Letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 se vyráběl v Mladé Boleslavi

Letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 se vyráběl v Mladé Boleslavi | foto: š

Autofotka týdne: Když se Škodě nedařilo, vyráběla letecké motory

  • 39
Pokles výroby nemusí nutně znamenat, že vedení firmy začne propouštět zaměstnance nebo požádá o státní dotace. Když ve dvacátých letech minulého století docházel mladoboleslavské firmě dech, rozšířila portfolio o výrobu leteckých motorů. Právě tuto dobu teď připomíná letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926 vystavený ve škodováckém muzeu.

Kořeny mladoboleslavské automobilky sahají až do roku 1895, kdy strojní zámečník Václav Laurin a knihkupec Václav Klement v Mladé Boleslavi založili továrnu na výrobu jízdních kol. Produkci automobilů pak zahájili v roce 1905, kdy firma představila první model Voiturette A.

Málokdo ale ví, že Laurin a Klement vyráběli také letecké motory. Poměrně neznámou část historie škodovky během těchto dnů osvětluje zajímavý exponát škodováckého muzea: letecký motor L&K-Lorraine-Diétrich 450 z roku 1926, který byl v druhé polovině dvacátých let minulého století licenčně vyráběn v Mladé Boleslavi.

Letectví přitom představuje pro mladoboleslavskou automobilku jednu z významných kapitol její historie. Už na konci první dekády minulého století použil při svých pionýrských leteckých počinech průkopník letectví v Čechách Metoděj Vlach do svého letadla upravený automobilový motor značky Laurin & Klement.

Automobilový konstruktér a závodník Otto Hieronimus, který v té době pracoval ve službách značky Laurin & Klement, poté sestrojil několik ryze leteckých motorů, z nichž jeden dochovaný je součástí sbírky technického muzea ve Vídni.

Když pak v druhé polovině dvacátých let minulého století došlo k poklesu odbytu automobilů, Václav Klement operativně zajistil alternativní vytížení továrny licenční výrobou leteckých motorů Lorraine-Diétrich.

Letecké motory s označením L&K-Lorraine-Diétrich se vyráběly ve dvou verzích: jako osmiválec o výkonu 400 koní a dvanáctiválec s výkonem 450 koní. Právě silnější motor s datem výroby 1926 je nyní k vidění v muzeu v Mladé Boleslavi.

Dvanáct válců je uspořádáno do W, tedy do tří řad po čtyřech válcích a nejvyššího výkonu agregát dosahuje při 1 850 otáčkách za minutu. Spotřeba se udávala z dnešního pohledu velmi specificky a u tohoto dvanáctiválcového motoru činila za hodinu 240 gramů paliva a 12 gramů oleje na každého jednoho koně výkonu.

Letecké agregáty z mladoboleslavské továrny se například montovaly do letounů Letov Š-12 a ŠB-16 a vyvážely se také do Litvy nebo Turecka. Bylo s nimi podniknuto i několik dálkových letů, z nichž nejznámějším je let pplk. Jaroslava Skály z roku 1927 s letounem Letov Š-16 z Prahy do Tokia.