Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Autofotka týdne: Když se Škodě nedařilo, vyráběla letecké motory

aktualizováno 
Pokles výroby nemusí nutně znamenat, že vedení firmy začne propouštět zaměstnance nebo požádá o státní dotace. Když ve dvacátých letech minulého století docházel mladoboleslavské firmě dech, rozšířila portfolio o výrobu leteckých motorů. Právě tuto dobu teď připomíná letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 vystavený ve škodováckém muzeu.

Letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 se vyráběl v Mladé Boleslavi | foto: š

Kořeny mladoboleslavské automobilky sahají až do roku 1895, kdy strojní zámečník Václav Laurin a knihkupec Václav Klement v Mladé Boleslavi založili továrnu na výrobu jízdních kol. Produkci automobilů pak zahájili v roce 1905, kdy firma představila první model Voiturette A.

Málokdo ale ví, že Laurin a Klement vyráběli také letecké motory. Poměrně neznámou část historie škodovky během těchto dnů osvětluje zajímavý exponát škodováckého muzea: letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926, který byl v druhé polovině dvacátých let minulého století licenčně vyráběn v Mladé Boleslavi.

Letectví přitom představuje pro mladoboleslavskou automobilku jednu z významných kapitol její historie. Už na konci první dekády minulého století použil při svých pionýrských leteckých počinech průkopník letectví v Čechách Metoděj Vlach do svého letadla upravený automobilový motor značky Laurin & Klement.

Automobilový konstruktér a závodník Otto Hieronimus, který v té době pracoval ve službách značky Laurin & Klement, poté sestrojil několik ryze leteckých motorů, z nichž jeden dochovaný je součástí sbírky technického muzea ve Vídni.

Když pak v druhé polovině dvacátých let minulého století došlo k poklesu odbytu automobilů, Václav Klement operativně zajistil alternativní vytížení továrny licenční výrobou leteckých motorů Lorraine-Diétrich.

Letecké motory s označením L&K-Lorraine-Diétrich se vyráběly ve dvou verzích: jako osmiválec o výkonu 400 koní a dvanáctiválec s výkonem 450 koní. Právě silnější motor s datem výroby 1926 je nyní k vidění v muzeu v Mladé Boleslavi.

Dvanáct válců je uspořádáno do W, tedy do tří řad po čtyřech válcích a nejvyššího výkonu agregát dosahuje při 1 850 otáčkách za minutu. Spotřeba se udávala z dnešního pohledu velmi specificky a u tohoto dvanáctiválcového motoru činila za hodinu 240 gramů paliva a 12 gramů oleje na každého jednoho koně výkonu.

Letecké agregáty z mladoboleslavské továrny se například montovaly do letounů Letov Š-12 a ŠB-16 a vyvážely se také do Litvy nebo Turecka. Bylo s nimi podniknuto i několik dálkových letů, z nichž nejznámějším je let pplk. Jaroslava Skály z roku 1927 s letounem Letov Š-16 z Prahy do Tokia.

Autor:


Témata: Škoda, Škoda Auto




Nejčtenější

Toyota C-HR
Opiový sen mistra origami: první jízda s bláznivou toyotou

Toyota má image solidních aut pro starší a pokročilé. Poctivě však pracuje na tom, aby se to změnilo. Novinka v podobě křížence jménem C-HR patří svým vzhledem...  celý článek

Díky dnu bez aut se lidé mohli projít i po slavném pařížském bulváru Champs...
Čtyři světové metropole chtějí vyhnat diesely do roku 2025

Starostové Paříže, Mexico City, Madridu a Atén podepsali deklaraci, ve které se zavázali vyhnat dieselová auta ze svých měst do roku 2025.  celý článek

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Evropa popotahuje Česko za laxnost při trestání VW za dieselgate

Evropská komise oznámila, že otevře řízení pro nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům v souvislosti s kauzou dieselgate, mezi hříšníky je i Česká...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.