V květnu roku 2000 dostala Fakulta strojní lublaňské univerzity od slovinského importéra Peugeot darem jeden exemplář vozu 406. Jeho osud byl předem daný – studenti jej přestaví na sportovní roadster.
Práce na projektu započaly ihned v roce 2000 a již po pár měsících vznikly i první skici nového automobilu. Mezitím byl Peugeot 406 celý rozebrán a jeho jednotlivé části byly pečlivě změřeny. Mechanické skupiny totiž zůstaly zachovány, a tak se jim musel přizpůsobit návrh celého vozu, hlavně prostorového rámu, který nese panely karoserie.
Za osm let realizace projektu do něj nějakou částí přispělo celkem 40 studentů, které v práci vedl prof. Dr. Matija Fajdiga. Největší podíl na realizaci roadsteru má Uroš Rosa, který je autorem designu vozu a rovněž navrhl prostorový rám automobilu. Ten má mimochodem modulární konstrukci, kdy by bylo možné jeho jednotlivé části zaměnit za jiné tak, že by vznikl zcela rozdílný automobil.
Díky rámu by tak místo dvoumístného roadsteru mohli studenti realizovat verzi s uspořádáním sedadel 2 + 2 a nebo dvou- či čtyřsedadlové kupé. Změnit by se klidně mohlo i uspořádání pohonu. Místo poháněných předních kol s motorem vpředu by tak roadster mohl mít klasické uspořádání.
Při návrhu studenti nejprve ověřovali některé možnosti uspořádání prvků na jednoduchých skicách a modelech v měřítku 1:1, následně byl celý vůz navržen pomocí programu Catia. Na počítačových modelech byly následně prováděny série simulací, které měly ověřit chování vozu a spolehlivost navržené nosné struktury. Na modelu se prověřovala například i funkčnost bezpečnostních pásů a spolehlivost jejich uchycení, provedeny byly i virtuální crash testy.
Po provedení všech potřebných testů byl konečně vyroben samotný rám a do vozu byly zpět zamontovány všechny mechanické prvky. Následovala výroba karoserie. Ta vznikala dosti neobvyklým způsobem, který by nebyl vhodný pro sériovou výrobu, ale k výrobě prototypu se hodí ideálně.
Konstrukce vozu byla nejprve zakryta bloky nehořlavé polyuretanové pěny a z nich byl vyřezán základní tvar. Jednotlivé bloky pak dostaly finální tvar na 3D CNC obráběcích strojích. Panely z pěny byly následně vytvrzeny pomocí skelných vláken s polyesterovým pojivem. Následně byly provedeny veškeré potřebné povrchové úpravy panelů a jejich finální nalakování.
S plně funkčním prototypem se v současnosti studenti Fakulty strojní Univerzity v Lublani chlubí na mnoha akcích po celém Slovinsku. Jejich práce si rozhodně zaslouží obdiv, ačkoli samotný automobil není rozhodně žádným konstrukčním zázrakem.
Vůz byl však navržen s nejvyšší pečlivostí, kterou podobným projektům mnohdy nevěnují ani někteří malosérioví výrobci. Studenti tak získali neskutečně cenné zkušenosti pro svou budoucí praxi.
