Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pákistánskou škodovku z laminátu zastavila válka

aktualizováno 
Jméno nepříliš známého pákistánského automobilu Skopak je akronymem ze slov Škoda - Pákistán - Karáčí. Následující řádky se snaží ozřejmit, co měl československý podnik společného s projektem realizovaným kdesi na pobřeží Arabského moře.

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda Octavia combi | foto: archiv

Karáčí je největším městem a zároveň největším námořním přístavem Pákistánu. Bylo tomu tak i ve druhé polovině šedesátých let, kdy se zdejší firma Haroon Industries Ltd. zabývala mimo jiné importem vozů Škoda 1000 MB, následně Škoda 100, a vedle toho i traktorů Zetor.

Embéčko bylo pěkné auto, to nemohu říct, ale velbloudímu potahu pákistánského malorolníka při distribuci vypěstovaných produktů plnohodnotně konkurovat nemohlo. Pan Rahman, generální ředitel Haroon Industries, se tedy rozhodl nabídnout domácímu trhu levný poloterénní užitkový vůz, jehož výroba by z větší části probíhala v Pákistánu.

Trekka

Příběh novozélandské „škodovky“ si můžete přečíst zde.

Trekka, novozélandský automobil na podvozku Škody Octavia

Do jaké míry byl při svých myšlenkách ovlivněn podobně koncipovanou novozélandskou Trekkou, se asi nedozvíme. Jisté však je, že v úvodu hledání cesty k pákistánskému pickupu, snad začátkem roku 1968, jedna Trekka plus jedna její rozložená karoserie z Nového Zélandu do Karáčí doputovala. Poté, co Pákistánci Trekku vyzkoušeli, k ní zaujali odmítavé stanovisko. Oficiálně se udává nespokojenost se zkráceným podvozkem, svou váhu mohla mít i touha na větším vlastním podílu na výrobě nového vozu.

Výchozí podmínkou tedy bylo použití podvozku ze Škody Octavia combi s normálním rozvorem kol. Na návrh karoserie a pomoc s přípravou malosériové výroby si Pákistánci vyžádali experta ze Škodovky. Z Mladé Boleslavi byl na tento úkol vyslán Josef Velebný, který se už osvědčil při přípravě právě zmiňované Trekky.

Pákistánci původně počítali s celoocelovou karosérií s použitím primitivních plechových dílů, pokud možno nevyžadujících relativně náročnou technologickou operaci lisování. Josef Velebný měl lepší nápad, se kterým po logickém rozboru souhlasili i pánové z Haroon Industries.

Laminátová karoserie a podvozek z octavie

Josefem Velebným vyprojektovaná karoserie měla smíšenou konstrukci, k ocelové kostře svařené z ohýbaných U profilů a trubek byly přišroubovány panely ze skelných laminátů. Jednalo se jak o panely vnější, tak i o podlahy kabiny a ložného prostoru. Každý laminátový panel byl lehce demontovatelný.

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda...

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda Octavia combi

Takto pojatá karoserie přinášela řadu výhod. Ty byly především rázu ekonomického, neboť pro očekávanou malosériovou produkci automobilu byly rozhodující nízké náklady na výrobní zařízení, což technologie na výrobu laminátových panelů splňovala. Zároveň se zkrátila doba na realizaci tohoto výrobního zařízení. Další uváděnou výhodou byla neporovnatelně větší odolnost laminátových panelů vůči atmosférickým vlivům, korozi laminát samozřejmě vůbec nezná. Na druhou stranu skelet byl stále ocelový, čili po téhle stránce neimunní (podobně jako u duroplastových trabantů).

Může se hodit

Portál Automodul.cz nabízí širokou nabídku nových i ojetých vozů.

Stavebnicová konstrukce byla navíc ideální pro realizaci různých karosářských verzí. Základním modelem byl otevřený pick-up bez bočních dveří, se sklápěcím čelním oknem. Mírně vylepšený vůz měl dveře, čelní stěna byla pevná. Dále pokračovaly varianty se zastřešením, buď pouze předních sedadel nebo ložné plochy, případně celého vozu. To zastřešení mohlo být plátěné natažené na trubkové kostře nebo odnímatelné sklolaminátové. Stavebnicová konstrukce karoserie umožňovala také rychlou opravu při drobných haváriích, kdy se prasklý panel jednoduše vyměnil za nový.

Do ložného prostoru se mohla namontovat sedadla a z užitkového automobilu se stal osobní. Užitnou hodnotu Skopaku pak mohlo zvýšit i tažné zařízení pro přívěsný vozík.

