Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pákistánskou škodovku z laminátu zastavila válka

aktualizováno 
Jméno nepříliš známého pákistánského automobilu Skopak je akronymem ze slov Škoda - Pákistán - Karáčí. Následující řádky se snaží ozřejmit, co měl československý podnik společného s projektem realizovaným kdesi na pobřeží Arabského moře.

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda Octavia combi | foto: archiv

Karáčí je největším městem a zároveň největším námořním přístavem Pákistánu. Bylo tomu tak i ve druhé polovině šedesátých let, kdy se zdejší firma Haroon Industries Ltd. zabývala mimo jiné importem vozů Škoda 1000 MB, následně Škoda 100, a vedle toho i traktorů Zetor.

Embéčko bylo pěkné auto, to nemohu říct, ale velbloudímu potahu pákistánského malorolníka při distribuci vypěstovaných produktů plnohodnotně konkurovat nemohlo. Pan Rahman, generální ředitel Haroon Industries, se tedy rozhodl nabídnout domácímu trhu levný poloterénní užitkový vůz, jehož výroba by z větší části probíhala v Pákistánu.

Trekka

Příběh novozélandské „škodovky“ si můžete přečíst zde.

Trekka, novozélandský automobil na podvozku Škody Octavia

Do jaké míry byl při svých myšlenkách ovlivněn podobně koncipovanou novozélandskou Trekkou, se asi nedozvíme. Jisté však je, že v úvodu hledání cesty k pákistánskému pickupu, snad začátkem roku 1968, jedna Trekka plus jedna její rozložená karoserie z Nového Zélandu do Karáčí doputovala. Poté, co Pákistánci Trekku vyzkoušeli, k ní zaujali odmítavé stanovisko. Oficiálně se udává nespokojenost se zkráceným podvozkem, svou váhu mohla mít i touha na větším vlastním podílu na výrobě nového vozu.

Výchozí podmínkou tedy bylo použití podvozku ze Škody Octavia combi s normálním rozvorem kol. Na návrh karoserie a pomoc s přípravou malosériové výroby si Pákistánci vyžádali experta ze Škodovky. Z Mladé Boleslavi byl na tento úkol vyslán Josef Velebný, který se už osvědčil při přípravě právě zmiňované Trekky.

Pákistánci původně počítali s celoocelovou karosérií s použitím primitivních plechových dílů, pokud možno nevyžadujících relativně náročnou technologickou operaci lisování. Josef Velebný měl lepší nápad, se kterým po logickém rozboru souhlasili i pánové z Haroon Industries.

Laminátová karoserie a podvozek z octavie

Josefem Velebným vyprojektovaná karoserie měla smíšenou konstrukci, k ocelové kostře svařené z ohýbaných U profilů a trubek byly přišroubovány panely ze skelných laminátů. Jednalo se jak o panely vnější, tak i o podlahy kabiny a ložného prostoru. Každý laminátový panel byl lehce demontovatelný.

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda Octavia combi

Pákistánský automobil Skopak vyráběný v letech 1970/71 na podvozku Škoda Octavia combi

Takto pojatá karoserie přinášela řadu výhod. Ty byly především rázu ekonomického, neboť pro očekávanou malosériovou produkci automobilu byly rozhodující nízké náklady na výrobní zařízení, což technologie na výrobu laminátových panelů splňovala. Zároveň se zkrátila doba na realizaci tohoto výrobního zařízení. Další uváděnou výhodou byla neporovnatelně větší odolnost laminátových panelů vůči atmosférickým vlivům, korozi laminát samozřejmě vůbec nezná. Na druhou stranu skelet byl stále ocelový, čili po téhle stránce neimunní (podobně jako u duroplastových trabantů).

Může se hodit

Portál Automodul.cz nabízí širokou nabídku nových i ojetých vozů.

Stavebnicová konstrukce byla navíc ideální pro realizaci různých karosářských verzí. Základním modelem byl otevřený pick-up bez bočních dveří, se sklápěcím čelním oknem. Mírně vylepšený vůz měl dveře, čelní stěna byla pevná. Dále pokračovaly varianty se zastřešením, buď pouze předních sedadel nebo ložné plochy, případně celého vozu. To zastřešení mohlo být plátěné natažené na trubkové kostře nebo odnímatelné sklolaminátové. Stavebnicová konstrukce karoserie umožňovala také rychlou opravu při drobných haváriích, kdy se prasklý panel jednoduše vyměnil za nový.

