepínač dálkových světel je nožní na podlaze. Posledním ovládacím prvkem na desce je táhlo manuální pumpy ostřikovačů. Radiátor topení je pod přístrojovou deskou. Mnoho možností nastavení topení zde není – dva výdechy míří na přední okno, výdech do interiéru je vybaven dvěma ručně uzavíratelnými klapkami.

Nutným předpokladem pro to, aby topení topilo, je ovšem nezapomenout otevřít ruční kohout na motoru, kterým voda do radiátoru protéká.

Pod přístrojovou deskou jsou dále dva ovládací prvky, které už v dnešních autech nenajdeme - táhlo klapek nasávání vzduchu zvenčí do kabiny a řetízek ovládání dečky chladiče.

Motor se totiž ohřívá poměrně pomalu, vrtule ventilátoru je poháněna od motoru, ne elektricky přes termospínač v případě přehřátí chladicí kapaliny, jak jsme na to zvyklí dnes, a v zimě by se na provozní teplotu motor bez omezení přístupu studeného vzduchu zvenčí možná ani neohřál. Další již neobvyklou věcí je rukojeť táhla ruční brzdy pod přístrojovou deskou. 

Na středním sloupku v dosahu řidiče (při otevřených dveřích) je páčka otevírání zavazadlového prostoru a v bočním čalounění za sedadlem spolujezdce najdeme řetízek k otevírání krytu hrdla palivové nádrže.

Jak jsme na tom s bezpečností? Airbagy tu samozřejmě nejsou, marně bychom hledali i bezpečnostní pásy. Na místě řidiče nám ční trubka ukrývající tyč řízení a táhlo řazení přímo proti hrudníku.

Zavazadlový prostor je nevelký, jeho větší část zabírá nádrž, kanystr, rezervní kolo, montérky pro osádku a nezbytné součástky pro nejnutnější opravy.

Co se oprav týče, u tohoto konkrétního stroje to zatím nebylo tak zlé, vezmeme–li v úvahu fakt, že by si auto zasloužilo celkovou renovaci, na kterou momentálně nejsou ani čas, ani prostředky.

První závadou bylo, že nefungoval zámek ve dveřích řidiče. Stačilo ho prostříknout "védéčkem". Minulý majitel totiž parkoval celá léta s odemčeným autem výhradně v garáži a zámek zerezl. Odbočím – i já auto parkuji v garáži, stát na ulici si jednak nezaslouží a jednak bych chtěl, aby se té zamýšlené renovace "někdy" dočkalo.

Dále jsem vyměnil olej, filcovou vložku olejového filtru, brzdovou kapalinu (používám červený Syntol), pár různých hadic, nějakou tu pojistku, svíčky a žárovku. Jinak vše funguje, jak má.

Náhradní díly jsou zajistitelné, dá se pořídit prakticky vše, závisí pouze na naší ochotě, jak hluboko se nám bude chtít sáhnout do peněženky.

Některé mechanické věci kolem motoru se dodnes dají zakoupit v prodejnách náhradních dílů pro Škodu 1203, většinu ovšem musíme hledat po burzách a inzerátech.

Před vlastní jízdou je třeba si uvědomit, do čeho vlastně sedáme. Dopředu musíme počítat s tím, že úzké diagonální pneumatiky nám v zatáčkách a na mokré silnici nebudou oporou zrovna nejpevnější a jednookruhové bubnové brzdy j sou ve srovnání s ostatními účastníky silničního provozu pouze takovým malým uklidněním, že se snad povede přibrzdit a snad i včas zastavit. Musíme jezdit zvláště předvídavě.

Tak a pojedeme. Vytáhneme táhlo sytiče (stálo-li auto delší dobu, napumpujeme mu ještě akcelerační pumpičkou benzín do karburátoru), sešlápneme plyn a otočíme klíčkem.

Se schématem řazení pod volantem je dobré se včas seznámit, ale nejde o nic složitého, člověk si rychle zvykne. Auto se zpočátku pohybuje trochu přískoky, nechce se mu do obrátek, chod motoru je nepravidelný. To trvá, než se motor ohřeje na svých optimálních 80 stupňů. Pak se chová přátelsky, reaguje na plyn, jde pravidelně.

Výhled z auta je špatný. Pravé zrcátko není, levé je malé, není v něm vidět skoro nic, ať štelujeme sebevíc. Vnitřní je také malé, takže nezbývá než v provozu kroutit hlavou na všechny strany.

Oktávka není žádný závodník, s dlouhým rozjezdem sice po rovině atakuje úspěšně stokilometrovou hranici, rychlost kolem 70 – 80 km/h jí ale sedí nejlépe.

V městském provozu není žádnou brzdou ani při jízdě po pražském okruhu a Jižní spojce. Je však třeba neustále myslet na to, že všechna okolní auta mají lepší brzdy a brzdit včas. Zatáčky je třeba projíždět menší rychlostí, než jsme zvyklí ze současných aut, aby nás pneumatiky udržely na silnici.

