Dušan Salfický

Dušan Salfický - Hokejový brankář Dušan Salfický při koupi vozu uvažoval prakticky, a proto si pořídil prostorný vůz, do něhož se pohodlně vejde s celou rodinou. | foto: MAFA - Michal Klíma

Sporťák mít nemusím

Jakým automobilům dává přednost majitel dvou titulů mistra světa v ledním hokeji, brankář Dušan Salfický? Podle jeho slov především praktickým. Pro čtyřčlennou rodinu proto pořídil prostorný Opel Zafira.

Český hokejový brankář si po náročné sezoně v týmu CSKA Moskva a nepříliš vydařeném světovém šampionátu užívá zaslouženou dovolenou.

Po jejím skončení zamíří opět na východ. Tentokrát to však nebude do ruské metropole, ale do města Čerepovec.

Tam se bude vozit pravděpodobně automobilem ruské provenience. "Vedení klubu mi oznámilo, že Čerepovec je tak malé město, že auto ani nepotřebuji. Nejspíš si koupím nebo pronajmu ladu," říká Dušan Salfický.

Lada asi nebude vysněné auto...
To ne, ale na tamní silnice je ideální, a navíc ji dokážou opravit úplně všude. No a až budu odcházet, tak se snadno prodá. Pro mě nemá cenu, abych si v Rusku pořizoval nějakou drahou limuzínu.

Čím jste jezdil v Moskvě?
Tam jsem měl od klubu Ladu Nivu, poté Deawoo Nexia.

A doma?
V Česku mám už dva roky Opel Zafiru. Předtím jsem jezdil mercedesem a později Octavií Combi, takže jsem si zvykl na prostorná auta. Jenže jak se rodina rozrůstala, zjistili jsme, že nám octavia přestává stačit. Proto jsme sáhli po zafiře. Původně jsem se poohlížel ještě po něčem větším, ale manželka měla obavy, aby to dokázala uřídit. Nakonec jsme zvolili kompromis. Opel se ženě dobře řídí, a když jedeme na chatu, naložíme spoustu věcí.

Při výběru motoru jste také volili kompromis?
Já si nechávám poradit od prodejce, který nejlépe ví, jaký motor se ke konkrétnímu modelu nejvíc hodí. Nemusím mít nejsilnější verzi, ale zase se nechci bát někoho předjet.

A barva?
To nechávám na ženě, která vybírá i potahy. Mně je vcelku jedno, jestli je auto černé nebo zelené.

Vím, že jste velký fanoušek skupiny Kabát. Jak nahlas posloucháte muziku v autě?
Když jedu sám, tak to mám puštěné tak, aby si lidi neříkali, co to řídí za frajírka. Pokud jedu s rodinou, tak na hlasitosti pochopitelně ještě ubírám. Se syny docela často posloucháme třeba i pohádku Kosí bratři.

Hrál jste v Česku, Americe a nyní v Rusku. Jak rozdílné jsou tyto země z pohledu motoristy?
U nás je jednoduché ježdění. Provoz není tak hustý. Amerika? Samozřejmě zácpy, alespoň v New Yorku nekonečné. Lidé tam jsou ale normální a jezdí podle předpisů. V Moskvě jsou na tom se zácpami podobně, ale jezdí se tam strašně. Přes chodníky, parky, na červenou... Chodec tam neznamená skoro nic. 

Bylo těžké si na to zvyknout?
Musel jsem. Pokud chcete v tamním provozu uspět, musíte jezdit jako Rus. Výhodou bylo, že jsem neměl potřebu někam spěchat, protože z Českého domu, kde jsem bydlel, to bylo na zimák kousek. Když ale člověk potřeboval vyrazit do centra, tak to byl občas boj. Naštěstí jsem pokaždé vyvázl s nepošramocenými plechy.

Jaké auto jste měl v New Yorku?
Nejdříve jen pronajatý velký Ford Explorer. Až později jsem si koupil vlastní Mazdu MPV. 

Samá prostorná auta. Nic menšího a rychlejšího vás neláká?
Líbil by se mi i nějaký sporťák, ale doba, kdy rychlé auto bylo jednou z mých priorit, je už pryč. 

A kdyby přece...
Tak bych se poohlížel po něčem neobvyklém. Asi po bugatti.

Na jaké auto vzpomínáte rád?
Moc spokojený jsem byl s mazdou. Když jsem se z Ameriky vracel domů, tak mi bylo strašně líto, že ji tam musím nechat. Dobrá byla i octavia.

Čekal bych, že se zmíníte o mercedesu.
Toho jsem měl v době, kdy jsem hrál v Plzni. Byl asi z roku 1987, najeto půl milionu kilometrů. Když jsem ho dostal, tak měl nejlepší roky dávno za sebou. Je pravda, že byl pohodlný, ale určitě mě nenadchl.

Nový mercedes je samozřejmě něco úplně jiného. Jenže zase nic pro mě. Nějak si nedokážu představit, že za takové auto dám kouli a s vozíkem vyrazím na chatu. Navíc třeba do sportovního kupé by se mi brankářské betony nevešly.

Zmínil jste octavii. Jak se vám líbí její nový vzhled?
Viděl jsem ji a uvažuji o ní jako o druhém autě. To ale budu řešit, až se vrátím z Ruska.

A co motorky? Nic jednostopého v garáži nemáte?
Mám spoustu kamarádů, kteří se na motorce ošklivě vybourali, takže klidně přiznám, že jezdit na ní se bojím. Pravidelně ale koukám na závody mistrovství světa.

Sledujete i formule?
Samozřejmě. Když to jde, tak si nedělní závody nenechám ujít.

Jakou máte oblíbenou stáj?
Dřív se mi líbil Benetton, pak Jordan. Teď fandím Renaultu s Alonsem a Trullim.

Co říkáte na nadvládu Ferrari?
Pro spoustu motoristických fanoušků formule 1 přestává být zajímavá. No občas to nuda trošku je, ale o to větší radost mám, když se někomu podaří překvapit. Nejlépe jezdcům Renaultu.