Do ložného prostoru se mohla namontovat sedadla a z užitkového automobilu se stal osobní. Užitnou hodnotu Skopaku pak mohlo zvýšit i tažné zařízení pro přívěsný vozík.

Skopak, základní otevřená verze bez bočních dveří a se sklápěcím čelním oknem

Skopak, základní otevřená verze bez bočních dveří a se sklápěcím čelním oknem

Jak už bylo řečeno výše, podvozek byl klasický ze Škody Octavia combi a do Pákistánu dodávaný v nesmontovaném stavu. Páteřový rám s centrální nosnou rourou byl vpředu rozvidlený pro uložení motoru a čtyřstupňové převodovky. Kapalinou chlazený zážehový čtyřválec OHV o zdvihovém objemu 1 221 ccm dosahoval maximálního výkonu 47 k. Poháněná byla zadní kola zavěšená na výkyvných polonápravách. Stálý převod v rozvodovce byl z původních 4,78 u osobních octavií změněn pro poloterénní skopaky na pomalejší 5,25. Řízení bylo pravostranné.

Vše ukončila válka

Prototyp vozu Skopak spatřil světlo světa na jaře 1969. Následně byl podroben důkladným zkouškám v terénu i na silnicích, s nákladem i bez nákladu. Pokud hovoříme o nákladu, užitečná hmotnost byla 500 kg, alternativně mohl vůz tahat 750 kilogramový přívěs.

Krátká zpráva v polském tisku o výrobě automobilů Skopak

Krátká zpráva v polském tisku o výrobě automobilů Skopak

Mezitím se začala připravovat sériová výroba, pro kterou byl vyčleněn tovární objekt předtím sloužící jiným, blíže nespecifikovaným účelům. Na výrobu sklolaminátových dílů dokonce postavili novou halu.

V květnu 1970 se ve výrobních halách, do jejichž střech se opíralo spalující slunce, rozhořela sériová, respektive malosériová výroba. Radost dělníků však neměla mít dlouhého trvání.

Po necelém roce byla výroba Skopaku zastavena, zhotoveno bylo dle odhadů 1400 kusů. K ukončení výroby došlo v souvislosti s válkou za nezávislost Východního Pákistánu (Bengálska). Vypuknutí války se datuje 26. březnem 1971, 3. prosince byla do konfliktu zavlečena Indie pákistánským leteckým úderem. Válka skončila 16. prosince 1971, Pákistán prohrál a výsledkem byl vznik nezávislého státu Bangladéš.

Zdroje

  • Josef Velebný: Nový užitkový vůz SKOPAK ve výrobě i v prodeji. Ventil. 1971, č. 26

  • Josef Velebný: Nový užitkový vůz SKOPAK ve výrobě i v prodeji. Československá motor revue. 1971, č. 4


Témata: Škoda


Nejčtenější

H-D Streed Rod. Letošní sezóna ukáže, zda za cenu kolem 220 tisíc přebere část...
Harley-Davidson představuje nové cruisery: nejlevnější a nejdražší

Ikonická americká značka si na jaro schovala dvě novinky a představila novou verzi nejdostupnějšího cruiseru Street Rod 750, který vyrábí ve své jediné...  celý článek

Krasavice na veteránském autosalonu classic Show Brno
OBRAZEM: Z českých krásek mezi autodědečky přechází zrak

To jinde nespatříte: promenáda v plavkách mezi autoveterány, dámy jak vystřižené z filmu pro pamětníky, femme-fatale v auťáku, o kterém vám jako malém...  celý článek

Mike Hailwood žene svůj Surtees TS10 z roku 1972 k titulu mistra Evropy F2.
VIDEO: Mistr světa na dvou i čtyřech kolech a jeho osudový okruh

V 83 letech, 10. března letošního roku zemřela motoristická legenda Brit John Surtees, jediný jezdec, který získal titul mistra světa ve formuli 1 i v závodech...  celý článek

Ferrari LaFerrari Aperta
Autofotka týdne: Unikátní LaFerrari Aperta je v Česku. Vyrábí se v laboratoři

Legendární italská značka slaví letos sedmdesátiny. K tomuto výročí Ferrari vyrobilo model nazvaný LaFerrari Aperta, který nabídla jen svým nejvěrnějším...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.