I

I | foto: Marek Dostál

Šrotovné by se nakonec vyplatilo všem

  • 106
Ekonomové se nemohou shodnout, jestli po vzoru okolních států, naposledy Slovenska, zavést takzvané šrotovné, tedy státní dotaci při koupi nového vozu a současné likvidaci toho starého. Většinou jsou proti – je to, jak tvrdí, nepřípustná deformace trhu, která podpoří jen výrobce aut a ostatní odvětví průmyslu ostrouhají.

Myslím, že to tak není: šrotovné by pomohlo nám všem tím, že by na silnice přivedlo moderní, úspornější, ekologičtější a bezpečnější auta.

Koneckonců, šrotovací prémie není žádným "krizovým vynálezem", v Evropě se používá s úspěchem už léta. Z údajů českého Autoklubu vyplývá, že třeba Italové vyměnili v letech 1997 a 1998 za nová přes dva miliony aut; vůbec největší akce proběhla ve Španělsku, kde za pomoci prémie zmizelo během deseti let ze silnic 3,3 milionu "starých šunek". Většinou stát pobízel své občany částkou kolem tisíce eur, když se zbaví alespoň deset let starého vozu.

Česko by to potřebovalo stejně nutně jako silnice, na nichž nebudou krátery připomínající povrch Měsíce. Průměrné české auto je totiž staré 14 let a o jeho technickém stavu si nedělám valné iluze.

Tak třeba můj známý z vedlejšího vchodu. Jezdí přesně tím průměrně starým Peugeotem 306 z roku 1995 s motorem o obsahu 1,8 litru, který podle výrobce "žere" 9,2 litru na sto kilometrů, a než ujede jeden kilometr, vyprodukuje 222 gramů emisí CO2. Doopravdy jezdí za deset litrů a o emisích se asi moc nedá mluvit, protože mu "odešel" katalyzátor a on jezdí v klidu bez něj. Emisní prohlídku prý vždycky nějak udělá. O novém autě moc neuvažuje, jsou pro něj drahá. Ovšem není hloupej, že jo, takže kdyby mu stát "vecpal" necelých třicet tisíc na nové auto (to je minimum, které začali dávat Slováci; pokud dá další slevu i prodejce, může být cena nižší až o 56 tisíc korun), tak by si to nové auto i koupil.

Jaké auto?

Možná by mu stačila menší Škoda Fabia se základním motorem 1.2 HTP – pak by při průměrné roční porci 10 tisíc kilometrů ušetřilo za jediný rok naše životní prostředí téměř jednu tunu emisí CO2 a on sám 330 litrů benzinu. Možná by chtěl třeba větší Hyundai i30, jehož motor o obsahu 1.4 má stejných 80 kilowattů výkonu jako starý peugeot. Jeho cena v základní verzi klesla beze slev na 280 tisíc korun, šrotovné by ji mohlo dostat o dost níž.

Spotřeba je nižší o 1,5 litru na 100 km, na emisích za rok ušetříme tři čtvrtě tuny. A těch šest, respektive čtyři airbagy taky nejsou k zahození, když víme, že to na našich cestách vypadá hůř než na rychlostní zkoušce Rallye Vysočina.

Moderní technické prvky i pevnější karoserii s lepšími deformačními zónami mají dnes všechna nová auta. Velký Peugeot 306 dostal v roce 1998 v nárazových testech tři hvězdičky, což není nic moc; malá fabia skoro dosáhla na maximálních pět.

Řádově vyšší bezpečnost nikdo zpochybnit nemůže. Při výrobě nového auta jistě vznikne životnímu prostředí zátěž. Jistě, ale ekonomická krize jednou skončí a tahle auta by se stejně dříve či později vyrobila, spousty jich stojí ve skladech. Proč nepodpořit jejich odbyt teď, když to navíc pomůže domácímu průmyslu – i ten hyundai se vyrábí na Moravě. Politici budou stejně chtít nějaké peníze do chřadnoucí ekonomiky nasypat tak, aby to občané, voliči, přímo pocítili. Šrotovné určitě není špatný nástroj.