Chtějí zkusit snížení maximálky z devadesáti na osmdesát kilometrů v hodině na silnicích bez směrového dělení. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve chce testování rozjet už od února nebo března 2015, nekteré zdroje mluví už o lednu.
Snížení rychlosti chtějí Francouzi zkusit na silnicích, které jsou podle statistik nehodovosti nebezpečné. Na směrově nedělených cestách se ve Francii stane téměř 60 procent smrtelných nehod.
Počet mrtvých na francouzských silnicích letos po dvanácti letech poklesu stoupl, podle odhadů jich má být o dvě procenta více než v roce 2013 (3 268 obětí). Oproti předešlému roku je letos také o tři procenta více hospitalizovaných po dopravních nehodách.
Snížení rychlosti o deset kilometrů by podle expertů mohlo zachránit ročně 350 až 400 životů.
Snížit rychlost navrhoval dnešní francouzský premiér Manuel Valls už v lednu letošního roku. Francouzská Národní rada pro bezpečnost silničního provozu navrhuje dokonce plošné snížení rychlosti, to ministr vnitra v současné situaci odmítá.
Podle neoficiálních zpráv začne testování na malých úsecích. Už mají být vybrané tři problematické silnice, mezi nimi i tah z východu na západ středem Francie pojmenovaný RCEA (Route Centre-Europe Atlantique ), některým úsekům prý už dnes říkají domorodci silnice smrti.
Asociace zastupující francouzské řidiče jsou v názoru na experiment nejednotné. Odpůrci ze sdružení „40 millions d’automobilistes“ mimo jiné namítají, že v Dánsku se při podobném experimentu ovšem se zvýšením rychlosti z 80 na devadesátku počet mrtvých nezvýšil. „Když je rychlost příliš nízká, někteří ji nebudou respektovat, rozdíl rychlostí pak povede k tomu, že se budou auta častěji předjíždět, což vede k nebezpečným situacím,“ vysvětlují zástupci sdružení, které už proti plánu sbírá podpisy v on-line petici.
„Pokud jsou některé silnice nebezpečné, není podle asociace třeba měnit předpisy, správce silnice může snížit rychlost dopravní značkou,“ dodávají.
Nejbezpečnějším typem komunikací jsou dnes dálnice, na které při započtení množství projíždějících vozidel připadá v Česku 4,5krát méně nehod než na silnice prvních tříd.
„Na směrově nedělených silnicích by se mělo jezdit nejvýš sedmdesátikilometrovou rychlostí, projíždět křižovatky maximálně padesátkou a místa, kde se pohybují chodci, maximálně třicetikilometrovou rychlostí,“ říká dopravní odborník Jiří Landa.
Nejnebezpečnější jsou podle Landy, který je technickým ředitelem specializované firmy AF-CityPlan, v Česku silnice prvních tříd, které nemají od sebe oddělené směry, a hrozí tak střetnutí protijedoucích vozidel. Bezpečná silnice musí podle dopravního experta splňovat pravidla oddělení směrových pruhů, mít mimoúrovňové křižovatky nebo pevné překážky chráněné svodidly.