Řízení reaguje poměrně dobře, díky velkému volantu není třeba z rejdu do rejdu mnoha jeho otoček. Šnekové řízení bez serva je trochu tužší.

Spotřeba se pohybuje kolem 8 l na 100 km, jízdní dosah s nádrží na 30 l není oslnivý. Uvědomíme-li si, jak řídká byla kdysi síť čerpacích stanic oproti dnešku, pochopíme, proč je v zavazadlovém prostoru místo pro dvacetilitrový kanystr.

Jízdu v noci lze doporučit nejlépe na známých místech, asymetrické žárovky v hlavních světlometech se halogenům vyrovnat nemohou. Řidičova pozornost nepoleví během jízdy ani na okamžik, stále je třeba sledovat situaci kolem, naslouchat chodu motoru, hlídat teploměr,  nestačí jen nahlížet do zrcátek, ale je třeba otáčet celou hlavou, zkrátka vlastní řízení je únavnější než v dnešních autech. Klobouk dolů před těmi, kteří s těmito vozy ve své době jezdili dlouhé trasy!

Odměnou nám ovšem je nevšední zážitek z jízdy, pocit bezprostřednějšího spojení s technikou, také čas ztrácí na svém významu, neboť s oktávkou se spěchat nedá, chodci a cyklisté nám kynou, vzbuzujeme úsměvy na tvářích okolojdoucích a okolojedoucích, vyhodíme-li v hustém provozu blinkr, zjistíme, že slušnost z našich silnic zcela nezmizela a prakticky ihned nás někdo pustí. Jako relax paráda, ale na běžné rodinné ježdění už takové auto dnes rozhodně není.

Co je zač
značka Škoda
model Octavia
karoserie sedan
objem motoru 1086
palivo benzin
rok výroby 1962
typ řazení manuální
najeto km při koupi 103 000
najeto km nyní 105 000
koupen jako ojetý
jak dlouho vůz využívám 2 roky
průměrná spotreba 8 l/100 km

KLADY ZÁPORY
výjimečnost špatný výhled
slabé brzdy

 

Jak ho vidí majitel
Spolehlivost 2
Provozní náklady 2
Cena náhradních dílů 3
Dostupnost náhradních dílů 3
Koupili byste si automobil od stejné značky znovu? určitě ano

Hodnocení
brzdy 4
design 2
dílenské zpracování 2
dynamika motoru 4
jízdní komfort 4
ovladatelnost 3
prostornost 4
pružnost motoru 3
řazení 2
řízení 3
sedadla 3
spotřeba 2
výhled z vozu 4
kufr 4
celkové hodnocení - průměr 3,14
Toto hodnocení je subjektivním dojmem autora testu, který hodnotí automobil s přihlédnutím k vozům srovnatelné třídy.
Uděluje se známka od 1 (výborné) do 5 (nedostatečné).


***

Podělte se s ostatními čtenáři o své zkušenosti a napište recenzi na váš vůz. Vstupní formulář najdete ZDE.“






Nejčtenější

Fiat Ottimo
Číňané jsou na nákupech, teď krouží kolem Fiatu a Jeepu

Čínští výrobci podle informátora magazínu Automotive News teď velmi intenzivně studují nejen značky Fial a Jeep, ale celou italsko-americkou automobilku. V...  celý článek

Řidič nezvládl vyjet od domu, naboural okap, dvě auta, dům a skončil v plotu...
Pokuta za neplacené povinné ručení je zpátky, novela jde na Hrad

Motoristé patrně budou opět platit poplatek České kanceláři pojistitelů za vozidla bez takzvaného povinného ručení. Přijetí novely zákona o pojištění...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

Další z rubriky

Ferrari 340 Barchetta Touring Superleggera America
Autofotka týdne: vzácné ferrari a další dědečci řádili na klopené dráze

Na stařičký velodrom ve švýcarském Oerlikonu na předměstí Curychu pustí jednou ročně staré závodní stroje. Volný závod na oválné dráze s prudce klopenými...  celý článek

Jízda historických vozidel do vrchu Džbán startovala v obci Hředle u Rakovníka.
OBRAZEM: Utajený sraz, kam dostanete pozvánku tichou poštou

Malá obec Hředle u Rakovníka žila v sobotu srazem veteránů, kteří se do šestisethlavé vesničky sjeli na osmý ročník Jízdy historických vozidel do vrchu Džbán.  celý článek

Citroën C5
Tip bazarového šmejdila je Citroën C5: za málo peněz, hodně muziky

Citroën C5 druhé generace zaujme atraktivním designem i vyhlášeným hydropneumatickým pérováním. Navíc můžete mít pod kapotou oblíbený naftový dvoulitr HDi. A...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.