Skopak, základní otevřená verze bez bočních dveří a se sklápěcím čelním oknem

Skopak, základní otevřená verze bez bočních dveří a se sklápěcím čelním oknem

Jak už bylo řečeno výše, podvozek byl klasický ze Škody Octavia combi a do Pákistánu dodávaný v nesmontovaném stavu. Páteřový rám s centrální nosnou rourou byl vpředu rozvidlený pro uložení motoru a čtyřstupňové převodovky. Kapalinou chlazený zážehový čtyřválec OHV o zdvihovém objemu 1 221 ccm dosahoval maximálního výkonu 47 k. Poháněná byla zadní kola zavěšená na výkyvných polonápravách. Stálý převod v rozvodovce byl z původních 4,78 u osobních octavií změněn pro poloterénní skopaky na pomalejší 5,25. Řízení bylo pravostranné.

Vše ukončila válka

Prototyp vozu Skopak spatřil světlo světa na jaře 1969. Následně byl podroben důkladným zkouškám v terénu i na silnicích, s nákladem i bez nákladu. Pokud hovoříme o nákladu, užitečná hmotnost byla 500 kg, alternativně mohl vůz tahat 750 kilogramový přívěs.

Krátká zpráva v polském tisku o výrobě automobilů Skopak

Krátká zpráva v polském tisku o výrobě automobilů Skopak

Mezitím se začala připravovat sériová výroba, pro kterou byl vyčleněn tovární objekt předtím sloužící jiným, blíže nespecifikovaným účelům. Na výrobu sklolaminátových dílů dokonce postavili novou halu.

V květnu 1970 se ve výrobních halách, do jejichž střech se opíralo spalující slunce, rozhořela sériová, respektive malosériová výroba. Radost dělníků však neměla mít dlouhého trvání.

Po necelém roce byla výroba Skopaku zastavena, zhotoveno bylo dle odhadů 1400 kusů. K ukončení výroby došlo v souvislosti s válkou za nezávislost Východního Pákistánu (Bengálska). Vypuknutí války se datuje 26. březnem 1971, 3. prosince byla do konfliktu zavlečena Indie pákistánským leteckým úderem. Válka skončila 16. prosince 1971, Pákistán prohrál a výsledkem byl vznik nezávislého státu Bangladéš.

Zdroje

  • Josef Velebný: Nový užitkový vůz SKOPAK ve výrobě i v prodeji. Ventil. 1971, č. 26

  • Josef Velebný: Nový užitkový vůz SKOPAK ve výrobě i v prodeji. Československá motor revue. 1971, č. 4




Nejčtenější

Dřevěný sanitní vůz (v pozadí) z první světové války tahal pár koní.
Autofotka týdne: Kolářský mistr dá do kupy i sanitku z 1. světové války

Kolář Aleš Uherka právě renovuje dřevěný sanitní vůz z první světové války, který tahal pár koní. Jde o muzejní exponát z rakouského města Laa an der Thaya. Na...  celý článek

BMW Lipsko
BMW Lipsko: Továrna na sny, kde automechanikům vidíte až do kuchyně

V německém Lipsku, kousek od českých hranic, vyrostla a v roce 2013 zahájila produkci jedna z nejmodernějších továren automobilového průmyslu. BMW zde...  celý článek

Infiniti Prototype 9
OBRAZEM: Nejkrásnější koncept roku je stříbrný šíp z Japonska

Třicátá léta minulého století jsou jednou z vrcholných ér automobilových závodů. Bájné monstrózní stříbrné šípy značek Auto Union a Mercedes krotili na...  celý článek

Porsche Mission E
Elektřina brzy vytlačí motory. Vyvíjet se budou nabíječky a baterie

Po roce 2023 skončí vývoj spalovacích motorů. Agentuře Reuters to řekl finanční šéf technologické firmy Continental Wolfgang Schaeffer. Příčinou jsou emisní...  celý článek

Další z rubriky

Škoda 935 Dynamic
Jeli jsme unikátní kapkou. Škoda 935 Dynamic ožila po padesáti letech

Stará auta prostě voní, není to zatuchlina, je to vůně. A neztratí ji ani po renovaci. Škoda 935 Dynamic je unikát, svezli jsme se s ní po náročné rekonstrukci...  celý článek

Jak by mohl vypadat Peugeot 205 GTI pro 21. století
Božský Peugeot 205 GTI pro 21. století je jen hříčka designérů

Svět aut, těch přísně mechanických strojů, je plný nečekaných záhad, nelogičností a občas snad i kouzel. A má taky své svaté; některá auta si prostě ten status...  celý článek

Audi Asso di Picche
VIDEO: Pikové eso je zapomenutá designová perla

Pikové eso, italsky Asso di Picche, je jeden z prvních konceptů Audi. Kdo se rád dívá na auta, pozná v něm na první pohled tužku jednoho z nejslavnějších...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.