U nablýskaných strojů se zdá, že včera sjely z výrobního pásu, i když ve skutečnosti jsou jejich rokem narození hlavně šedesátá až osmdesátá léta. Jen málokterý je v podobě, jak ho v továrně vyrobily ruce dělníků.
Mívají upravené karoserie, motory s vyšším výkonem, nové převodovky, sportovní kola a sedadla. Když se nadšenci přijedou se svými exponáty pochlubit na podobné srazy, auta při přehlídce ještě dolešťují, aby byla bezchybná
S tmavě modrým erkem do Běšin přijel Martin Vojík z Plzně. "Je to tátovo auto, ale erko je kultovní vůz a mě chytilo také. Design má stoprocentně nadčasový," říká hrdý škodovkář. Pokaždé, když kolem svého auta projde, ho prý napadne, že ještě něco by šlo udělat jinak. "Po každém srazu máme spoustu inspirací. Ale záleží na tom, kolik bude peněz a času," říká Martin Vojík.
Vojíkovi erko koupili před osmi lety v nepříliš povzbudivém stavu. "Celé jsme ho rozebrali a zase dali pořádně dohromady," popisuje Vojík cestu k současnému naleštěnému krasavci. Aby počasí autu neublížilo, jezdí s ním jen přes léto. Zbylý půlrok je v garáži.
Že hlavy českých kutilů jsou studnicí nápadů a ruce mají pořád šikovné, to v Běšinách dokazovaly kabriolety vyrobené z obyčejných škodovek. "Z původního rapidu, který byl pokračovatelem erka, toho příliš nezůstalo, snad jen vzdáleně tvar vozu. Naprosto dokonalá práce, něco neuvěřitelného. A ten interiér v bílé kůži," obdivovali škodovku milovníci aut.
Majitelé naleštěných vozů mohli svá auta přihlásit nejen do soutěže o nejkrásnější vůz, ale například také bojovat o vítězství v kategorii o nejhlučnější vůz nebo získat primát s nejlépe hrající zvukovou aparaturou zabudovanou ve voze. Kromě toho škodovkáři jeli na Klatovsku noční orientační závod a také soutěž se šesti rychlostními zkouškami na uzavřených silnicích.
